Čís. 3568.

Dobrodiní § 152 tr. ř. přísluší jen osobám v tomto ustanovení zákona uvedeným a vztahuje se jen k výslechu těchto osob jako svědků před soudem.
Předpis § 152 tr. ř. nebrání tomu, by soud neprováděl o mimosoudních projevech osob, zřeknuvších se svědectví, jinaké důkazy, zejména důkazy svědky a by pak nepřihlížel i k výsledkům těchto důkazů.
Oznámení sepsané četnictvem o výsledcích šetření jím konaného není spisem o vyhledávacích nebo vyšetřovacích úkonech podle § 344 čís. 3 tr. ř.
(Rozh. ze dne 29. srpna 1929, Zm I 364/29.)
Nejvyšší soud jako soud zrušovací zavrhl po ústním líčení zmateční stížnost obžalovaného do rozsudku krajského soudu trestního v Praze jako soudu porotního ze dne 15. dubna 1929, jímž byl stěžovatel uznán vinným zločinem zabití podle § 140 tr. zák., mimo jiné z těchto
důvodů:
Zmateční stížnost dovolává se důvodů zmatečnosti podle § 344, čís. 3, 4, 5, 6 a 10 b) tr. ř., leč neprávem. V obžalovacími spise bylo mimo jiné navrženo, by k hlavnímu přelíčení byl předvolán za svědka četnický strážmistr Jaroslav Š. a by při hlavním přelíčeni bylo přečteno oznámeni četnické stanice ve V. ze dne 31. ledna 1929. Podle záznamu protokolu o hlavním přelíčení ohradil se obhájce obžalovaného při hlavním přelíčení před výslechem svědka Jaroslava Š-y proti slyšeni tohoto svědka o tom, co mu k věci sdělili manželé František a Anna M-ovi (zeť a dcera obžalovaného), — kteří použili jako svědci v souzené trestní věci právního dobrodiní podle § 152, čís. 1 tr. ř., — tvrdě, že by výslechem svědka Š-y o tom, co mu manželé František a Anna M-ovi ve věci sdělili, bylo ono dobrodiní zmařeno. Mimo to ohradil se obhájce obžalovaného při této příležitosti z téhož důvodu také proti přečtení četnického oznámení, pokud obsahuje vylíčení údajů učiněných Františkem a Annou M-ovými před strážmistrem Š-ou. Sborový soud porotní zamítl však návrh na upuštění od výslechu svědka Š-y o oněch okolnostech a na upuštění od přečtení oné části řečeného četnického oznámení v prohlášení obhájcově obsažený, s odůvodněním, že právní dobrodiní § 152 tr. ř. přísluší jen osobám v tomto ustanovení zákona uvedeným a vztahuje se jen k výslechu těchto osob jako svědků před soudem, a že předpis § 152 tr. ř. nebrání tomu, by soud neprováděl o mimosoudních projevech osob, jež se zřekly podle § 152, čís. 1 tr. ř. svědectví, jinaké důkazy, zejména důkazy svědky, a nepřihlížel pak i k výsledkům těchto důkazů. Shledává-li zmateční stížnost — jež tvrdí, že strážmistr Š. neměl Františka a Annu M-ovi vůbec ve věci vyslýchali, protože věděl, že František M. jest zetěm a Anna M-ová dcerou obžalovaného, a protože manželé M-ovi se zdráhali vypovídali, a že neměl jim tvrdili, že musí vypovídali, — zmatek podle § 344, čís. 3 tr. ř. v tom, že četnické oznámení tylo v naznačené části za tohoto stavu věci přes ohražení obhájcovo při hlavním přelíčení přečteno, přehlíží, že tento zmatek nepřichází v úvahu již proto, že oznámení sepsané četnictvem o výsledcích šetření není spisem o vyhledávacích nebo vyšetřovacích úkonech po rozumu § 344, čís. 3 tr. ř., o úkonech spadajících do oboru působnosti vyšetřujícího soudce, jež toto ustanovení zákona má jedině na mysli. Má-li však stížnost za to, že sborový soud porotní zatížil rozsudek zmatkem podle § 344 čís. 4 tr. ř., dav při hlavním přelíčení přečisti četnické oznámeni též v oné části, jež obsahuje údaje o obsahu výpovědi manželů Františka a Anny M-ových, a výslechnuv při hlavním přelíčení svědka Š-u též o tom, co mu řečení manželé ve věci sdělili, nelze jí rovněž přiznati oprávněni; neboť o porušení předpisu § 152 tr. ř., jež stížnost v tomto postupu sborového soudu porotního shledává, tu nešlo. V tomto směru stačí dodati ke svrchu uvedenému ustanovení § 152 tr. ř. plně odpovídajícímu odůvodnění usnesení sborového soudu porotního, že § 152 tr. ř., jehož porušení nebo zanedbání při hlavními přelíčení může tvořiti zmatek podle § 344 čís. 4 tr. ř., ohrožuje neplatností jen soudní výpověď svědka, jemuž příslušelo dobrodiní § 152 tr. ř. a jenž vypovídal, aniž se zřekl výslovně práva vzdáti se svědectví, a že v souzeném případě tento předpoklad zmatečnosti podle § 152 tr. ř. pokud se týče podle § 344, čís. 4 tr. ř. není dán.

Citace:

č. 3568. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech trestních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství v Praze, 1930, svazek/ročník 11, s. 452-453.