Čís. 4155.

Byla-li s odporem proti rozsudku pro zmeškání spojena zmateční stížnost, rozhoduje o obou opravných prostředcích zrušovací soud, i když měla býti zmateční stížnost odmítnuta nalézacím soudem podle § 1 zák. čís. 3/78.
(Rozh. ze dne 30. dubna 1931, Zm II 141/31.)
Nejvyšší soud jako soud zrušovací v neveřejném zasedání nevyhověl odporu obžalovaného proti rozsudku krajského soudu v Jihlavě ze dne 2. března 1931, jímž byl uznán vinným zločinem krádeže podle §§ 171, 174 II c), 176 II a) tr. zák., a zamítl jeho zmateční stížnost proti témuž rozsudku.
Důvody:
Obžalovaný výslovně prohlásil, že svoluje, by se přelíčení konalo v jeho nepřítomnosti. Nejsou proto jeho námitky proti rozsudku odůvodněny, najmě, an ani sám obžalovaný neuvádí nezvratnou okolnost, pro kterou se nemohl ke hlavnímu přelíčení dostavili, a nebylo jim proto vyhověno. Obžalovaný ohlásil sice zmateční stížnost, avšak neprovedl ji a, ohlašuje ji, neoznačil jasně a určitě ani žádný ze zmatečních důvodů v § 281 čís. 1—11 tr. ř. uvedených, ani neuvedl skutečnost, která by některý ze zmatečních důvodů mohla zakládali. I bylo proto též jeho zmateční stížnost, podle § 4 čís. 1 a § 1 čís. 2 zákona ze dne 31. prosince 1877, čís. 3 ř. zák. pro rok 1878 zamítnouti ihned v zasedání neveřejném.

Citace:

č. 4155. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech trestních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství v Praze, 1932, svazek/ročník 13, s. 236-236.