Čís. 4166.Byla-li urážka (§ 491 tr. zák.) pronesena v soukromém bytě, nejde o čin spáchaný veřejně, nýbrž může jíti jen o spáchání činu před více lidmi.Před více lidmi znamená, že mohl býti urážlivý výrok slyšen aspoň dvěma přítomnými osobami; tomu tak není, byl-li výrok pronesen k jedné osobě tak, že kromě ní nemohl jej nikdo z přítomných slyšeti.Neveřejně pronesený výrok nestane se veřejnými ani tím, že se dalším sdělováním dostane na veřejnost.(Rozh. ze dne 16. května 1931, Zm I 826/30.)Nejvyšší soud jako soud zrušovací uznal po ústním líčení o zmateční stížnosti generální prokuratury na záštitu zákona právem: Rozsudkem krajského jako odvolacího soudu v Jičíně ze dne 26. srpna 1930, jímž byla Karolina F-ová uznána vinnou přestupkem proti bezpečnosti cti podle § 491 tr. zák. spáchaným tím, že dne 11. března 1930 ve svém bytě veřejně Matildu S-ovou vydávala u veřejný posměch, byl porušen zákon v ustanovení § 491 tr. zák.; rozsudek se zrušuje a obviněná se podle § 259 čís. 3 tr. ř. od žaloby osvobozuje.Důvody:Podle obsahu trestního spisu okresního soudu v Trutnově podala Maíilda S-ová na Karolinu F-ovou soukromou obžalobu pro urážku na cti, jíž se prý obviněná dopustila tím, že se dne 11. března 1930 v bytě Miny M-ové, kde bylo shromážděno několik žen, vyjádřila k Filomeně D-ové tak, že to všechny přítomné osoby mohly slyšeti, takto: »Tvůj syn chodí se S-ovou, s takovým cvikýřem« (»mit so einem Zwitter«). Okresní soud v Trutnově vynesl po hlavním přelíčení dne 2. června 1930 zprošťující rozsudek z těchto důvodů: »Jest prokázáno, že obviněná dne 11. března 1930, když se několik žen u ní v bytě sešlo, Filomeně D-ové pošeptala do ucha, »že její syn chodí s cvikýřem (»mit einem Zwitter)«, a že D-ová ihned věděla, že se to vztahuje na soukromou obžalobkyni, poněvadž její syn (D-ové) s ní chodil. Ve výroku tom. bylo by spatřovati vydávání v posměch podle § 491 tr. zák., poněvadž jde o vytýkání tělesné vady, při čemž byla soukromá obžalobkyně snižována, avšak soud neshledal, že se tak stalo veřejně nebo před více lidmi, ana obviněná pošeptala ona slova D-ové do ucha, takže nikdo jiný kromě D-ové slova ta nemohl slyšeti. Nebyl tedy závadný výrok pronesen ani veřejně ani před více lidmi, a není tu tedy skutkové podstaty přestupku podle § 491 tr. zák. Krajský jako odvolací soud v Jičíně k odvolání soukromé obžalobkyně rozhodnutím ze dne 26. srpna 1930 rozsudek prvého soudu změnil, a uznal obviněnou vinnou přestupkem podle § 491 tr. zák. V důvodech uvádí odvolací soud, že vychází ze skutkových zjištění soudu první stolice, že však náležitost skutkové podstaty § 491 tr. zák. veřejnosti pokud se týče spáchání před více lidmi má za dánu, neboť urážlivý výrok byl pronesen za okolností, za nichž obviněná s plnou určitostí musila počítati s tím, že Filomena D-ová již s ohledem na svého syna, jemuž byl předhazován styk s osobou pohlavně nenormální, toho použije, a že se obzvláště také soukromá obžalobkyně a celá její rodina o tom dozví. Za takových okolností není dovoleno dotýkati se cti druhé osoby, ano již předem jest jisto, že se urážlivý výrok rozšíří.Rozhodnutím odvolacího soudu byl porušen zákon. § 491 tr. zák. požaduje ke skutkové podstatě, by čin byl spáchán veřejně nebo před více lidmi; v souzeném případě nejde o čin spáchaný veřejně, neboť příběh se udál v soukromém bytě, může tedy jíti jen o čin spáchaný před více lidmi. Před více lidmi značí, že urážlivý výrok mohl býti slyšen aspoň dvěma přítomnými osobami, toho však tu není, neboť podle skutkového zjištění prvního soudu, které bylo převzato i soudem odvolacím, pronesla obviněná závadná slova takovým způsobem, že je kromě Filomeny D-ové nikdo z přítomných nemohl slyšeti. Jestliže závadný výrok přišel dodatečně k vědomí více lidí bez přičinění obviněné (že obviněná závadný výrok rozšiřovala anebo se jakýmkoli způsobem o to přičinila. není vůbec ani tvrzeno, tím méně zjištěno), nemůže to nahraditi Složku zákonem požadovanou, spáchání činu samého buď veřejně nebo před více lidmi. Neveřejné spáchání činu nestane se veřejným tím, že se dalším sdělováním dostane na veřejnost.