Čís. 3468.

Ke skutkové podstatě zločinu podvodu podle § 201 c) tr. zák., záležejícího v tom, že pachatel úmyslně ukryl a sobě přivlastnil věc omylem ho došlou (nebo ztracenou), se nevyhledává, by pachatel vyvolal nějakým způsobem onen omyl.
(Rozh. ze dne 2. května 1929, Zm I 51/29.)
Nejvyšší soud jako soud zrušovací vyhověl v neveřejném zasedání zmateční stížnosti obžalovaného do rozsudku krajského soudu v Jičíně ze dne 26. listopadu 1928, jímž byl stěžovatel uznán vinným zločinem podvodu podle §§ 197, 201 c) tr. zák., zrušil napadený rozsudek a věc vrátil k opětnému projednání a rozhodnutí na příslušný nyní okresní soud, mimo jiné z těchto
důvodů:
S hlediska zmatku podle § 281, čís. 9 a) tr. ř. namítá zmateční stížnost, že obžalovaný neměl vlivu na to, že se 50tihaléřové poštovní známky, jejichž úmyslné ukrytí a přivlastnění si rozsudek mu klade za vinu, dostaly právě do knihy, již si obžalovaný koupil za 20 Kč, a že neměl vlivu na to, že mu byla prodána právě tato kniha. Omyl prodavačky, od níž obžalovaný koupil knihu, v níž byly založeny poštovní známky v ceně 350 Kč nebyl prý obžalovaným vyvolán. Proto není tu skutkové podstaty zločinu podvodu podle §§ 197, 200, 201 c) tr. zák., jímž byl obžalovaný uznán vinným. Tyto námitky jest označiti za právně bezpodstatné; neboť ke skutkové podstatě zločinu podvodu podle §§ 197, 200, 201 c) tr. zák., záležející v tom, že pachatel úmyslně ukryl a sobě přivlastnil věc omylem ho došlou (nebo ztracenou) v ceně 200 Kč přesahující, se nevyhledává, by pachatel vyvolal nějakým způsobem onen omyl, který měl za následek, že se věc dostala do držení pachatelova. Dovolává-li se stížnost v této souvislosti rozhodnutí čís. 4018 víd. úř. sbírky, přehlíží, že toto rozhodnutí vyslovuje, že koupě věci, jež došla omylem prodatele a již si tento přivlastnil, nečiní kupitele zodpovědným za podvod podle § 201 c) tr. zák., a že stěžovatel sám netvrdí, že poštovní známky, o něž tu jde, došly omylem prodatele a že si je prodatel přivlastnil, nýbrž že v tomto směru jen zdůrazňuje, že tu šlo výhradně o omyl prodatelčin a že tento omyl nebyl vyvolán obžalovaným.

Citace:

Čís. 3468.. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech trestních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství v Praze, 1930, svazek/ročník 11, s. 274-275.