Čís. 3431.

Pro skutkovou podstatu zločinu podle §§ 5, 205 a) tr. zák. stlačí, že se kdo aspoň v době domovní prohlídky při pátrání po ukrytých věcech dověděl o tom, že majitel věcí v jeho bytě a s jeho vědomím uschovaných je v podezření, že je ukryl, aby aspoň částečně zmařil uspokojení svých věřitelů, přes to však věci nevydal a sdělení o nich četnictvu neučinil.
(Rozh. ze dne 3. dubna 1929, Zm I 744/28.)
Nejvyšší soud jako soud zrušovací vyhověl po ústním líčení zmateční stížnosti státního zastupitelství do rozsudku krajského soudu v Plzni ze dne 19. listopadu 1928, pokud jím byl obžalovaný podle § 259 čís. 3 tr. ř. sproštěn z obžaloby pro zločin spoluviny na zločinu podvodného úpadku podle §§ 5, 205 a) tr. zák., zrušil napadený rozsudek ve výroku sprošťujícím jako zmatečný a věc vrátil soudu prvé stolice, by ji v rozsahu zrušení znova projednal a o ní rozhodl.
Důvody:
Zmateční stížnost státního zástupce, napadající osvobozující část rozsudku, vytýká právem neúplnost pro to, že nalézací soud uváděje výpověď obžalovaného Václava P-y, že veškeru vinu popřel a přiznal jenom, že ví, že jeho manželka nějaké zboží jejími bratrem Václavem B-ou poslané převzala, neuvedl a neuvážil i jeho doznání, že asi v únoru 1927 dal si Vácav B. do jeho bytu do uschování šatstvo a prádo, které bylo jeho vlastnictvím, a že ve svém bytě viděl balíky. Touž vadou jest stižen i další důvod nalézacího soudu pro osvobození obžalovaného, že slyšení svědci Bohumil K., Václav K. a Karel V. potvrdili, že obžalovaný nebyl při domovních prohlídkách, kdyžtě zvláště z výpovědi svědka Karla V-ého vychází, že podrobil před prvou domovní prohlídkou výslechu oba manžele P-ovy, obžalovaný pak sám doznal, že při první prohlídce byl, kterouž výpověď soud nalézací při svém zjištění hodnotit opomenul. Soudu nalézacímu bude tudíž po správném zjištění obsahu výpovědí obžalovaného a svědků uvážiti, zda a pokud vezme jimi za dokázáno, že obžalovaný věděl o tom a souhlasil s tím, že a proč jsou v jeho bytě uschovány věci Václavem B-ou tam dodané, jmenovitě zda věděl o tom v čase první prohlídky v jeho bytě provedené, dále pokud zvěděl o účelu této prohlídky a jak se k provedenému pátrání četnictva po hledaných věcech zachoval. Okolnosti tyto mohou býti pro posouzení viny obžalovaného významné, neboť, zjistí-li se, že obžalovaný aspoň v čase domovní prohlídky po ukrytých věcech zvěděl o tom, že jeho švakr jest v podezření, že ukryl zboží ze svého obchodu proto, by takto aspoň částečně zmařil uspokojení svých věřitelů, přes to však věci v jeho bytě s jeho vědomím uschované nevydal ani o tom sdělení četnictvu neučinil, jest skutkový základ pro posouzení jeho viny ve směru zažalovaného zločinu podle §§ 5, 205 a) tr. zák. dán. Výtka zmateční stížnosti státního zástupce s hlediska onoho nedostatku ve zjištěních nalézacího soudu jest tedy oprávněna. Pro dolíčený zmatek čís. 5 § 281 tr. ř. bylo zmateční stížnosti vyhověti, napadený rozsudek ve výroku osvobozujícím jako zmatečný zrušiti a věc vrátiti soudu prvé stolice, by ji v rozsahu zrušení znova projednal a o ní rozhodl.

Citace:

č. 3431. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech trestních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství v Praze, 1930, svazek/ročník 11, s. 197-198.