Č. 5328.

Veřejní zaměstnanci: * Pro pohledávku státu proti úředníku ze služebního poměru nemůže zemský výbor, když úředníka toho převzal, srážky se služebních požitků od země vyplácených naříditi leč za souhlasu úředníka nebo na základě povolené exekuce.
(Nález ze dne 28. ledna 1926 č. 1491.) Věc: Jan M. ve Z. proti moravskému zemskému výboru v Brně (adv. Dr. Vil. Freissler z Brna) o srážky s pensijních požitků.
Výrok: Nař. opatření, pokud se týká srážek s pensijních požitků počínajíc dnem 1. listopadu 1924, zrušuje se pro nezákonnost, jinak se stížnost odmítá jako nepřípustná.
Důvody: St-l ustanoven byl od 1. listopadu 1913 jako dozorce robotárny v zemských službách moravských. Když r. 1921 bylo zjištěno, že po celou dobu zemské služby bral také od státu pensi jako býv. četnický závodčí, předložil mor. zv věc min. vnitra, které výnosem z 24. srpna 1923 zv-u sdělilo toto: Vzhledem k tomu, že zem. služba na Moravě je postavena na roveň službě státní a že je sjednána reciprocita mezi státem a zemí (výnos býv. stát. min. ze 6. ledna 1864 č. 20/St. M.), měla Janu M. četnická pense dnem prozatímního převzetí do zem. služeb býti zastavena. Přeplatky vyplácením jejím vzniklé činí za dobu od 1. listopadu 1913 do 31. května 1922 celkem 13211 Kč 26 h. Dále se praví: »Stran nedoplatků na odpočivné požitky za dobu od 1. května 1921 do 31. prosince 1921 — též se zřetelem na četnickou služební dobu, která se má započítati do zem. pense, — a event. nedoplatků na aktivní požitky žádá se zv o vhodné zařízení v dohodě se zem. fin. řed., jež se současně zpravuje, aby pensijních požitků Jana M. bylo použito ke krytí přeplatků shora naznačených.«
Tento výnos byl na rozkaz min. vnitra prostřednictvím zem. četnického velitelství výměrem ředitelství zem. robotárny ve Z. z 13. září 1923 v opisu sdělen také st-li.
Výnosem z 18. března 1924 přeložil zv st-le na trvalý odpočinek, vyměřil mu výslužné a v dekretu uvedl, že následkem zápočtu válečných let resultují ve prospěch st-le doplatky na aktivních požitcích a na výslužném celkem 861 Kč a 255 Kč 20 h, že na tyto obnosy činí si nárok min. vnitra dle výnosu z 24. srpna 1923, jelikož st-l neprávem pobíral četnickou pensi až do 31. května 1922, a že mu následkem toho nebudou vyplaceny, nýbrž budou dány k disposici jmenovanému min.
Když pak zfř požádalo zv, aby částku 1116 Kč 20 h, representující právě zmíněné doplatky, poukázalo pensijnímu oddělení zfř, a zbytek pak hořejších přeplatků četnické pense srazilo s pensijních požitků st-lových, vydal zv nař. výnos, v němž praví: »Min. vnitra rozhodlo výnosem z 24. srpna 1923, že jste pobíral četnické odpočivné požitky po dobu od 1. listopadu 1913 do 31. května 1922 neprávem a předepsalo Vám náhradu ve prospěch státu obnosem 13211 Kč 26 h. Doplatek 1116 Kč 10 h, vyplývající z Vašich aktivních a pensijních požitků dle výnosu zv-u z 18. března 1924 byl poukázán zfř v Praze, a na zbytek per 12095 Kč 06 h bude se Vám srážeti s pensijních požitků dnem 1. listopadu 1924 počínaje ve prospěch státu prozatím měsíčně 200 Kč.«
Stížnost béře výnos ten v odpor v celém jeho rozsahu. Nss uvážil o stížnosti takto: — — —
