Čís. 4249.O »tvrzení« ve smyslu § 319 tr. ř. jde nejen, byly-li stav nebo skutečnost trestnost vylučující nebo rušící přímo (výslovným tvrzením)26* uplatňovány, nýbrž i, byly-li positivními výsledky hlavního přelíčení napovězeny. Porotní soud je povinen dáti dodatkovou otázku ve smyslu § 319 tr. ř. i, byly-li onen stav (skutečnost) jen obžalovaným tvrzeny, nikoliv jen, bylo-li takové tvrzení podepřeno positivními výsledky trestního řízení.(Rozh. ze dne 5. září 1931, Zm I 570/30.)Nejvyšší soud jako soud zrušovací zavrhl po neveřejném ústním líčení zmateční stížnost obžalovaného do rozsudku krajského jako porotního soudu v Mladé Boleslavi ze dne 24. května 1930, jímž byl stěžovatel uznán vinným zločinem veřejného násilí podle § 93 tr. zák. Důvody: Zmateční stížnosti, dovolávající se důvodu zmatečnosti podle § 344, čís. 6 tr. ř., nelze přiznati oprávnění. Podle záznamu protokolu o hlavním přelíčení zamítl soudní sbor porotní návrh obhájce obžalovaného při hlavním přelíčení, by byla porotcům pro případ kladného zodpovědění hlavní otázky na zločin nedokonaného násilného smilstva podle §§ 8, 125 tr. zák. nebo eventuální otázky na zločin veřejného násilí podle § 93 tr. zák., dána dodatková otázka, zda obžalovaný spáchal skutek ve hlavní pokud se týče v eventuální otázce uvedený v úplném opilství, v něž se připravil, nemaje zločin v úmyslu, a uvedl v odůvodnění tohoto usnesení mimo jiné, »že hájení se obžalovaného, že byl opilý, o sobě nestačí, že musí býti podepřeno positivními výsledky trestního řízení, a že se to v souzeném případě nestalo.« Zmateční stížnost shledává v zamítnutí onoho návrhu porušení předpisu § 319 tr. ř. a v důsledku toho zmatek jí uplatňovaný. Trestní řád ustanovuje v § 319: »Bylo-li tvrzeno, že tu byl takový stav nebo že nastala taková skutečnost, jež trestnost vylučují nebo ruší, jest dáti otázku tomuto tvrzení vyhovující, ač nejde-li o některý z případů § 317 tr. ř.« Stav úplného opilství po rozumu § 2 písm. c) tr. zák. nenáleží k případům, o nichž se zmiňuje § 317 tr. ř. Podle toho je soudní sbor porotní povinen dáti porotcům pro případ kladného zodpovědění otázky o vině obžalovaného dodatkovou otázku, zda obžalovaný vykonal skutek v otázce o vině (v otázce hlavní, po případě eventuální) uvedený ve stavu úplného opilství po rozumu § 2 písm. c) tr. zák., již, bylo-li obžalovaným ve smyslu § 319 tr. ř. »tvrzeno«, že jednal v tomto stavu. O »tvrzení« stavu nebo skutečností trestnost vylučujících nebo rušících ve smyslu tohoto ustanovení zákona jde však podle ustálené judikatury Nejvyššího soudu jako soudu zrušovacího nejen, byly-li takový stav nebo taková skutečnost přímo, tedy výslovným tvrzením, uplatňovány, nýbrž i, byly-li positivními výsledky hlavního přelíčení napovězeny. Stížnost má tudíž pravdu, tvrdíc, že je právně mylný názor vyslovený soudním sborem porotním v důvodech onoho usnesení, podle něhož prý tvrzení obžalovaného, že tu byl stav nebo že tu nastala skutečnost trestnost vylučující nebo rušící, nezavazuje soudní sbor porotní k tomu, by dal porotcům v tomto směru dodatkovou otázku podle § 319 tr. ř., nýbrž že povinnost dáti porotcům takovou otázku nastává jen, je-li takové tvrzení obžalovaného podepřeno positivními výsledky trestního řízení. Zmateční stížnost musí však přes to zůstati bez úspěchu, ano nelze souhlasiti s jejím názorem, že v souzeném případě bylo v naznačeném smyslu »tvrzeno«, že obžalovaný vykonal skutek v eventuální otázce uvedený (hlavní otázka byla porotci zodpověděna záporně) v úplném opilství po rozumu § 2 písm. c) tr. zák.