Č. 5545.

Horní právo: I. * Odborové organisace nejsou legitimovány stěžovati si do výsledku voleb do závodních rad hornických. — II. * Volič jest oprávněn stěžovati si do výsledku voleb do závodní rady hornické i tenkráte, byl-li zvolen za člena nebo náhradníka. — III. * Jest poruchou podle § 17 vol. řádu do záv. a rev. rad při hornictví (nař. č. 358/1920), byla-li k volbě do záv. rady připuštěna osoba v seznamu voličů nezapsaná. — IV. * Stížnost do výsledku voleb do záv. rady hornické dlužno do té míry konkretisovati, aby mohla poskytovati podklad pro úsudek, zda vytýkané vady vol. řízení mohly míti vliv na konečný výsledek volby, leč by šlo o vadu takovou, jejíž konkretisace podle povahy věci není možná.
(Nález ze dne 31. března 1926 č. 6834).
Prejudikatura: Boh. 5516 adm.
Věc: Odbor. organisace »Union der Bergarbeiter« a spol. v M. (adv. Dr. Emil Grunfeld z Mostu) proti revírnímu báňskému úřadu v Mostě (báň. kom. JUDr. Ing. Boh. Volejník) o volbu do závodní rady.
Výrok: Stížnost, pokud jest podaná organisací »Union der Bergarbeiter« v M., odmítá se jako nepřípustná; ke stížnosti ostatních st-lů se nař. rozhodnutí zrušuje pro nezákonnost.
Důvody: Nař. rozhodnutím zamítl žal. úřad stížnost dnešních st-lů podanou do výsledku volby do záv. rady dolu »Hrabák« v Č., provedené dne 26. listopadu 1924.
Pojednávaje o stížnosti do rozhodnutí toho podané, musil se nss v prvé řadě zabývati námitkami, vznesenými žal. úřadem v jeho odv. spise a vytýkajícími některým ze st-lů nedostatek legitimace k podání této stížnosti.
Předpisy o provádění voleb do záv. rad při hornictví obsaženy jsou jednak v zákoně z 25. února 1920 č. 144 Sb., jednak ve vol. řádu k zákonu tomu vydaném, t. j. ve vl. nař. z 18. května 1920 č. 358 Sb. O právu stížnosti do voleb obsahuje zákon v § 9 jen zcela povšechné ustanovení, že »do způsobu voleb a jejich výsledků možno si stěžovati během 3 dnů revírnímu báňskému úřadu«, a také prov. nařízení jen tuto povšechnou větu opakuje. Není tedy výslovné normy o tom, kdo jest oprávněn stížnost podati, zejména pak není positivního předpisu, jenž by právo stížnosti dával odborovým organisacím. Avšak ani z ostatních ustanovení vol. řádu nelze stižní legitimaci odb. organisací vyvoditi. Nelze jí zejména vyvoditi z ustanovení § 8 tohoto vol. řádu, který dává odb. organisacím právo navrhovati kandidáty, neboť práva, která z předložení kand. listiny pro odb. organisací vyplývají, jsou vymezena v § 11, dle něhož odb. organisace, která kandidátku podala, má z toho důvodu jen právo označiti důvěrníka s jistými přesně ohraničenými funkcemi, kdežto jakékoliv jiné zasahování do volebního řízení jest důvěrníku odborové organisace výslovně zakázáno. Stejně nelze pro stižní legitimaci odb. organisace nalézti opory ani v § 15. Jest zde sice stanoveno, že jména zvolených oznamují se mimo jiné i odb. organisacím, avšak odb. organisace jest v tomto směru postavena do jedné řady s rev. báň. úřadem, s rev. radou a rozhodčím soudem hornickým. Právě jako pro tyto orgány nelze z ustanovení § 15 vyvozovati legitimace stižní, nelze o ně opírati ani legitimaci odb. organisace.
