Čís. 3383.

Poukazuje na nesprávné právní poučení, jež mělo za následek, že se obžalovaný k vůli opovědí opravných prostředků zavčas k obhájci nedostavil, vede tím obžalovaný průkaz ve smyslu čís. 1 prvého odstavce § 364 tr. ř.; okolnost, že žádost nebyla výslovně označena jako žádost za navrácení v předešlý stav, nebrání, by za ni nebyla pokládána.
Ustanovení § 269 tr. ř., by byl obžalovanému k vyhlášení rozsudku se nedostavivšímu rozsudek doručen v opisu, a § 284 odst. prvý tr. ř., že je počátek lhůty k opovědí zmateční stížnosti závislým na tomto doručení, má na mysli doručení správného a úplného opisu rozsudku.
(Rozh. ze dne 26. ledna 1929, Zm II 477/28.)
Nejvyšší soud jako soud zrušovací vyhověl v neveřejném zasedání stížnosti obžalovaného do usnesení zemského trestního soudu v Brně z 26. listopadu 1928, jímž byla zamítnuta jeho zmateční stížnost do rozsudku téhož soudu z 22. srpna 1928, jímž byl uznán vinným zločinem podvodu podle §§ 197, 200, 201 a) tr. zák., zrušil napadené usnesení a soudu prvé stolice nařídil, by ve věci dále po zákonu (§ 2 odst. 5 nov. k tr. řádu z roku 1877/78) postupoval.
Důvody:
Stížnost obžalovaného je odůvodněna. Opis odsuzujícího rozsudku vyneseného v nepřítomnosti obžalovaného doručen byl obžalovanému s právním poučením o opravných prostředcích podle zpátečního lístku dne 17. listopadu 1928. Dne 22. listopadu 1928 učinil obžalovaný svým obhájcem u zem. trestního soudu podání, v němž, překládaje soudu opis rozsudku obžalovanému doručeného a právního poučení k němu připojeného, poukazuje na nesprávnost tohoto poučení, jež měla za následek, že se, maje za to, že má k podání opravných prostředků lhůtu 8denní, teprve po Uplynutí 3denní zákonné lhůty k jich opovězení se žádostí za jich podaní k svému obhájci dostavil, jemuž tím bylo znemožněno odpor, zmateční stížnost a odvolání včas opověděti, pokud se týče odpor podati. Na tomto podkladě žádá obžalovaný, by mu byl rozsudek znovu doručen se správným poučením o opravných prostředcích. Zároveň dne 23. listopadu 1928 podal obžalovaný pro případ, že by tento jeho návrh byl pravoplatně zamítnut, by zachoval alespoň osmidenní lhůtu, jemu oním nesprávným právním poučením stanovenou, provedení zmateční stížnosti a odvolání. Z předloženého právního poučení vyplývá, že ovšem nijak nevyhovuje předpisům zákona (§§ 284, 285, 427 tr. ř.), poučujíc obžalovaného prostě, že se mu zasílá opis rozsudku »k eventuelnímu provedení ohlášené (!) zmateční stížnosti, které musí do osmi dnů od doručení rozsudku zde (u soudu nalézacího) býti podáno a oprávněným obhájcem ve věcech trestních podepsáno«. Soud nalézací zamítl napadeným usnesením zmateční stížnost obžalovaného s odůvodněním, že »se opovězení zmateční stížnosti stalo pozdě«. Zároveň poukázána žádost obžalovaného za opětné doručení rozsudku se správným poučením o opravných prostředcích na toto usnesení s dodatkem, že odvolání bude po pravoplatnosti tohoto usnesení předloženo sborovému soudu druhé stolice. Třebaže žádost obžalovaného »za doručení rozsudku se správným opravným poučením« nebyla jako taktová výslovně označena, jest podle svého obsahu zřejmě žádostí za navrácení v předešlý stav ve smyslu § 364 tr. ř. Poukazuje na nesprávné právní poučení, jež mělo za následek, že se obžalovaný k vůli opovědi opravných prostředků zavčas k obhájci nedostavil, podává obžalovaný průkaz ve smyslu čís. 1. prvého odstavce onoho §. Podání učiněno bylo ve lhůtě čís. 2. téhož odstavce § 364 a zároveň (hned následujícího dne) podány zmateční stížnosti i odvolání (čís. 3), jež obsahují v sobě s provedením těchto opravných prostředků i jich opověď. Doručení rozsudku s právním poučením má se státi zřejmé za účelem navrácení ve stav, v jakém věc byla před překážkou, jež žadateli podle jeho tvrzení znemožnila dodržeti lhůtu k opovědi opravných prostředků. Že žádost nebyla výslovně označena jako žádost za navrácení v předešlý stav, nebrání, by za ni nebyla pokládána, ježto podle ustálené judikatury zrušovacího soudu (sb. n. s. č. 2177, 3007, 3066 a j.) nesprávné označení podání nemůže býti,straně na újmu a na soudu jest, by je vyřídil podle pravé jeho podstaty. Podle toho bylo na soudě nalézacím, by o řečené žádosti obžalovaného podle předpisu druhého odst. § 364 tr. ř. postupoval, což se nestalo. Již proto jest napadené usnesení jako předčasné zřejmě neudržitelným; musilo tudíž býti zrušeno a soudu nalézacímu nařízeno, by ve věci dále podle druhého odst. § 364 tr. ř. postupoval. Než sluší poukázati i na další vadu, jež, třebaže stěžovatelem nebyla uplatňována, nemůže býti vzhledem k officiosní povaze trestního řízení pominuta. Z porovnání opisu rozsudku obžalovanému doručeného a jeho obhájcem předloženého s prvopisem rozsudku vyplývá, že se tento opis s prvopisem nekryje, nýbrž se od něho ne nepodstatně odchyluje. Kdežto v prvopisu rozsudku zní druhý odstavec důvodů: »Toto jednání (obžalovaného zakládá po stránce objektivní a subjektivní skutkovou podstatu zločinu podvodu ....«, zní v opisu: »Toto jednání obžalovaného zakládá po stránce objektivní skutkovou podstatu zločinu podvodu....«. A právě v tomto bodě zmateční stížnost vytýká rozsudku, že »nalézací soud zjišťuje sice, že jednání obžalovaného zakládá po stránce objektivní skutkovou podstatu zločinu podvodu, o stránce subjektivní se však vůbec nezmiňuje, ač toho v souzeném případě zajisté bylo nevyhnutelně zapotřebí«. Nařizuje-li § 269 tr. ř., by obžalovanému k vyhlášení rozsudku se nedostavivšímu rozsudek doručen v opisu a činí-li v takovém případě § 284 tr. ř. v prvém odstavci počátek lhůty k opovědi zmateční stížnosti závislým na tomto doručení, má tím nepochybně na mysli doručení správného a úplného opisu rozsudku. Bude na sborovém soudu prvé stolice, by učinil usnesení, zda vzhledem k povaze vady opisu nenastává s hlediska předpisů §§ 269, 284 tr. ř. potřeba, by doručení správného opisu, ód něhož by pak lhůta k opovězení opravných prostředků pro obžalovaného počala běžeti, znovu bylo předsevzato. V případě tom by ovšem odpadla potřeba dalšího postupu podle § 364 tr. ř. a stala by se i dohlédací stížnost, obžalovaným současně se stížností podle § 2, odst. druhý nov. k tr. ř. z roku 1877/78 podaná, bezpředmětnou.

Citace:

č. 3383. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech trestních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství v Praze, 1930, svazek/ročník 11, s. 53-55.