Čís. 248.

K vedení pasivních sporů za nezletilce nemá poručník zapotřebí schválení poručenského soudu.
(Rozh. ze dne 29. července 1919, R I 304/19).
Žalovaný, přijav žalobu, vznesl při prvém roku námitku, že jest nesvéprávným. Konaným šetřením zjištěno, že jest skutečně nesvéprávným a že jest zastupován mateřskou poručníci. Žalobní odpověď podal sice ještě žalovaný sám, mateřská poručnice projevila však v pozdějším podání souhlas s vedením sporu. Prvý soud (krajský soud v Mostě) prohlásil dosavadní řízení zmatečným z těchto důvodů: By mohlo řízení dle zákona býti zahájeno, dlužno žalobu doručiti dle § 106 c. ř. s. do vlastních rukou žalovaného, nebo, je-li nezletilým, do rukou jeho zákonného zástupce a musí pak jím býti před soudem zastupován. V tomto případe byla žaloba doručena nezletilému, procesně nezpůsobilému žalovanému, nikoliv jeho mateřské poručnici, žalovaný nebyl jí u prvního roku zastoupen a nepodala místo něho odpověď. Bylo proto zahájené řízení zrušiti jako zmatečné dle § 7 a § 477 odst. 5 c. ř. s. Rekursní soud vyhověl stížnosti a nařídil prvému soudu, by ve sporu pokračoval. Důvody: K nedostatku zákonného zastoupení jest sice hleděti z povinnosti úřední v každém období sporu, leč zhojení tohoto nedostatku jest možno z důvodů procesní ekonomie, dokud řízení nebylo prohlášeno zmatečným. První soud odvolal se, odůvodňuje své usnesení, na § 7 a § 477 čís. 5 c. ř. s. § 7 c. ř. s. jedná o odstraněná nedostatku procesní způsobilosti dříve, než bylo řízení prohlášeno zmatečným, § 477 čís. 5 c. ř. s. prohlašuje pak zmatečným rozsudek, v odpor vzatý a, pokud jest důvodem zmatečnosti zasaženo, i předchozí řízení, jestliže strana, potřebující zákonného zástupce, nebyla jím zastoupena, pokud nebylo vedení sporu dodatečně řádně schváleno. Dle § 477 odst. 1 c. ř. s. jest spatřovati dodatečné schválení vedení sporu zvláště v tom, jestliže zákonný zástupce, aniž by byl uplatňoval nedostatek zastoupení, súčastnil se řízení odvolacího tím, že podal přípravný spis. Může tudíž býti nedostatek zákonného zastoupení zhojen ještě v řízení odvolacím tím, že zákonný zástupce vedení sporu schválí. V případě, o nějž tu jde, předložil zástupce žalovaného plnou moc mateřské poručnice žalovaného zároveň se žalobní odpovědí, ovšem podal tento přípravný spis ještě jménem nezletilce. Podání mateřské poručnice ze dne 6. dubna 1919 obsahuje však výslovné schválení dosavadního vedení sporu, neboť v něm prohlašuje, že vstoupila do sporu, a navrhuje, by nedostatek řízení byl pokládán zhojeným. Návrh tento nevyžaduje schválení poručenského soudu dle § 233 obč. zák.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu žalobcovu. Důvody:
Netřeba zabývati se otázkou, zda dodatečné schválení vedení rozepře se strany nezletilého žalovaného stalo se již tím, že s odpovědí na žalobu byla předložena plná moc mateřské poručnice žalovaného. Dosti na tom, že stalo se tak způsobem jasným a nepochybným v podání mateřské poručnice ze dne 6. dubna 1919. Schválivši tímto podáním posavadní vedení rozepře schválila mateřská poručnice zejména též udělení procesní plné moci posavadnímu právnímu zástupci jejího nezletilého syna, týž byl následkem toho při prvém roku řádně zastoupen a odpověď na žalobu podána řádně ustanoveným procesním zmocněncem strany žalované. Ani v tom nelze přisvědčiti k vývodům dovolacího rekursu, že mateřská poručnice měla k dodatečnému schválení posavadního vedení rozepře zapotřebí schválení poručenského soudu. Dle § 233 obč. zák. jest ovšem poručníku třeba přivolení poručenského soudu ve všech záležitostech, jež, nepatříce k řádnému hospodaření, jsou značnější důležitosti, a uvádí pak příkladmo některé záležitosti takovéto povahy. K nim řádnou účast poručníka v pasivních sporech nezletilce čítati nelze. Jdeť při nich o právní nárok strany druhé, jehož uplatňování nezávisí přirozeně na tom, zda poručenský soud strany žalované jest, či není s tím srozuměn. Musíť zákonný zástupce nezletilého žalovaného žalobu i bez souhlasu poručenského soudu přijati a proti ní se brániti, ježto by jinak žalobci vzešel procesuální nárok, plynoucí ze zmeškání strany žalované. Jen pokud by zákonný zástupce nezletilého žalovaného chtěli o žalobními nároku předsevzíti úkon, nezletilce vížící, zejména žalobní nárok uznati, byl by vázán souhlasem poručenského soudu. Jinak má, arciť pod vlastní zodpovědností, v právní obraně nezletilého žalovaného ruku volnou.

Citace:

Rozhodnutí č. 248. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1921, svazek/ročník 1, s. 457-458.