Není-li však žádné positivní opory pro legitmaci odb. organisace, sluší otázku řešiti podle zásadního poměru odb. organisací k organisacím závodním a zejména se zřetelem k ustanovení, která positivně postavení odb. organisace k volbám do záv. organisací upravují. Zásadní poměr organisací obojího druhu jest ten, že každé z nich přikázány jsou určité úkoly (§§ 2 a 19 č. 4 zák. č. 144/20 o záv. a rev. výborech a podobně § 3 lit. a) e) zák. č. 330/21 o záv. výborech). Z ustanovení těchto vyplývá, že zásadně jedna organisace nezasahuje do druhé. Pokud specielně jde o postavení odb. organisací ve vol. řízení do záv. výborů dle zák. č. 330/21 a prov. nař. č. 2/22, jež mají v podstatě stejnou povahu jako záv. rady hornické, nemůže býti vzhledem k § 19 cit. zák. pochybnosti o tom, že odb. organisací legitimace ke stížnosti do voleb nepřísluší. Mezeru vol. řádu do záv. rad hornických sluší tedy mnohem spíše vyplniti podle norem v tomto nejpříbuznějším zákoně positivně daných, nežli podle vzdálenějších řádů pro volby do obcí a do Nár. shrom. Ostatně ani z ustanovení těchto vol. řádů nic pro stanovisko stížnosti neplyne, neboť ze stižního práva vol. stran dle § 13 zák. o vol. soudě nedá se nic dovoditi pro odb. organisace a to již proto nikoli, že jsou to útvary zcela jiné povahy. Nelze ostatně přehlížeti, že proti volbám do Nár. shrom. dáno jest právo stižní jen vol. stranám a nikoliv jednotlivému voliči, kdežto dle ob. vol. řádu, který jest starší zákona o záv. radách horn., naproti tomu legitimace nepřísluší vol. skupinám, nýbrž vyhrazena jest jenom voličům. Lze-li vyčísti z těchto vol. řádů nějaký princip, jest to jedině alternativa (buď voliče nebo organisace) a nikoli konkurence (jak voliče tak i organisace) stížného práva. Podle náhledu stížnosti slušelo by však (poněvadž voličům do záv. rad právo stížnosti nepochybně přísluší) přijati zásadu konkurence, kterážto myšlenky jest však platným vol. řádům a to i nejpříbuznějšímu vol. řádu do záv. výborů úplně cizí. Proti stížnosti mluví ostatně i ustanovení § 7 vol. řádu do záv. rad, dle něhož proti voličským seznamům dáno jest právo námitek každému zaměstnanci (i nevoliči), kdežto odb. organisacím propůjčeno není. Nedal-li vol. řád odb. organisacím právo námitek ani proti seznamům voličským, jež tvoří přece základ řízení volebního a pro výsledek volby tedy v prvé řadě mají význam, dá se z toho souditi, že nechtěl jim dáti právo stížnosti ani do výsledku voleb. Neměla-li tudíž odb. organisace legitimace k podání stížnosti ani v řízení správním, tím méně lze jí přiznati právo stížnosti k nss-u, a bylo proto stížnost její odmítnouti jako nepřípustnou.
Naproti tomu nemohl dáti nss za pravdu žal. úřadu, pokud popřel také legitimaci Emila B. a Františka Sch. k podání přítomné stížnosti. Je-li v otázce legitimace ke stížnosti do výsledku voleb do záv. rad něco mimo všecku pochybnost, je to legitimace voličů. Že volič jest legitimován k takové stížnosti, jest mimo spor. Proč by však voličové, kteří do záv. rady byli zvoleni, práva toho pozbývali, nelze se domysliti. Právo jejich, domáhati se stížností odstranění vad řízení volebního nemůže přece býti uspokojeno tím, že oni sami byli zvoleni. Tvrdí-li proto svrchu jmenovaní voličové porušení práva na odstranění vytknutých vad řízení volebního, nelze jim legitimaci ke stížnosti odpírati. — — —
Zabývaje se námitkami stížnosti, vycházel nss ze zásady — ve volebním právu našem vůbec provedené a v § 17 vol. řádu do záv. rad výslovně vyjádřené — že volba jen tehdy jest neplatná (přesněji naříkatelna a v opravném řízení zrušitelna), jestliže porušena byla důležitá ustanovení vol. řádu a kde porucha mohla míti podstatný vliv na výsledek volby. Důležitými vadami rozuměti jest právě jen ty poruchy, které mohly míti vliv na výsledek volby. Zákon sám pojem důležité vady takto vykládá. Poněvadž zkoumání voleb báňským úřadem revírním neděje se v řízení oficiosnírn, nýbrž úřad zabývá se jen námitkami náležitě podanými, v nichž vytýkají se vady dle § 17 vol. řádu relevantní, musí st-l uvésti konkrétní skutečnosti, v nichž lze poznati, že vytýkaná vada jest způsobilá míti vliv na výsledek volby, leda že by šlo o takové vady — jako snad v některých případech porušení tajnosti nebo svobody volby —, kde dle povahy věci konkretisace není možná. S tohoto hlediska bylo tudíž posuzovati další námitky stížnosti.
