Právník. Časopis věnovaný vědě právní i státní, 60 (1921). Praha: Právnická jednota v Praze, 400 s. + příloha
Authors:

Kdy lze vymazati užívací práva knihovní zjištěná dle §u 5. zák. ze dne 17. července 1919 č. 421 sb. z. a n.


K návrhu okresní správní komise povolil okr. soud v N. výmaz užívacích práv na majetku »Malé osady Ž« zapsaných ve prospěch vlastníků usedlostí А. В. C. na listu závad ve vl. č. 82 poz. knihy obce N. zapsaných.
Krajský soud v T. kej stížnosti vlastníků А. В. C. změnil prvé usnesení a návrh žadatclky zamítl z důvodů:
Aby žádost o výmaz práv užívacích podle § 5. zák. ze 17. července 1919 č. 421 sb. z. mohla setkati se s úspěchem, musí mimo jiné buďto z pozemk. knihy býti patrno nebo listinou býti prokázáno, jednak že stižená nemovitost byla dosud statkem obecním, jednak, že užívací nebo požívací právo zakládá se na ustanovení obecních zřízení (§ 70 zems. z. o. zříz. ob.) a nikoli na titulu soukromoprávním.
Navrhovatelka žádné takové listiny k návrhu nepřipojila a také ani z knihy pozemk. ani z jednacího protokolu ze dne 2. září 1881 č. 98 není vidno, o jaká užívací práva a z jakého titulu vzniklá na straně stěžovatelů se jedná.
Podle zmíněného protokolu ustanovení důvěrníci obce prohlásili toliko, že pozemky do vl. č. 82 v N. později zapsané tvoří t. zv. »Malou obec« a že jich užívají majitelově usedlostí č. S, 9. a 12, kteréž prohlášení bylo základem zápisu.
Zdali však užívání zmíněné má svůj původ ve vydržení či jiném titulu soukromoprávním anebo základem jeho bylo propůjčení se strany obce podle ustanovení obecních zřízení, nebylo tehdy důvěrníky obce uvedeno.
Onen jednací protokol není tudíž spolehlivým dokladem, který by listinu podle § 94 č. 3. kn. z. potřebnou nahražoval a poněvadž bylo věcí žadatelky, podati průkaz o původu užívacích práv, nemělo návrhu o zápis býti vyhověno.
Nejvyšší soud potvrdil usnesení II. stolice poukázav na jeho odůvodnění a dodav: Návrh na výmaz práv užívacích podle § 5 zák. ze dne 17. července 19191 č. 421 sb. z. a n. byl právem zamítnut, neboť podle § 94 č. 3. kn. z. nemůže knihovní soud povoliti zápis, jestliže z obsahu příloh žádosti ani ze spisů knihovního soudu není patrno, že zapsaná práva užívací byla nabyta na statku obecním podle ustanovení zřízení obecního, a tudíž pochybným zůstává, zdali práva ta postrádají titulu soukromoprávního.
Rozhodnutí nejvyššího soudu ze dne 7. června 1921 čj. RI 691-21-1.
Dr. Žemlička.
Citace:
Kdy lze vymazati užívací práva knihovně zajištěné dle §u 5 zák. ze dne 17. července 1919 č. 421 sb. z. a n.. Právník. Časopis věnovaný vědě právní i státní. Praha: Právnická jednota v Praze, 1921, svazek/ročník 60, číslo/sešit 9, s. 293-294.