Čís. 3710.


Ke skutkové podstatě zločinu násilného smilstva podle § 127 tr. zák. se nevyžaduje vykonání soulože, ani její vykonatelnost (pro nevyvinutost pohlavního ústrojí zneužitého dítěte), ani, by pohlavní úd vnikl do pohlavního ústrojí (immissio penis), ani, by nastala conjunctio membrorum; stačí podniknutí soulože, t. j. každé činění k jejímu provedení.
(Rozh. ze dne 20. prosince 1929, Zm I 503/29.)
Nejvyšší soud jako soud zrušovací zamítl v neveřejném zasedání zmateční stížnost obžalovaného do rozsudku krajského soudu v Mostě ze dne 28. ledna 1929, jímž se prohlásil krajský soud v Mostě za nepříslušna k projednání obžaloby podané na obžalovaného.
Důvody:
Ke skutkové podstatě zločinu násilného smilstva podle § 127 tr. zák. se nevyžaduje vykonání soulože, ba není k ní ani potřebí vykonatelnosti soulože, když na př. pohlavní ústroj zneužitého dítěte není vyvinut; nevyžaduje se k ní ani, aby pohlavní úd vnikl do pohlavního ústrojí (immissio penis), ani, by nastala conjunctio membrorurn, nýbrž k splnění této skutkové podstaty postačuje podniknutí soulože, t. j. každé činění směřující k jejímu provedení. Vycházejíc z tohoto právního hlediska, jest označiti zmateční stížnost za neodůvodněnou. Zmateční stížnost uplatňuje jednak zmateční důvod podle § 281 čís. 5 tr. ř., že prý rozsudek jest v rozporu s posudkem soudních lékařů, z něhož vychází na jevo, že conjunctio membrorurn nenastala, jednak zmateční důvod podle § 281 čís. 6 tr. ř., že prý soud vzhledem k tomu, že podle posudku lékařů soulož vykonána nebyla, ba ani immissio penis nenastala, neprávem se prohlásil za nepříslušna, shledávaje v jednání obžalovaného skutkovou podstatu zločinu násilného smilstva podle § 127 tr. zák., a dovolává se Fingra, jenž ke skutkové podstatě zločinu podle § 127 tr. zák. žádá conjunctio membrorurn. Než nalézací soud hodnotil posudek lékařů a dospěl přes to k přesvědčení, že na V-ové a R-ové byla soulož v onom smyslu podniknuta, zjistiv různé činy a okolnosti svědčící o podniknutí soulože, s nimiž není lékařský posudek v odporu. Poněvadž stálá judikatura i čsl. i bývalého vídeňského zrušovacího soudu bere ono právní hledisko za své a názor Fingrův jest i v nauce ojedinělým, právem se soud na základě formálně nenapadených zjištění prohlásil za nepříslušna a není proto odůvodněn ani zmatek podle § 281 čís. 6 tr. ř.
Citace:
Čís. 3710.. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech trestních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství v Praze, 1930, svazek/ročník 11, s. 747-748.