Vědecká ročenka právnické fakulty Masarykovy university.

Praha-Brno 1931. Orbis, str. 229 in 8°. Sbírky spisů právn. a nár. hosp. sv. 54. Cena 23 Kč. Desátý ročník této významné publikace přináší vedle obvyklých odborných pojednání též přehled těchto pojednání v prvých desíti svazcích ročenky uveřejněných, který nejlépe ukazuje bohatost a vědeckou cenu jejího obsahu. Letošní ročenku zahajuje Engliš pojednáním: Logická (formální) a psychologická (materielní) noetika. Poukazuje na to, že věcí logiky je správnost myšlení, věcí psychologie pak psychická zkušenost, tedy empirická pravda. Logická noetika se zabývá logickou analysou hotových, poznatků a bývá proto nazývána formální, kdežto úkolem psychologické noetiky je zkoumati vznik poznatků a myšlenkových obsahů a odtud její označení jako noetiky materielní. Pod zorným úhlem těchto úvah hodnotí spisovatel třídění věd a řeší problém vztahu mezi způsobem pozorování a předmětem vědy. Weyr v pojednání: Pojem positivnosti práva, ukazuje na četných literárních dokladech, že tento pojem jest teorií a praxí nevyjasněn. Právem proto zdůrazňuje proti tomu právní positivismus, totiž positivní metodu právní spočívajíc na tesi, že současně lze pozorovati jen jeden normový soubor, jehož jednotnost je dána hlediskem pozorování. Baxa v článku: Volební řády francouzské v 19. a 20. století, podává výklad těchto řádů a jejich vývoj, který hodnotí v jeho praktických důsledcích. Krejčí v pojednání: Metoda prvního sčítání čsl. závodů zemědělských, hodnotí s hlediska pěti základních podmínek (předmět, rozsah, doba, orgány a způsob sčítání) správné metody, statistického sčítání. Sedláček článkem: Pragmatismus a normologie v právní vědě, vyzvedá důležitost nauky vynikajícího právníka francouzského, Gényho, který svým základním rozlišením mezi pojmem zákona (donné) a pojmem normy právní (construit), se značně přiblížil kritickému stanovisku teorie normativní, ač sám jest pragmatistou. Loevenstein ve studii: Teoretická analysa vzniku světové hospodářské krise, podává kritiku diagnosy nynější světové krise, pokud tato se vykládá teorií o deflaci, kterou autor potírá. Vážný v pojednání: Problém smlouvy ve prospěch třetího ve světle římské jurisprudence, probírá stipulace »alteri« a »heredi«, jakož i bezformální smlouvy ve prospěch třetího. Čáda ve studii: Městský půdorys, používaje jako základu kritiky spisu prof. Dr. Koláčka o půdorysech moravských měst, vyvozuje, že pro pochopení smyslu městského půdorysu je nutno vycházeti z právního pojmu městské obce, jejž také s tohoto hlediska se pokouší stanoviti. Kizlink v pojednání: K otázce promlčení postihových nároků proti výstavci směnky v poměrech disnacionálních (mezinárodních), seřadiv doklady literatury a judikatury podle projeveného mínění, řeší danou otázku tak, že tu rozhoduje lex loci actus, kterážto zásada byla též přijata ženevskou konferenci 1930. Zásada tato platí též podle práva historických zemí, kdežto literatura i judikatura práva slovenského se přiklonily k lex loci solutionis a lex domicilii (patriae) dlužníka. Zimmermann v článku: Mezinárodní právo starověkého orientu, probírá řadu smluv té doby, zejména smlouvy Palestiny jakož i její mezinárodní postavení a styky s jinými národy. Procházka pojednáním: Příspěvek k nové konstrukci civilního sporného procesu, pokračuje v badání provádě- ném v poslední době normativní školou o civilním procesu, jako
o procesu normotvorném. Spisovatel klada důraz na povinnost soudů
poskytovati právní ochranu, snaží se navázati na učení o nároku na
právní ochranu (Rechtsschutzanspruch), z něhož novou formulací myšlenek do něho vložených čerpá velice cenné poznatky pro konstrukci
civilního sporného procesu.
-kg.

Citace:

Vědecká ročenka právnické fakulty Masarykovy univerzity. Všehrd. List československých právníků. Praha: Spolek českých právníků „Všehrd“; Český akademický spolek „Právník“, 1932, svazek/ročník 13, číslo/sešit 8., s. 304-305.