Na sporu je v podstatě otázka, je-li zv oprávněn na úhradu pohledávky státu z titulu přeplacené četnické pense zadržeti st-li proti jeho vůli část odpočivných požitků, na něž st-l má nárok vůči mor. zem. fondu a disponovati s nimi k uvedenému účelu. Není pochybnosti, že rozhodovati o tom, je-li st-l zavázán vrátiti státu částky, které přijal jako odpočivné požitky z někdejšího svého poměru jako Četnický závodčí v. v. a eventuelně jakým způsobem toto vrácení má se státi, není povolán zv. Nař. výnos zřejmě také nechce sám o těchto poměrech rozhodovati, nýbrž jeví se toliko jako provedení výroku jiného úřadu, t. j. min. vnitra. Poněvadž však min. vnitra není příslušno autoritativně rozhodovati o právech a povinnostech ze služebního poměru zem. zaměstnanců moravských, a také ve svém výnosu z 24. srpna 1923 takovou rozhodovací moc si neosvojuje, může se jednati toliko o relaci jedinou: Veřejnoprávní věřitel, stát, svým orgánem — min. vnitra, — žádá na veřejnoprávním poddlužníku, zemi moravské, zastoupené zv-em, aby tento poddlužník část plnění, kterým jest povinen svému zaměstnanci Janu M. z titulu služ. poměru k zemi moravské, zadržel ve prospěch věřitele na úhradu jeho pohledávky proti dlužníku Janu M. Opatření, jež zv v této relaci činí, jsou tedy především opatřeními jedné ze stran služebního poměru zemského, při čemž ovšem důsledkem veřejnoprávní povahy tohoto poměru mají zároveň povahu opatření úředních po rozumu § 2 zák. o ss.
Jde tudíž v podstatě o nucené vymáhání pohledávky státu z titulu přeplacené pense četnické proti Janu M., a to z pohledávání, které tento má v základě svého služ. poměru proti zv-u, při čemž však zv nevystupuje jako úřad exekuční, nýbrž jako kvalifikovaný poddlužník.
Opatření zv-u, kterým se část odpočiných požitků st-lových ve prospěch pohledávání státu zadržuje, bylo by možno shledati přípustným jenom tehdy, kdyby k tomu dal souhlas, anebo kdyby existovala nějaká norma, která dopouští takovéto pohledávky státu uspokojiti bez dalšího řízení srážkami s platů plynoucích i ze služebního poměru zemského, nebo kdyby na základě pravoplatného exekučního titulu byla příslušným úřadem povolena exekuce na pohledávku odpočivného, kterou st-l má proti zv-u.
Předpoklady ty v daném případě nejsou prokázány. Neboť především, i kdyby výnos min. vnitra z 24. srpna 1923, řízený na zv, vzhledem k tomu, že byl v opise sdělen také st-li, bylo možno snad pokládati za rozhodnutí vydané jemu o jeho právu na četnickou pensi, nelze přehlédnouti, že výnos ten neobsahuje žádného výroku o vrácení celého domnělého přeplatku per 13211 Kč 26 h, jejž toliko ciferně zjišťuje, nýbrž že žádá jenom, aby ke krytí tohoto přeplatku bylo použito nedoplatků na odpočivné požitky M-ovy za dobu jeho dočasného odpočivného od 1. května 1921 do 31. prosince 1921 a event. nedoplatků na jeho aktivní požitky, o nějakých dalších srážkách s budoucích odpočivných požitků jeho vůbec se nezmiňuje. Přípis zfř na zv, který st-li podle spisů vůbec nebyl intimován, nelze samozřejmě kvalifikovati jako úřední rozhodnutí jemu vydané. O nějakém úředním aktu, kterým povolena byla exekuce pravoplatného rozhodnutí o povinnosti Jana M. vrátiti četnickou pensi, zabavením a přikázáním k vybrání pohledávky jeho na odpočivné proti zv-u, není ve spisech vůbec zmínky.
Za tohoto stavu nemá nař. opatření posléze uvedené dostatečného právního podkladu a bylo je proto v tomto bodu podle § 7 zák. oss zrušiti. — —

Citace:

č. 5328. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1927, svazek/ročník 8/1, s. 290-292.