Čís. 4148.Vrchností ve smyslu § 187 tr. zák. jest i okresní úřad (jeho přednosta).Pro otázku účinné lítosti nemá významu, zda vrchnost, která zvěděla o pachatelově provinění, chce nebo se zdráhá splniti stíhací povinnost.(Rozh. ze dne 23. dubna 1931, Zm I 620/30.)Nejvyšší soud jako soud zrušovací vyhověl po ústním líčení zmateční stížnosti státního zastupitelství do rozsudku krajského soudu v Litoměřicích ze dne 30. dubna 1930, jímž byl obžalovaný podle § 259 čís. 3 tr. ř. zproštěn z obžaloby pro zločin zpronevěry podle § 181 tr. zák., zrušil napadený rozsudek a věc vrátil nalézacímu soudu, by ji v rozsahu zrušení znova projednal a rozhodl.Důvody:Zmateční stížnost státního zastupitelství napadá rozsudek nalézacího soudu důvody zmatečnosti podle čís. 5 a 9 b) § 281 tr. ř. Zmateční stížnosti jest přisvědčiti v tom, že rozsudek jest stižen zmatkem podle čís. 9 b) § 281 tr. ř., an byl výrokem nalézacího soudu, že se zpronevěra obžalovanému za vinu kladená stala beztrestnou pro účinnou lítost, porušen zákon v § 187 tr. zák. Jak správně poukazuje zmateční stížnost proti opačnému názoru rozsudku, jest okresní úřad vrchností ve smyslu § 187 tr. zák., jak bylo již vysloveno v rozhodnutí sb. čís. 2024. Předpis § 24 tr. ř. ukládá bezpečnostním úřadům za povinnost vyzvídati veškeré zločiny a přečiny, pokud se nevyšetřují jen k žádosti účastníka; zákon ze dne 14. dubna 1920, čís. 299 Sb. z. a n. činí četnictvo orgánem politické správy státní (§ 2) a politický úřad prvé stolice představeným úřadem pro četnictvo konající službu v jeho obvodu (§ 7). Zvěděl-li tudíž okresní úřad jako takový o pachatelově provinění před náhradou škody — a tu podle stálé judikatury stačí již seznání pouhých půtahů, odůvodňujících podezření, že byl konkrétní trestný čin spáchán (srov. rozh. nejv. s. sb. čís. 3927/30) — nezbavuje pachatele zpronevěry (krádeže) trestní zodpovědnosti účinná lítost, jež by snad mohla býti dovozována z jiných skutečností případu. Okresnímu úřadu třeba klásti ve směru tom na roveň okresního hejtmana, jenž jest představitelem této vrchnosti podle § 187 tr. zák. Rozsudek zjistil, že, když bylo v říjnu 1929 shledáno manko obecních peněz, dostavil se na žádost obecního zastupitelstva účetní adjunkt N. od okresního úřadu, a že N. při kontrole obecní pokladny zjistil dne 6. listopadu 1929 schodek 25180 Kč, kterýžto peníz nemohl obžalovaný prokázati. Jest z toho usuzovati, že se již před 6. listopadem 1929 dozvěděl okresní úřad o půtazích zločinu, když vyslal svého úředníka ke kontrole obecní pokladny. Rozsudek však dále zjišťuje, že svědku H-ovi bylo uloženo usnesením obecního zastupitelstva ze dne 15. listopadu 1929, by výsledek této kontroly oznámil okresnímu úřadu, a že tam přednosta okresního úřadu zrazoval opětovně od podání trestního oznámení na obžalovaného, a radil k tomu, by se obec s obžalovaným vyrovnala. Podle těchto skutkových zjištění zvěděl tudíž přednosta okresního úřadu o provinění pachatelově již před 26. listopadem 1929, tedy dříve, než se stalo narovnání mezi obcí a obžalovaným. Pro otázku účinné lítosti nemá však vůbec význam, zda vrchnost, která zvěděla o provinění pachatelově, chce nebo se zdráhá splniti stíhací povinnost. I když proto okresní hejtman v souzeném případě opomenul služební úkon, uložený mu striktním předpisem § 84 tr. ř., ač tu byly jeho zákonné předpoklady, a považoval za vhodnější smírným jednáním zajistiti obci náhradu zpronevěřených peněz, nemůže dodatečné narovnání přivoditi beztrestnost zpronevěry z důvodů účinné lítost podle §§ 187, 188 b) tr. zák.; objektivní podmínka beztrestnosti, že vrchnost o provinění pachatelově nezvěděla před náhradou škody (před narovnáním), není tu objektivně splněna.