Čís. 4269.

Jest obecně známo, že proražení plodového obalu jest typickou manipulací, která má nutně v zápětí odumření živého plodu a se právě za tím účelem provádí.
Zjištěním tohoto typického způsobu umělého potratu je po případě zjištěno přerušení těhotenství normálně probíhajícího, při němž jest z povahy věci míti za to, že tu byl v době zákroku plod schopný života v těle mateřském.
(Rozh. ze dne 21. září 1931, Zm I 544/30.)
Nejvyšší soud jako soud zrušovací zamítl v neveřejném zasedání zmateční stížnost obžalovaných Aloisie R-é a Vlasty B-ové do rozsudku krajského trestního soudu v Praze ze 22. dubna 1930, jímž byly stěžovatelky uznány vinnými spoluvinou na zločinu vyhnání vlastního plodu podle §§ 5, 144 tr. zák., mimo jiné z těchto
Trestní rozhodnutí XIII. 29 důvodů:
Pokud jde o případ Vlasty B-ové, lze připustiti, že tu rozsudek nemá výslovné zjištění o schopnosti jejího plodu k dalšímu vývinu v těle mateřském v době, kdy na ní stěžovatelka R-á podnikla zjištěný zákrok. Než tím, že obě stěžovatelky ve svědecké výpovědí Dr. K-a, který prý mohl postihnouti při prohlídce Vlasty B-ové v pátém lunárním měsíci pohyby plodu, a z výpovědi obžalovaných Aloisie R-é a Vlasty B-ové o tom, jak plod po vyjití vypadal, samy dovozují, že jest to pochybné a že spíše lze souditi na to, že plod v těle B-ové byl již odumřelý, není důvod zmatečnosti podle § 281 čís. 9 a) tr. ř. proveden po zákonu. Ze zjištění rozsudku, že obžalovaná R-á doznala, že po tamponování Vlasty B-ové (asi šestkrát) prorazila obal, a že podle výpovědi Vlasty B-ové vyšel pak po silných bolestech plod asi 30 cm dlouhý, tudíž ze zjištění typického způsobu umělého potratu, proti němuž rozsudek neuvádí nic o tom, z čeho by vycházelo na jevo, že plod by byl vyšel i bez zákroku R-é již odumřelý, je bezpochybně zřejmo, že jest tím zjištěno přerušení těhotenství normálně probíhajícího, při němž jest z povahy věci samozřejmě míti za to, že tu byl v době tohoto typického abortivního zákroku plod, schopný života v těle mateřském, který právě jen následkem zákroku byl z těla mateřského vypuzen a tak před donošením schopnosti k životu pozbaven. V řízení nebyly tvrzeny žádnou z obžalovaných ani jinak na jevo nevyšly pochybnosti o tom, že plod B-ové byl před zákrokem R-é již odumřelý, ani že vyšel z jiné příčiny, než právě následkem zákroku obžalované R-é. Obecně jest známo a nepotřebuje výslovného zjišťování, že taková typická manipulace, jakou provedla v rodidlech B-ové obžalovaná R-á — proražení obalu plodového — má nutně v zápětí odumření živého plodu a se právě za tím účelem provádí. Nebyla-li tudíž ani tvrzena jiná příčina vyjití plodu ze života Vlasty B-ové než právě manipulace obžalované Aloisie R-é, která byla podnikána právě k docílení umělého potratu, nepotřeboval se nalézací soud blíže obírati tímto zjištěním, které pravidelně, když již ani plod ani matka podle stavu v době zákroku nemohou býti podrobeni přesnému zjištění, může budovati jen na negativních předpokladech, že se jiná, spontánní příčina potratu nevyskytla.

Citace:

Čís. 4269. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech trestních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství v Praze, 1932, svazek/ročník 13, s. 465-466.