Čís. 3435.

Krádež ve společnosti (§ 174 II a) tr. zák.) záleží v tom, že aspoň dva pachatelé vědomě spolupůsobí při činu, že jsou současně na místě činu přítomni, třebas ne nepřetržitě od počátku do konce.
Nezáleží na tom, zda je činnost jednotlivých spoluzlodějů v podstatě spolupachatelstvím, či pomáháním; jest nerozhodno, zdá ví jeden, co druhý bere.
Opravná stolice nemůže přihlížeti k ustanovením nového mírnějšího zákona (ze dne 21. března 1929, čís. 31 sb. z. a n.), byl-li rozsudek prvé stolice vynesen před účinností tohoto zákona.
(Rozh. ze dne 5. dubna 1929, Zm I 592/28.) Nejvyšší soud jako soud zrušovací zavrhl po ústním líčení zmateční stížnost obžalovaného do rozsudku zemského trestního soudu v Praze ze dne 9. července 1928, pokud jím byl stěžovatel uznán vinným zločinem nedokonané krádeže podle §§ 8, 171, 174 II a), 176 II a) tr. zák., mimo jiné z těchto
důvodů:
Po věcné stránce (čís. 9 a) a 10 — správně jen 10 — § 281 tr. ř.) namítá stěžovatel, že »vezme-li se za podklad výpověď Josefa V-a«, mohla by se činnost obžalovaného vztahovati jen na aktovku v ceně 40 Kč a obžalovaný měl býti správně uznán, vinným jen přestupkem krádeže, nikoliv zločinem kvalifikovaným podle § 174 II a) a 176 II a) tr. zák. Poněvadž skutková zjištění soudu se v podstatě kryjí s tím, co vypověděl svědek V., namítá stížnost, že tato zjištění nestačí, by byla krádež obžalovaného kvalifikována jako zločinná z důvodů § 174 II a) a 176 II a) tr. zák. V tom jest však na omylu. Důvod zločinné kvalifikace krádeže spáchané ve společnosti spočívá v tom, že aspoň dva pachatelé vědomě spolupůsobí při činu, že jsou současně na místě činu přítomni, třebas ne nepřetržitě od počátku do konce. Důvodem této kvalifikace jest větší nebezpečnost záležející v tom, že jeden může spoléhati na druhého. Nezáleží proto na tom, zda je činnost jednotlivých spoluzlodějů v podstatě spolupachatelstvím, či pomáháním, právě tak jako jest nerozhodné, zda ví jeden, co druhý bere. V souzeném případě zjistil soud, že jeden z pachatelů, František M., v noci ohmatával kabát Josefa V-a, spícího na lavičce v sadech, jenž měl u sebe něco přes 100 Kč a hodinky v ceně asi 50 Kč, a že když, se V., probudil a vyskočil, nabízel mu M. ihned ke koupi prstýnky (by pozornost V-ovu odvrátil) a že v téže chvíli druhý pachatel — stěžovatel Š. — bral z lavičky aktovku V-ovu v hodnotě 40 Kč, a že V., seznav, že měl býti oběma muži okraden, začal křičeti o pomoc, v čemž mu oba pachatelé snažili se zabrániti tím, že ho tloukli, na zem porazili a ústa mu rukou zastírali. Z těchto zjištění jest zřejmo, že jsou splněny předpoklady zločinné kvalifikace krádeže, spáchané ve společnosti spoluzlodějů v onom smyslu. Z trestních lístků pak jde na jevo, že obžalovaný byl ne dvakrát, nýbrž sedmkrát trestán pro krádež — v šesti případech; zločinnou, v jednom případě pro přestupek. Odpovídá tudíž odsouzení obžalovaného správnému použití zákona.
Podotýká se, že pro souzený případ nepřicházejí v úvahu předpisy zákona ze dne 21. března 1929, čís. 31 sb. z. a n., kterým se mění a doplňují trestní zákony a trestní řády, a zejména ustanovení § 1 tohoto zákona, jímž byly všeobecně zvýšeny peněžité částky rozhodné pro kvalifikaci trestného činu jako zločinu, přečinu nebo přestupku. Neboť onen zákon nabyl účinnosti 1. dubna 1929 (§ 22), napadený rozsudek byl vynesen dne 9. července 1928 a, jak zrušovací soud vyslovil a podrobně odůvodnil v rozhodnutí čís. 1626 sb. n. s., nemůže opravná stolice, přezkoumávajíc správnost rozsudku opravným prostředkem napadeného, přihlížeti k ustanovením nového mírnějšího zákona, byl-li rozsudek prvé stolice vynesen před účinností tohoto. Mírnějších předpisů nového zákona lze v podobných případech použiti jen, dojde-li následkem opravného prostředku s účinky kasatorními nebo k žádosti za obnovu trestního řízení k novému rozhodnutí ve věci samé, ať již stolicí opravnou nebo v první stolici. Zmateční stížnost není odůvodněna a bylo ji zavrhnouti.

Citace:

č. 3435. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech trestních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství v Praze, 1930, svazek/ročník 11, s. 203-205.