Čís. 80 dis.

Byla-li důtka udělena nejvyšším soudem jako kárným soudem odvolacím při přezkoumání rozhodnutí kárného soudu prvé stolice, jest k rozhodnutí o výmazu důtky v osobních výkazech povolán kárný soud prvé stolice (§§ 4, 5, 8, 28 zák. ze dne 21. května 1868, čís. 46 ř. zák.).
(Rozh. ze dne 14. února 1929, Ds I 7/25.)
Nejvyšší soud jako kárný soud odvolací odstoupil žádost obviněného o výmaz pořádkového trestu důtky, uloženého mu nálezem nejvyššího soudu jako odvolacího kárného soudu ze dne 31. října 1925, vrchnímu zemskému soudu v Praze jako soudcovskému kárnému soudu k příslušnému rozhodnutí.
Důvody:
Ze srovnání § 28 zákona ze dne 21. května 1868, čís. 46 ř. zák. o kárném řízení proti soudcům s předpisy §§ 8, 4 a 5 téhož zákona plyne, že výmaz trestu důtky z osobních výkazů jest jen tehdy vyhrazen presidentovi nebo kárnému senátu nejvyššího soudu, byla-li jimi důtka udělena v první stolici. Byla-li nejvyšším soudem udělena jako kárným soudem odvolacím při přezkoumávání rozhodnutí kárného soudu první stolice, jest s hlediska § 28 cit. zák. posuzovati věc tak, jako by důtka byla udělena kárným soudem. I v tomto případě jest k rozhodnutí o žádaném výmazu důtky v osobních výkazech povolán kárný soud první stolice.

Citace:

Čís. 80 dis.. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech trestních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství v Praze, 1930, svazek/ročník 11, s. 790-791.