Čís. 3659.

Jde o zločin § 16 čís. 2, nikoliv o pouhý přečin § 16 čís. 1 zák. na ochr. rep., přečetl-li komunistický člen okresního zastupitelstva v jeho schůzi »zásadní prohlášení«, v němž schvaloval občanskou válku, státní převrat a nastolení diktatury proletariátu, jakž jest v intencích komunistické strany.
(Rozh. ze dne 9. listopadu 1929, Zm I 461/29.)
Nejvyšší soud jako soud zrušovací po neveřejném ústním líčení zmateční stížnosti státního zastupitelství do rozsudku krajského soudu v Hradci Králové ze dne 17. května 1929, pokud jím byl obžalovaný, byv obžalován pro zločin vyzývání k trestným činům podle § 15 čís. 2 a 3 zákona na ochranu republiky, uznán vinným jen přečinem podíle § 16 čís. 1 zákona, vyhověl, napadený rozsudek, pokud jím byl obžalovaný ve III. odstavci rozsudkového výroku uznán vinným, přečinem podle § 16 čís. 1 zákona na ochranu republiky, zrušil v tomto odstavci, jakož i ve výroku o trestu a ve výrocích s tím souvisejících jako zmatečný a obžalovaného kromě pravoplatného odsouzení pro přečiny podle § 14 čís. 1, § 14 čís. 5 a § 18 čís. 2 zák, na ochr. rep. uznal vinným zločinem schvalování trestných činů podle § 16 čís. 2 zákona, jehož se dopustil tím, že výroky obsaženými v odstavcích 9—12 zásadního prohlášení, jež přečetl dne 6. února 1929 v N. M. na veřejné schůzi okresního zastupitelstva, veřejně vychvaloval a výslovně schvaloval zločin úkladů. o republiku podle § 1 zák. na ochr. rep.
Důvody:
Zmateční stížnost, ponechávajíc rozsudek v ostatním obsahu nedotknutým, napadá jej jen, pokud jím byl obžalovaný v třetím odstavci, rozsudku uznán vinným jen přečinem podle § 16 čís. 1 zák. na ochr. rep. místo zločinem podle § 15 čís. 2 a 3., pro nějž bylo žalováno, pokud se týče zločinem podle § 16 čís. 2, na který podle názoru zmateční. stížnosti mělo býti po případě uznáno. Zmateční stížnosti, uplatňující v tom směru důvod zmatečnosti čís. 10 § 281 tr. ř., nelze přisvědčiti, pokud se snaží dovoditi, že obžalovaný výroky, v § 9 až 12 odstavci »zásadního prohlášení«, jež přečetl ve veřejné schůzi okresního zastupitelstva v N. M. dne 6. února 1929, neměl jen úmysl schvalovali zločin úkladů o republiku, jak má za to nalézací soud, nýbrž že jednal v úmyslu podněcovati členy okresního zastupitelstva k násilné změně statků chráněných § 1 zák. na ochr. rep. a tím k úkladům o republiku, poukazujíc zejména na to, že z doslovu oněch výroků nelze usuzovali, že obžalovaný měl jen úmysl revoluci schvalovali a že také krajský soud v Hradci Králové, potvrdiv zabavení závadných letáků, nařízené státním zastupitelstvím v Hradci Králové, nálezem ze dne 7. března 1929 uznal, že ony výroky objektivně zakládají skutkovou povahu zločinu podle § 15 čís. 2 a 3 cit. zák. Než při provedení hmotněprávního zmatku jest vycházeli ze skutkových zjištění, obsažených v napadeném rozsudku a ten zjistil a formálně bezvadně odůvodnil, že obžalovanému nešlo o podněcování, nýbrž o schvalování zločinu uvedeného v § 1 zák. na ochr. rep. Uváživ totiž, že obžalovaný přednesl výroky ty na schůzi okresního zastupitelstva, kde sice byli také hosté, ale kde mluvil obžalovaný jako člen okresního zastupitelstva, a uváživ dále souvislost závadných odstavců, soud nedospěl k přesvědčení, že obžalovaný měl úmysl vybízeli přítomné osoby členy okresního zastupitelstva a hosty ke spáchání nějakého zločinu vůbec nebo ke spáchání zločinů úkladů o republiku nebo působiti na jejich cit a vůli, by v nich vyvolal rozhodnutí porušili zákon. Naopak vyslovil přesvědčení, že souvislost projevů obžalovaného nasvědčuje tomu, že jako příslušník komunistické strany schvaloval občanskou válku, státní převrat a nastolení diktatury proletariátu, jak jest v intencích komunistické strany, že tedy schvaloval zločin úkladů o republiku. Tomuto skutkovému zjištění nevytýká zmateční stížnost formální zmatek; jest tudíž povinna, vžiti jej za základ při provedení hmotněprávního zmatku čís. 10 § 281 tr. ř. a dovoditi, že žalobní dej takto v rozsudku formálně bezvadně zjištěný byl soudem nesprávně podřaděn. To nečiní a neprovádí uplatňovaný zmatek v tomto směru po zákonu. Poukaz na obsah objektivního nálezu krajského soudu v Hradci Králové a na jeho kvalifikaci závadného výroku nemůže nic měniti na tom, že V souzeném případě dospěl soud ve směru subjektivní viny k vlastnímu přesvědčení a tím i k odchylné právní kvalifikaci činu obžalovaného.
Správně provedena a také odůvodněna jest Vsak zmateční stížnost, pokud namítá, že soud, který zjistil, že obžalovaný svými výroky v odst. 9 až 12 přečteného dílu »zásadního prohlášení« jako příslušník strany komunistické schvaloval občanskou válku, státní převrat a nastolení diktatury proletariátu, jak jest v intencích komunistické strany, a že tedy schvaloval zločin úkladů o republiku — porušil zákon, uznav obžalovaného vinným jen přečinem podle § 16 čís. 1 zák. na ochr. rep. přes to, že jeho jednání v rozsudku zjištěné, naplňuje podle jasného doslovu zákona skutkovou podstatu zločinu podle § 16 čís. 2 zák. na ochr. rep. V tomto směru bylo vyhověti odůvodněné zmateční stížnosti a poněvadž skutková zjištění rozsudku dovolují rozhodnouti ve věci samé, uznati, jak se stalo.

Citace:

č. 3659. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech trestních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství v Praze, 1930, svazek/ročník 11, s. 629-631.