Čís. 4185.

Neoprávněné obchodování s umělými sladidly (sacharinem, cukerinem) není soudním přestupkem podle § 10 zák. o potravinách (čís. 89/1897), nýbrž přestupkem důchodkovým (§ 4 odst. 1 cís. nař. čís. 37/1917).
(Rozh. ze dne 1. června 1931, Zm I 818/30.)
Nejvyšší soud jako soud zrušovací uznal po ústním líčení o zmateční stížnosti generální prokuratury na záštitu zákona právem: Rozsudkem okresního soudu v Horní Plané ze dne 9. srpna 1930, jímž byla obžalovaná uznána vinnou přestupkem neoprávněného obchodování s cukerinem podle § 10 zákona ze 16. ledna 1896, čís. 89 ř. zák., byl porušen zákon v ustanovení čl. IV. a V. úvoz. patentu k trestnímu zákonu a § 10 zákona ze 16. ledna 1896, čís. 89 ř. zák. z roku 1897; rozsudek ten se zrušuje a obžalovaná se podle § 259 čís. 3 tr. ř. zprošťuje z obžaloby pro přestupek podle § 10 zákona čís. 89/1897. Okresnímu soudu v Horní Plané se nařizuje, by spisy postoupil příslušnému okresnímu finančnímu ředitelství k dalšímu případnému řízení.
Důvody:
Záznamovým rozsudkem okresního soudu v Horní Plané ze dne 9. srpna 1930 byla obžalovaná uznána vinnou přestupkem neoprávněného obchodování s cukerinem podle § 10 zákona ze 16. ledna 1896, čís. 89 ř. zák. Podle trestního oznámení, jehož se rozsudek dovolává, byla obviněná finančním orgánem přistižena v držení 1½ kg cukerínu rakouského a německého původu, který koupila k dalšímu prodeji. Rozsudkem tím, jenž, nebyv napaden, vešel v moc práva, byl porušen zákon. Podle § 10 zákona o potravinách ze 16. ledna 1896, čís. 89 ř. zák. z roku 1897 dopustí se přestupku, kdo jedná proti nařízením vydaným podle §§ 6 a 7 tohoto zákona. Zákaz chovati na prodej a prodávati sacharin a umělá sladidla obsahovalo nařízení ministerstva vnitra, obchodu a zemědělství z 20. dubna 1898, čís. 52 ř. zák. (v § 1), jež bylo podle své úvodní věty vydáno na základě § 7 zákona o potravinách čís. 89/1897. Zakládalo proto jednání proti tomuto zákonu skutkovou podstatu přestupku podle § 10 cit. zákona, jenž patřil do příslušnosti soudů. Tento stav se změnil vydáním císařského nařízení ze dne 25. ledna 1917, čís. 37 ř. zák., jež v § 7 výslovně zrušilo veškerá dotud platná na obchod s umělými sladidly se vztahující nařízení, najmě min. nařízení ze dne 20. dubna 1898, čís. 52 ř. zák., a jež v § 4 odst. 1 ustanovuje, že se na přestupky tohoto císařského nařízení vztahuje ustanovení trestního zákona o důchodkových přestupcích s jeho dodatky. Toto císařské nařízení není vydáno na základě §§ 6 a 7 zákona o potravinách čís. 89/1897, a nelze již proto překročení ustanovení tohoto cis. nařízení podřaditi pod ustanovení § 10 zákona o potravinách čís. 89/1897.

Citace:

č. 4185. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech trestních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství v Praze, 1932, svazek/ročník 13, s. 294-295.