Č. 5530.

Školství, — Státní zaměstnanci: * Na zápočet služební doby po rozumu § 6 odst. 2. zákona č. 78/1919 nemá vysokoškolský profesor právního nároku.
(Nález ze dne 27. března 1926 č. 6582.)
Věc: Dr. Josef Š. v O. proti ministerstvu školství a národní osvěty (odb. rada Dr. Frt. Havelka) o započtení let do postupu.
Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.
Důvody: Přihlížeje k návrhu profesorského sboru fakulty bohoslovecké v O., započetl žal. úřad st-li, který byl jmenován řádným profesorem od 1. října 1919, vynesením z 15. dubna 1924 podle §u 6 odst. 2 zák. ze 13. února 1919, po kterou byl více než 4 roky činný podle výslovného učebního příkazu jako mimořádný profesor bohoslovecké fakulty v O., dobu 2 let, 6 měsíců pro postup do vyšších platových stupňů řádného vysokoškolského profesora a určiv, že zápočet ten má právní účinnost od 1. března 1924, vyslovil, že jest s ohledem na započtená již 3 válečná půlletí pokládati za základ časového postupu st-lova do vyšších platových stupňů jako řádného profesora nepřetržitou dobu od 1. října 1915. Současně poukázal žal. úřad zsp-ou v Brně, aby zastavíc dodatečně dnem 29. února 1924 dosavadní požitky st-lovy poukázala mu od 1. března 1924 systemisovaný plat řádného profesora, zvýšený o druhý tříletý přídavek s příslušnými přídavky, a poznamenal, že nárok na příští postup, t. j. tříletý přídavek, vzejde st-li dnem 1. října 1924. Profesorský sbor dříve vzpomenuté fakulty však z podnětu st-lova se usnesl dne 11. června 1924 na tom, navrhouti min., aby posléz uvedené rozhodnutí nabylo dříve platnosti a to buď 1. dubna 1921, kdy odpadl onen osobní přídavek, aneb od 1. října 1921, tedy dříve o započtenou dobu 2 let 6 měsíců. Návrhu tomu min. škol. nař. vynesením nevyhovělo a odůvodnilo své zamítavé stanovisko jak důvody zásadními tak ohledy rozpočtovými.
O stížnosti nss uvážil: — — — — —
Paragraf 6 zák. ze 13. února 1919 č. 78 Sb. určuje, že jest u řádných i mimořádných profesorů rozhodná pro postup do vyšších stupňů platových služební doba uplynuvší od jmenování, ať se jmenování to stalo dříve, než tento zákon nabyl účinnosti, či později, a dokládá v odst. 2, že těm profesorům, kteří byli činni podle svého učebního příkazu po více než čtyři roky jako mimořádní profesoři, může k návrhu sboru profesorského tato služ. doba, pokud přesahuje čtyři roky, býti včítána pro postup do vyšších stupňů platových řádné profesury. Upravuje tedy uvedené ustanovení otázku započítatelnosti služ. doby řádných i mimořádných profesorů vysokoškolských a umožňuje v druhém odstavci započtení té služ. doby do postupu do vyšších stupňů platových řádné profesury, kterou ztrávil vysokoškolský profesor po více než 4 roky v úřadě profesora mimořádného. Tím, že zákonodárce užil slovného obratu »může býti včítána«, aniž blíže naznačil motivy, jimiž se má říditi školská správa při svém uvažování o případném zápočtu, a nepředepsal též směrnic, jak dlouhou dobu extraordinaria přesahujícího 4 kalendářní léta sluší započísti a od kterého časového termínu se tak státi má, vyjádřil zřejmě svůj úmysl, že započtení takové má býti ponecháno volné, ničím neomezené úvaze školské správy a že tedy tato má sama v jednotlivých případech stanoviti, zda a v jakém směru i rozsahu a s jakou časovou účinností chce zápočet služební doby té provésti.
Je-li tomu tak, pak ovšem nepřísluší vysokolškolskému profesoru právní a tudíž stihatelný nárok na to, aby mu z jeho mimořádné profesury započteno bylo určité období pro postup do vyšších stupňů platových řádné profesury, a nemůže býti jeho subj. právo v důsledku toho dotčeno ani tím, že nepřijala školská správa při konkrétním zápočtu služby té požitkové účinky na určitý stranou požadovaný časový termín, nýbrž že je stanovila podle své vůle jinak.
Vyslovil-li tedy žal. úřad, že má míti započtení 2 let, 6 měsíců své účinky teprve od 1. března 1924, učinil tak úplně v mezích zákonem mu propůjčené volnosti a není nezákonným, když vyhověl v nař. rozhodnutí návrhu sboru profesorského na posunutí doby hmotné účinnosti zápočtu na 1. duben 1921 resp. 1. říjen 1921. — — —

Citace:

č. 5530. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1927, svazek/ročník 8/1, s. 666-667.