Čís. 3661.

Povšechné výtky proti souboru osob (na př. proti tajemníkům politické strany a jejím) organisacím) lze stíhati jako urážku na cti jednotlivců náležejících k tomuto souboru jen, pokud byly míněny jako drážka těchto jednotlivců a pokud jim tak bylo též lze rozuměti.
Podle stávajících názorů spatřuje se v povšechných projevech projev jednotlivci ubližující jen, má-li projev jistý znatelný věcný vztah k osobě jednotlivcově, čemuž bude tak zpravidla, vztahuje-li se projev na okruh osob početně poměrně úzký, přesně vytýčený, kde osobnost jednotlivce neustupuje naprosto do pozadí.
Právo k podám žaloby jest tu přiznati každému, kdo podle poznatku třetích osob může býti pokládán za toho, na nějž se urážlivý výrok vztahuje.
Po stránce subjektivní jest uvažovati o tom, zda si pachatel při takovém povšechném projevu byl vědom toho, že podle oněch znamení, na více osob poukazujících, mohl býti jeho výrok třetími osobami (čtenáři článku) vtahován i na osobu soukromého obžalobce, třebas týž nebyl označen jménem a třebas ona znamení nebyla ani taková, by se hodila jen právě na jeho osobu.
(Rozh. ze dne 12. listopadu 1929, Zm I 705/28.)
Nejvyšší soud jako soud zrušovací vyhověl po ústním líčení zmateční stížnosti soukromého obžalobce do rozsudku krajského jako kmetského soudu v Chebu ze dne 25. říjná 1928, jímž byli oba obžalovaní podle § 259 čís. 3 tr. ř. zproštěni z obžaloby pro přečin proti bezpečnosti cti podle §§ 488, 491, 493 tr. zák., obžalovaný Arnošt H. i z obžaloby pro přestupek podle § 6 zák. čís. 124/24 sb. z. a n., zrušil napadený rozsudek, jako zmatečný v celém rozsahu a věc vrátil témuž soudu prvé stolice, by ji znovu projednal a rozhodl. Důvody:
V závadném článku se praví, že na shromáždění v K. 20. listopadu 1927 bylo též vytýkáno, že »Bund der Landwirte« podporoval všechny možné akciové společnosti, zabývající s,e pojišťováním proti ohni, že však potírá domácí, rolnictvem založený, plně se osvědčivší pojišťovací ústav »St. Florian« v Ch. a, jde-li se k jádru věci, že se to vše děje nikoli v zájmu členů politické strany, nýbrž jedině a výhradně za tím účelem, by provisními obchody s různými pojišťovnami příjmy strany byly zvýšeny, tak by si mnozí páni sekretáři strany mohli dáti přiměřeně zlepšiti své příjmy a by si zajistili diety k četným cestám, často zcela zbytečným. Jest na jevo, že tento článek zahrnuje objektivně skutkovou povahu urážky na cti. Podle rozsudku jest soukromý obžalobce jediným vedoucím a známými sekretářem strany »Bund der Landwirte Kreisorganisation K.« a obchod vedoucím organisace téže strany »Selbsthilfe«. Výtky projevené povšechně proti souboru osob — na př. proti tajemníkům politické strany a jejím organisacím, — lze stíhati jako urážky na cti jednotlivců náležejících k tomuto souboru jen potud, pokud byly míněny jako urážka těchto jednotlivců a pokud jim tak bylo též lze rozuměti. Pojem cti vyznačuje se úsudkem společenských kruhů o osobní hodnotě toho kterého člověka k těmto kruhům náležejícího, a podstatou urážky na cti jest neoprávněné snížení tohoto úsudku způsobem v §§ 487 a násl. tr. zák. naznačeným. Je tedy na snadě, že i pro pojetí projevů shora řečeného povšechného rázu bude rozhodným, jak příslušné kruhy podle svých názorů takové projevy posuzují. S tohoto hlediska jest říci, že v takových povšechných projevech podle stávajících názorů spatřuje se projev jednotlivci ubližující jen, má-li projev jistý znatelný Věcný vztah k osobě jednotlivcově, čemuž bude tak zpravidla, vztahuje-li se projev na okruh osob početně poměrně úzký, přesně vytýčený, kde osobnost jednotlivce neustupuje naprosto do pozadí. Každá z těchto osob jeví se na cti uraženou, pokud podle způsobu a obsahu výtky musí se obávati, že třetími osobami, najmě čtenáři závadného článku, bude pokládána za onu, jež jest pomlouvačným projevem míněna. Nelzeť připustiti, by pachatel, projevuje útok na čest v jisté formě povšechné, jíž se dotýká cti celé řady osob, zůstal beztrestným, ačkoliv jeho projev právě pro rozsah okruhu napadených osob jest tím nebezpečnějším. Právo k podání žaloby jest v takovém případě přiznati každému, kdo podle poznatku třetích osob může býti pokládán za toho, na nějž se urážlivý výrok vztahuje.
Po stránce subjektivní bude ovšem třeba vždy uvažovati o tom, zda si pachatel při takovém povšechném projevu byl vědom toho, že podlé oněch znamení, na více osob poukazujících, mohl býti jeho výrok třetími osobami,(čtenáři článku) vztahován i na osobu soukromého obžalobce, třebas týž nebyl označen svým jménem a třebas ona znamení nebyla ani taková, by se hodila výlučně právě na jeho osobu. S tohoto hlediska jest posoudí ti, zda povšechná zmínka o mnohých tajemnících strany »Bund der Landwirto Kreisorganisation K.« a organisace téže strany »Selbsthilfe« byla způsobilá odůvodniti urážku jednotlivce a také jeho oprávnění k soukromé obžalobě. S tohoto hlediska však rozsudek prvého soudu věc nezkoumá a neobsahuje potřebných k tomu zjištění. Rozsudková zjištění, že v závadném článku soukromý obžalobce není jmenován, že použito množného čísla (»mnozí páni tajemníci«) místo přiléhavějšího jednotného čísla, kdyby byl míněn soukromý obžalobce, — dále že Všeobecnost vyjádření mluví pro to, že pisatel neměl na mysli určitou osobu, tedy ani ne soukromého obžalobce, — podle onoho hlediska nedostačují. Rozsudek spokojuje se jen se stanoviskem obhajoby obžalovaných, popírajících, že článek míří právě proti soukromému, obžalobci. Zmateční stížnost soukromého obžalobce, napadajíc rozsudek z hmotněprávního důvodu § 281 čís. 9 a) tr. ř., uplatňuje v podstatě věcně neúplnost výroku soudu o rozhodných skutečnostech ve smyslu § 281 čís. 5 tr. ř., a to podle svrchu řečeného důvodně. Bylo proto podle § 288, odst. II čís. 1. tr. ř. rozsudek zrušiti a nalézacímu soudu naříditi nové hlavní přelíčení.

Citace:

č. 3661. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech trestních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství v Praze, 1930, svazek/ročník 11, s. 632-634.