Stížnost vytýká, že vyhláška neoznačovala hodiny, kdy volba se končí. Avšak stížnost adm. neuvedla žádných konkrétních skutečností, z nichž by se dalo souditi, že tato vada (že je to vada, nelze arciť pochybovati) měla vliv na výsledek volby, t. j., že byla příčinou absence relevantního počtu voličů. Není proto nezákonné, když tato nedostatečně konkretisovaná námitka byla žal. úřadem zamítnuta.
Stížnost namítá dále, že přítomností závodního ve vol. místnosti po čas volby byl porušen předpis § 12 vol. řádu daného na ochranu tajnosti volby. Pokud chce tím stížnost říci, že závodní byl přítomen při odevzdání hlasů, nemá námitka tato opory ve vol. řádě, který chce zabezpečiti tajnost jen při vyplňování hlasovacích lístků. Vždyť odevzdání lístků hlasovacích musí se díti u přítomnosti a za kontroly jak komise volební tak i důvěrníků jmenovaných v § 11 vol. řádu a nelze proto shledati, že by přítomnost závodního při odevzdávání lístků mohla býti nějak na závadu zákonem chráněné tajnosti volby. Pokud však námitkou touto st-lé vytýkali porušení tajnosti volby při vyplňování hlasovacích lístků, zamítl ji žal. úřad poukazem na § 4 vol. řádu, dle něhož smí býti závodní přítomen schůzím vol. komise. Z tohoto ustanovení ovšem neplyne, že by závodní směl kontrolovati vyplňování lístků, které i členům volební komise má zůstati tajno, neboť dle § 12 vol. řádu má volič vyplniti hlasovací lístek v prostoru tak odděleném, aby nemohl býti pozorován, t. j. pozorován nikým, tedy ani členy vol. komise. Zamítnutí námitky z tohoto důvodu nedá se tedy srovnati se zákonem, kdyžtě z odůvodnění nař. rozhodnutí není patrno, že úřad vycházel ze skutkového předpokladu, že při vyplňování lístků voličové závodním pozorováni býti nemohli, t. j. že isolace voliče při vyplňování lístků byla opatřena takovým způsobem, že závodní nemohl zvěděti, jak lístek byl vyplňován. Nejzávažnější námitkou stížnosti však jest, že k volbě bylo připuštěno 20 osob v seznamech voličských nezapsaných. Jediným základem volby jsou voličské seznamy, které vol. komise smí měniti jen tak dlouho, dokud nebyly veřejně vyloženy. Jiné změny smí prováděti jen v mezích § 7 vol. řádu, t. j. jen k námitkám legitimovaných stran, byly-li včas podány. Volební řízení dle platného právo volebního spočívá veskrze na instituci seznamů voličských. Pravoplatným zápisem jest právo voliti formalisováno a jen ten, kdo po skončeném řízení reklamačním dle § 7 v seznamu voličském jest uveden, jest oprávněn volby se zúčastniti (s jedinou výjimkou § 11, to jest, že i osoba ve voličském seznamu uvedená není oprávněna voliti, jestliže později vol. práva pozbyla.). Rozhoduje tedy formální základ (t. j. seznam voličský), nikoliv materielní právo voliti, o němž (mimo případ § 11) vol. komise po skončeném reklamačním řízení dle § 7 není již oprávněna rozhodovati.
Ježto pak v daném případě bylo nesporně připuštěno 20 osob ve voličských seznamech nezapsaných a možnost vlivu jejich nezákonné účasti na výsledek volby jest vzhledem k poměru hlasů pro jednotlivé kand. listiny očividná, jde zřejmě o vady dle § 17 vol. řádu kvalifikované. Nař. rozhodnutí jest tedy, pokud byla jím námitka v tomto směru podaná zamítnuta, v rozporu se zákonem.

Citace:

č. 5545. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1927, svazek/ročník 8/1, s. 691-694.