Čís. 4191.

Ustanovení § 248 tr. ř., že dosud nevyslechnutý svědek nemá býti přítomen při průvodním řízení při hlavním přelíčení, nevztahuje se na toho, ohledně něhož se soud ještě neusnesl, že bude jako svědek slyšen.
(Rozh. ze dne 5. června 1931, Zm II 232/30.) Nejvyšší soud jako soud zrušovací zamítl v neveřejném zasedání zmateční stížnost obžalované do rozsudku krajského trestního soudu v Brně ze dne 2. května 1931, jímž byla stěžovatelka uznána vinnou zločinem spoluviny na podvodu podle §§ 5, 197, 199 a) tr. zák., mimo jiné z těchto
důvodů:
Zmateční důvod podle § 281 čís. 4 tr. ř. spatřuje stížnost mimo jiné v tom, že přes obražení stěžovatelky byli slyšeni jako svědci Rudolf a Růžena P-ovi, ač byli po celé hlavní přelíčení v soudní síni přítomni. Je pravda, že podle §§ 244, 248 tr. ř. nemají býti dosud nevyslechnutí svědci přítomní při průvodním řízení, prováděném při hlavním přelíčení; tato ustanovení nemohou se však vztahovati na osoby pří přelíčení přítomné, které jsou teprve později jako svědci vedeny, před tím, než se soud usnesl je jako svědky vyslýchati. Nemůže proto tato okolnost býti výslechu těchto osob na závadu, najmě any tyto předpisy nejsou ani pod sankcí zmatečnosti. Není proto zmateční důvod podle § 281 čís. 4 tr. ř. odůvodněn.

Citace:

č. 4191. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech trestních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství v Praze, 1932, svazek/ročník 13, s. 305-306.