Čís. 3373.


Žádost o odklad trestu, která spočívá na nedorozumění, ježto ji podal obhájce, který obžalovaného při hlavním přelíčení nezastupoval a jemuž obžalovaný pravý stav věci nevylíčil, nelze pokládati za přijetí trestu a vzdání se opravných prostředků.
(Rozh. ze dne 17. ledna 1929, Zm I 665/28.)
Nejvyšší soud jako soud zrušovací vyhověl v neveřejném zasedání stížnosti obžalované do usnesení zemského trestního soudu v Praze ze dne 5. října 1928, jímž byla odmítnuta její zmateční stížnost proti rozsudku zemského trestního soudu v Praze ze dne 25. července 1928, a napadené usnesení zrušil.
Důvody:
Obžalovaná byla rozsudkem zemského trestního soudu v Praze ze dne 25. července 1928 uznána vinnou zločinem zpronevěry podle § 183 tr. zák. Obžalovaná opověděla hned při hlavním přelíčení po vyhlášení rozsudku zmateční stížnost a žádala o doručení opisu rozsudku, který jí byl 7. srpna 1928 doručen, načež dne 13. srpna 1928 podala na poštu provedení zmateční stížnosti. Mezitím podala obžalovaná žádost o odklad přisouzeného trestu; žádost ta došla k soudu 7. srpna 1928. Usnesením zemského trestního soudu z 5. října 1928 byla odmítnuta zmateční stížnost obžalované s odůvodněním, že žádostí o odklad, v níž sama označila, že se rozsudek stal pravoplatným, dala mlčky najevo, že trest přijímá, následkem čehož jest míti za to, že se zmateční stížnosti vzdala. Proti tomuto odmítajícímu usnesení, doručenému obžalované 11. října 1928, podala tato dne 13. října 1928 stížnost, která jest odůvodněna. Žádost o odklad spočívá podle šetření na nedorozumění, ježto ji podal obhájce obžalované, který ji při hlavním přelíčení nezastupoval a jemuž obžalovaná pravý stav věci nevylíčila. Nelze proto žádost o odklad za těchto okolností považovati za takový čin, ze kterého by se musilo nutně a neklamně usuzovati na vědomé zřeknutí se opravných prostředků ve smyslu § 1 čís. 1 zákona z 31. prosince 1877, čís. 3 ř. zák. z roku 1878. Proto bylo stížnosti vyhověno a napadené usnesení zrušeno.
Citace:
č. 3373. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech trestních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství v Praze, 1930, svazek/ročník 11, s. 35-36.