Č. 5346.

Učitelstvo. — Administrativní řízení: Jak jest postupovati při pensionování učitele veř. školy národní z moci úřední z důvodů zdravotních, má-li úřad po nice různé, sobě odporující posudky lékařské?
(Nález ze dne 3. února 1926 č. 1828.)
Prejudikatura: Boh. 503, 1723, 3073, 3626, 4513, 4589 adm.
Věc: Václav H. v Č. proti ministerstvu školství a národní osvěty o pensionování.
Výrok: Nař. rozhodnutí se zrušuje pro vady řízení.
Důvody: St-l, narozený dne 23. ledna 1860, byl ohledán dne 25. ledna 1924 úředním lékařem osp-é v T. a byly na něm shledány známky tělesného i duševního marasmu následkem pokročilého věku; tento fysiologický pochod stárnutí a úpadku sil tělesných i mohutností duševních nedá se ničím zadržeti a činí vyšetřeného trvale neschopným k vykonávání jeho služebních povinností. Uvedený posudek jest opatřen dodatkem z 10. února 1924, podle něhož jde o těžkou vadu, nezhojitelnou, t. j. stárnutí (marasmus senilis — senectus ipsa morbus), a navrhuje se přeložení na trvalý odpočinek.
Výnosem z 26. února 1924 dala zšr v Praze st-le z úřední moci na trvalý odpočinek vzhledem k těžké, úředně zjištěné chorobě, která ho činí k službě učitelské nezpůsobilým.
V rekursu, podaném proti tomuto opatření, namítal st-l, že jest tělesně úplně zdráv, že jest také schopným k své službě a také tuto službu bezvadně vykonává. Mimo to předložil st-l vysvědčení pol. lékaře Dra K. v Praze z 26. března 1924, podle něhož st-l cítí se na svůj věk úplně zdráv, nebylo na něm shledáno chorobných známek, ničeho abnormálního v moči, nervová soustava dosud správná, dobrý zrak i sluch; jest na svůj věk poměrně ještě tělesně i duševně úplně zdráv a své povolání může ještě po několik roků k úplné vzájemné spokojenosti zastávati.
Žal. ministerstvo, než rozhodlo o rekursu, nařídilo, aby vzhledem k rozporu mezi oběma svrchu uvedenými posudky bylo opatřeno vyjádření zdravotního oddělení zsp-é o zdravotním stavu st-lovu na základě jeho osobní prohlídky. To se stalo dne 26. července 1924 a okr. lékař zsp-é ohledav st-le a zkonstatovav nález podal posudek, že vyšetřený jeví sice příznaky stárnutí, jako arteriosklerosu a rozedmu plic, ale příznaky ty nepůsobí mu dnes žádných takových obtíží, jež by ho činily ke službě zplna nezpůsobilým.
Nař. rozhodnutím byl rekurs zamítnut, ježto jím naříkaný výnos je náležitě odůvodněn se zřetelem k §u 50. zák. z 19. prosince 1875 č. 86 z .z. ve znění zák. z 27. ledna 1903 č. 16 z. z. tím, že st-l jeví se podle posudků úředního lékaře osp-é v T. z 25. ledna 1924 a z 10. února 1924 nezpůsobilým k vykonávání úřední povinnosti pro těžké a nezhojitelné vady tělesné.
Rozhoduje o stížnosti, řídil se nss těmito úvahami:
Stížnost namítá, že min. přes to, že vzhledem k posudku Dra K. nařídilo pro zjištění zdravotního stavu st-lova, aby byl prohlédnut ve zdrav, oddělení zsp-é, a přes to, že st-l byl skutečně ohledán, čímž min. samo projevilo, že nepovažuje posudek okr. lékaře v T. za náležité zdůvodnění opatření zšr-y, nezmiňuje se úřad v nař. rozhodnutí ani slovem o posudku vyšetřujícího lékaře zdrav, oddělení zsp-é, o nějž za tohoto stavu mohlo jedině býti pensionování st-lovo opřeno.
Přihlížeje k této námitce, shledal nss, že žal. úřad při hodnocení st-lovy choroby a jejího vlivu na jeho způsobilost ke službě měl kromě obou posudků úředního lékaře v T., jichž se dovolává, po ruce ještě dva další lékařské posudky, oba s prvými v přímém rozporu, z nichž soukromý posudek odborného poradce st-lova Dra K. úřad přiměl k opatření úředního posudku lékaře zsp-é, čímž úřad vyhověl procesuálnímu požadavku, naň doléhajícímu (srovnej nález Boh. 4589 adm.), opatřiti nový znal. posudek, který by na základě nového vyšetření a zkonstatování zdrav, stavu st-lova zaujal stanovisko k vyjádření odborného poradce strany. Jak v cit. nálezu dále uvedeno, měl nyní úřad posudek úředního lékaře zsp-é, k jehož opatření byl dán podnět obsahem st-lova rekursu, sděliti před vydáním konečného rozhodnutí st-li k vyjádření. Avšak toho úřad neučinil a při svém rozhodování posléze uvedeného posudku vůbec nedbal, nýbrž založil svůj výrok veskrze jen na posudku lékaře úředního v T.
Jest tedy procesní podklad nař. rozhodnutí neúplný i slušelo pro tuto podstatnou vadu nař. rozhodnutí zrušiti podle §u 6 zák. o ss.

Citace:

č. 5346. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1927, svazek/ročník 8/1, s. 325-327.