Čís. 4258.

Pokud jde o zmatek čís. 6 § 344 tr. ř., nebyla-li k hlavní otázce na zločin úkladné vraždy (jedem) dána eventuální otázka na přečin podle § 335 tr. zák. (neopatrným uložením jedu).
Poučení předsedy porotcům, že si mohou vyžádati otázku na onen přečin, dojdou-li k přesvědčení, že smrt usmrceného nastala činem z nedbalosti, nemůže nahraditi povinnost soudu, dáti eventuální otázku, jsou-li tu předpoklady § 320 tr. ř.
(Rozh. ze dne 11. září 1931, Zm I 527/31.)
Nejvyšší soud jako soud zrušovací vyhověl po ústním líčení zmateční stížnosti obžalovaného do rozsudku krajského jako porotního soudu v Klatovech ze dne 13. května 1931, pokud jím byl stěžovatel uznán vinným zločinem vraždy úkladné podle §§ 134, 135 čís. 1 tr. zák., zrušil výrok porotců ohledně stěžovatele, t. j. v odpovědi na první otázku hlavní a na první otázku dodatkovou, a důsledkem toho zrušil též napadený rozsudek, pokud se zakládá na zrušených částech výroku porotců, totiž ve výroku, jímž byl obžalovaný uznán vinným zločinem vraždy úkladné podle §§ 134, 135 čís. 1 tr. zák., jakož i ve výroku o trestu a ve výrocích s ním souvisejících jako zmatečný, a věc odkázal do příštího zasedání porotního soudu při krajském soudě v Klatovech, by byla při něm v rozsahu zrušení znovu projednána a rozhodnuta. Důvody:
Zmateční stížnosti, uplatňující důvody zmatečnosti čís. 4, 5, 6 § 344 tr. ř., nelze upříti oprávnění, pokud podle čís. 6 § 344 tr. ř. vytýká, že porotcům nebyla dána podle § 320 tr. ř. eventuální otázka na přečin podle § 335 tr. zák. Předpis § 320 odst. 1 tr. ř. je porušen, byly-li po rozumu tohoto ustanovení zákona tvrzeny, t. j. buď výslovně tvrzeny, neb alespoň výsledky hlavního přelíčení napovězeny skutečnosti, pro které, kdyby byly pravdivé, by čin obžalovanému za vinu dávaný spadal pod jiný trestní zákon, který není přísnější, než zákon uvedený v obžalovacím spise, v souzeném případě pod § 335 tr. zák. V přípravném vyšetřování udal obžalovaný při vyšetřování duševního stavu podle nálezu při porotním líčení přečteného, že myslí, že se tchán otrávil sám, ačkoliv doznává, že neměl k tomu příčiny, pak nejprve, že náhodou se otrava u Josefa F-a státi nemohla, jelikož měl (obžalovaný) arsen dobře uzavřený, ale hned na to podotýkal, že v kufru to neměl zavřené, a že si to tchán mohl odtamtud vzíti. Při porotním líčení trval obžalovaný na tom, že Josefa F-a neotrávil, najmě udal, že on (obžalovaný) sladil osudného dne svůj šípkový čaj práškovým cukrem, že F. měl do komory, kde byl uložen arsenový prášek v šatníku, volný přístup, že neví, kdo mu sladil čaj, že F. měl cukr v kufru, že se však po jeho smrti žádný cukr u něho nenašel, a že žena ho neotrávila, on také ne, že nikdo k nim ten den nepřišel, že si to tedy musel udělati sám, a opakoval jen, že si to musel udělati sám. Spoluobžalovaná Marie W-ová udala při porotním líčení, že »si to mohl udělati děda (Josef F.) sám nebo náhodou« — měl ke všemu přístup a skříň, v níž byl jed, nebyla uzamčena. V tomto zodpovídání se obžalovaného a jeho manželky jest shledávati též tvrzení, že se Josef F. otrávil sám bez úmyslné činnosti obžalovaného následkem neopatrného zacházení obžalovaného s jedem arsenem. Při nejmenším byla tato skutečnost zodpovídáním se obžalovaného a jeho manželky napovězena. Skutečnost ta by zakládala, kdyby byla pravdivá, objektivně skutkovou podstatu přečinu § 335 tr. zák. Poněvadž podle § 320 odst. 1 tr. ř. jest, jsou-li tvrzeny skutečnosti tam uvedené, dáti porotcům eventuální otázku na trestný čin, jejž by tvrzené skutečnosti zakládaly, tudíž v souzeném případě na přečin podle § 335 tr. zák., porušil porotní soud, nepřipustiv tuto otázku, velící předpis § 320 tr. ř., a zatížil tím rozsudek zmatkem podle § 344 čís. 6 tr. ř. Podle protokolu o hlavním přelíčení poučil arci předseda porotce po konečném přednesu, že by si mohli vyžádati otázku na přečin podle § 335 tr. zák., kdyby došli k přesvědčení, že smrt Josefa F-a nastala nějakým kulposním činem obžalovaných. Porotci tak neučinili. Tento poukaz předsedy porotního soudu nemůže však nahraditi povinnost soudu dáti eventuální otázku, jsou-li tu předpoklady § 320 tr. ř. Nelze ani důvodně tvrditi, že je nepochybně patrné, že formální vada nemohla působiti na rozhodnutí způsobem obžalovanému nepříznivým, a že proto nemůže býti zmatek čís. 6 § 344 tr. ř. ve prospěch obžalovaného uplatňován (§ 344 předposl. odst. tr. ř.). Neboť skutečnost, že předseda dal porotcům ono poučení, není zárukou toho, že porotci zkoumali věc ve směru případného provinění podle § 335 tr. z. tak důkladně, jak by se bylo stalo, kdyby porotci byli zvláštní otázkou vedeni k tomu, by o této stránce věci zvláště uvažovali, jak to jen odpovídá velícímu předpisu § 320 tr. ř. Bylo proto zrušiti výrok porotců, týkající se obžalovaného Alfonse W-a, a na něm se zakládající rozsudek proti tomuto obžalovanému jako zmatečný, a věc odkázati do příštího porotního zasedání krajského soudu v Klatovech k novému projednání a rozhodnutí v rozsahu zrušení, aniž bylo třeba zabývati se ještě dalšími stěžovatelem uplatňovanými důvody zmatečnosti.

Citace:

Čís. 4258. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech trestních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství v Praze, 1932, svazek/ročník 13, s. 440-442.