Authors:
= Váž. civ., 1 (1919)
PDF

Čís. 315


Návrh soudně nerozvedené manželky, by manželi bylo uloženo, poskytovati jí prozatím v penězích anebo peněžité hodnotě slušné výživné, jest návrhem na prozatímní opatření a nelze tudíž o návrhu rozhodovati v řízení nesporném.
(Rozh. ze dne 18. listopadu 1919, R II 141/19).
K návrhu Růženy A-ové, by jejímu, soudně od ní nerozvedenému manželi bylo uloženo, platiti jí prozatím výživné, zahájila prvá stolice řízení nesporné a vyhověla návrhu. Rekursní soud zrušil usnesení prvé stolice a odkázal navrhovatelku na pořad práva, poněvadž o manželčině nároku na výživné nutno jednati a rozhodovati v řízení sporném.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu navrhovatelky.
Důvody:
Dovolací stížnost jest v omylu, domnívá-li se, že stanovení výživného v řízení nesporném jest tehdy přípustno, jedná-li se o prozatímní stanovení povinnosti, poskytovati výživné. Pro otázku řízení, jež ve věci té jest zachovávati, jsou rozhodnými ustanovení exekučního řádu, neboť stanovení prozatímního výživného dlužno pokládati za prozatímně opatření po rozumu § 382 čís. 8 ex. ř., a poněvadž v občanském právu ohledně dotyčného řízení není žádných předpisů, platí dle čl. 27 uvoz. zákona k exekučnímu řádu předpisy tohoto exekučního řádu. Právem tedy rozhodl soud rekursní, že řízení ve věcech nesporných místa nemá, a bylo proto dovolací stížnosti úspěch odepříti.
Citace:
Rozhodnutí č. 315. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1921, svazek/ročník 1, s. 552-552.
Creative Commons BY-NC-ND 4.0 Obsah podléhá licenci Creative Commons BY-NC-ND 4.0. Uveďte autora (BY), neužívejte dílo komerčně (NC), Nezasahujte do díla (ND).