Čís. 4172.

Ke kvalifikaci podle § 175 I b) tr. zák. není třeba, by nebezpečí pro provoz odnětím věci skutečně nastalo nebo bezprostředně nastati mohlo; ona kvalifikace byla by vyloučena jen, kdyby bylo lze za daných poměrů naprosto vyloučiti možnost tohoto účinku.
Krádež součástek kolejového autobusu státních drah (rozvodové skřínky a elektrické houkačky) spadá pod ustanovení § 175 I b) tr. zák., třebas autobus nebyl v provozu, jsa dopravován na otevtoném železničním vagonu do dílen státních drah k opravě.
(Rozh. ze dne 20. května 1931, Zm I 506/30.)
Nejvyšší soud jako soudu zrušovací zavrhl po ústním líčení zmateční stížnost obžalovaného do rozsudku krajského soudu v Mladé Boleslavi ze dne 29. dubna 1930, pokud jím byl stěžovatel uznán vinným zločinem veřejného násilí podle § 99 tr. zák. a zločinem krádeže podle §§ 171, 175 I b), 180 tr. zák., mimo jiné z těchto
důvodů:
Proti odsouzení pro zločin krádeže namítá zmateční stížnost podle čís. 10 § 281 tr. ř., že soud neprávem kvalifikoval krádež jako zločin podle § 175 I b) tr. zák., ačkoliv nejde o krádež součástek sloužících k železničnímu provozu, nýbrž o součástky dopravovaného zboží, ježto byly sice odcizeny věci z kolejového autobusu státních drah, který však nebyl v provozu, nýbrž byl dopravován na otevřeném železničním vagonu z K. do dílen státních drah v N. k opravě, takže prý chybí předpoklad oné kvalifikace, že krádež může míti vliv na bezpečnost provozu železnic. Se zmateční stížností nelze souhlasiti. Podle § 175 I b) tr. zák. se stane krádež zločinem nehledíc k částce, spáchána-li na věcech jmenovaných v §§ 85 c) a 89 tr. zák. V souzeném případě jde o krádež tří součástek dopravního prostředku, kolejového autobusu státních drah, totiž kusu rozvodové skříňky, elektrické houkačky a zelené pokrývky. Ony dvě věci jsou nesporně v souvislosti s bezpečností provozu a odnětí jich nepochybně může míti nepříznivý účinek na bezpečnost provozu, předpokládajíc, že dotyčný dopravní prostředek jest v provozu. Okolnost, že v souzeném případě byl autobus dočasně na dobu opravy z provozu vyloučen, nevylučuje zvýšenou trestní ochranu jeho součástek. Ke kvalifikaci podle § 175 1 b) tr. zák, není totiž třeba, jak vyslovuje rozhodnutí nejv. soudu čís. 739 sb. n. s., by nebezpečí pro provoz odnětím věci skutečně nastalo nebo bezprostředně nastati mohlo; naopak řečené vlastnosti není tu jen tehdy, lze-li možnost onoho účinku za daných poměrů naprosto vyloučiti. Autobus, o který jde, byl na cestě k opravě, po opravě měl býti zase dán do provozu. I když lze předpokládati, že při opravě, třebaže k ní došlo z jiných důvodů, než pro poškození způsobené krádeží, chybící kus rozvodové skříňky a elektrická houkačka budou nahrazeny, takže by bezpečnost nového provozu autobusu krádeží nutně neutrpěla, může tento předpoklad selhati, ano se může státi, že se buď z nedbalosti zřízence opravou pověřeného nebo z jiné nahodilé příčiny náprava nestane, takže abstraktně nelze vyloučiti, že krádež oněch součástek, i když neměla a nemohla míti bezprostředně v zápětí nebezpečí pro provoz autobusu, nebezpečí takové po případě přece mohla způsobiti, a nelze proto souvislost krádeže s bezpečností budoucího provozu spolehlivě a naprosto vyloučiti za všech okolností. Nelze proto shledati právně mylným názor prvního soudu, shledal-li v odcizených součástkách věci v § 85 c) tr. zák. jmenované, a kvalifikoval-li krádež podle § 175 I b) tr. zák.

Citace:

č. 4172. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech trestních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství v Praze, 1932, svazek/ročník 13, s. 270-272.