Čís. 4184.

Shledal-li soud v jednání, kvalifíkovaném obžalobou jako zločin § 81 tr. zák., jen urážku skutku, jest povinen učiniti skutkové zjištěni i ohledně okolností, podmiňujících podíle druhého odstavce § 313 tr. zák. použití vyšší trestní sazby; neučinil-li tak, nehodnotiv svědeckou výpověď v tomto směru, jde o vadu neúplnosti rozsudku podle § 281 čís. 5 tr. ř., sloužící k dolíčení předpokladu zmatku čís. 11 § 281 tr. ř.
(Rozh. ze dne 30. května 1931, Zm II 255/30.)
Nejvyšší soud jako soud zrušovací vyhověl po ústním líčení zmateční stížnosti státního zastupitelství do rozsudku krajského soudu trestního v Brně ze dne 26. dubna 1930, jímž byl obžalovaný uznán vinným přestupkem podle § 312 tr. zák., zrušil napadený rozsudek jako zmatečný a věc přikázal nyní příslušnému okresnímu soudu ve Slavkově, by ji znova projednal a rozhodl.
Důvody:
Podle § 262 tr. ř. má nalézací soud, má-li za to, že skutečnosti, na nichž se zakládá obžaloba, netvoří samy o sobě ani ve spojení s okolnostmi vyšlými na jevo při hlavním přelíčení skutkovou podstatu zažalovaného trestného činu, nýbrž jiného deliktu, který nenáleží k příslušnosti porotního soudu, vynésti rozsudek podle svého právního přesvědčení. Přísnější hlediska obžalovacího návrhu jsou však vzhledem k zásadám předpisů §§ 259 čís. 3, 262 a 267 tr. ř. do té míry směrodatná pro nalézací soud, že, shledav ve skutku pachatelově souhrn zákonných znaků určitého trestného činu s mírnější trestní sankcí, nemůže nechati beze zřetele další skutečnosti vyšedší na jevo z výsledků řízení, jež, rovněž skutkově zjištěny, pozměnily by ve spojení s ostatními jednání pachatelovo v přísněji trestný čin, pokud se týče aspoň při témže druhu deliktu odůvodňovaly by použití vyšší trestní sazby. Obžalovaný byl obžalován mimo pro přestupek slovní urážky úřední osoby podle § 312 tr. zák. též pro zločin veřejného násilí podle § 81 tr. zák. Soud však v jeho činnosti, obžalobou kvalifikované jako zločin podle § 81 tr. zák., shledal jen skutkovou podstatu urážky úřední osoby též skutkem. Právem však vytýká zmateční stížnost státního zastupitelství, že rozsudek při údajích svědka Josefa P-a, potvrzujícího, že pro ono počínání obžalovaného, v němž soud shledal podstatu přestupku § 312 tr. zák., nemohl ihned vykonati úřední úkon, nýbrž že se musel odebrati pro četnickou asistenci, opomenul učiniti skutkové zjištění i ohledně dalšího zákonného znaku přestupku podle § 312 tr. zák., který podmiňuje vyšší trestní sazbu jakožto přitěžující okolnost v zákoně jmenovitě uvedenou, zda totiž trestná činnost obžalovaného (urážka úřední osoby) byla spojena s následkem, že se jí buď skutečně překazilo vykonání příkazu vrchnostenského, neb aspoň pouhé konání služby osoby v § 68 tr. zák. jmenované. Nedostatek tohoto hodnocení svědectví P-ova a skutkového zjištění týká se okolnosti rozhodné, v zákoně vytčené pro použití vyšší trestní sazby. Uplatněný formální zmatek neúplnosti rozsudku podle § 281 čís. 5 tr. ř. slouží tedy k dolíčení předpokladu hmotněprávního zmatku podle § 281 čís. 11 tr. ř. Bylo proto odůvodněné zmateční stížnosti vyhověti a uznati, jak se stalo. Podle § 288 odst. 2 čís. 3 tr. ř. byla pak věc přikázána nyní příslušnému okresnímu soudu ve Slavkově, by ji znovu projednal a rozhodl.

Citace:

č. 4184. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech trestních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství v Praze, 1932, svazek/ročník 13, s. 293-294.