Čís. 3368.

Osobní poměry obžalovaného jsou pro přípustnost policejního dohledu nerozhodnými (§ 4 zák. ze dne 10. května 1873, čís. 108 ř. zák.).
(Rozh. ze dne 10. ledna 1929, Zm II 478/28.)
Nejvyšší soud jako soud zrušovací zamítl v neveřejném zasedání zmateční stížnost obžalovaného Viléma Č-ého do rozsudku zemského trestního soudu v Brně ze dne 2. října 1928, jímž byli uznáni vinnými Vilém Č. a Rudolf N. zločinem podvodu podle §§ 197, 200, 203 tr. zák., a zamítl odvolání Rudolfa N-e z výroku, jímž vysloveno, že může býti dán pod policejní dohled. V otázce, o niž tu jde, uvedl v
důvodech:
Obžalovaný Rudolf N. odůvodnil odvolání z výroku, jímž vyslovena přípustnost policejního dohledu, tím, že by jako cestující policejním dohledem příliš trpěl. Než osobní poměry obžalovaného jsou při rozhodování otázky přípustnosti policejního dohledu nerozhodnými, rozhodným jest jen, že N. byl pro majetkové delikty opětovně trestán a že jeví se proto nebezpečným pro majetek (§ 4 zák. ze dne 10. května 1873, čís. 108 ř. zák.) bylo proto odvolání N-ovo zamítnuto.

Citace:

č. 3368. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech trestních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství v Praze, 1930, svazek/ročník 11, s. 24-24.