Čís. 3555.

Nejde o krádež dokonanou, nýbrž o pokus krádeže, když se okradená, zpozorovavší, že jí někdo sáhl do nákupní kabely a pohřešivší ihned dámskou kabelku, otočila a tím vyrazila pachateli kabelku z ruky. Lhostejno, že ani okradená nenabyla potom ihned faktické moci nad kabelkou, poněvadž pronásledovala vzdalujícího se pachatele v domění, že má kabelku ještě u sebe.
K dokonané krádeži podle § 171 tr. zák. se vyžaduje odnětí věci z cizí držby (by věc přešla v moc zlodějovu).
»Držbou« ve smyslu § 171 tr. zák. jest faktický poměr k věci, záležející v tom, že někdo má věc ve své moci tak, že s ní může podle libosti nakládati, a vyloučiti z takového nakládání s věcí osoby třetí.
Při nedokonané krádeži jest účinná lítost (§ 187 tr. zák.) vyloučena.
(Rozh. ze dne 2. července 1929, Zm II 75/29.)
Nejvyšší soud jako soud zrušovací vyhověl po ústním líčení zmateční stížnosti státního zastupitelství do rozsudku zemského trestního soudu v Brně ze dne 31. ledna 1929, jímž. byla obžalovaná podle § 259 čís. 3 tr. ř. zproštěna z obžaloby pro zločin krádeže podle §§ 171, 173, 176 II a) tr. zák., zrušil napadený rozsudek jako zmatečný a uznal obžalovanou vinnou přestupkem nedokonané krádeže podle §§ 8, 460 tr. zák. a § 1 odst. (1) zákona ze dne 21. března 1929, čís. 31 sb. z. a n., jehož se dopustila tím, že dne 11. června 1928 v T. v úmyslu, by pro svůj užitek z držení a bez přivolení Růženy D-ové odňala cizí věci movité v úhrnné ceně 500 Kč nepřevyšující, totiž dámskou kabelku s 243 Kč, tyto věci z nákupní tašky Růženy D-ové vytáhla a tak předsevzala čin ke skutečnému vykonání krádeže vedoucí, pří čemž čin však jen náhodou nebyl dokonán.
Důvody:
Rozsudek zjišťuje, že obžalovaná vytáhla na trhu Růženě D-ové ž nákupní kabely dámskou kabelku s 243 Kč v úmyslu si ji přisvojili. že se však D-ová, zpozorovavší, že jí někdo sáhl do nákupní kabely a pohřešivši ihned dámskou kabelku, otočila, čímž vyrazila obžalované kabelku z ruky. Podle dalšího zjištění rozsudkového pronásledovala D-ová vzdalující se obžalovanou, odcizená kabelka byla však potom i s 243 Kč nalezena na místě, které D-ová opustila, pronásledujíc obžalovanou. Z obžaloby pro zločin krádeže podle §§ 171, 173, 176 II a) tr. zák. byla obžalovaná podle rozsudkových důvodů zproštěna pro beztrestnost následkem účinné lítosti ve smyslu § 187 tr. zák. Soud prvé stolice shledal věrohodným především její tvrzení, že nechala kabelku ležeti na zemi, jelikož prý se obávala, že by ji D-ová uviděla, kdyby kabelku se země sbírala, že však mohla tak ještě učiniti a kabelku si vzíti. Na to zdůrazňuje se v rozsudkových důvodech jednak, že krádež byla již dokonána, jednak, že nejde o případ, v němž obžalovaná odhodila odňatou kabelku proto, že neměla naděje kořist zachrániti, nýbrž že kabelku, která jí byla z ruky vyražena náhodou, nezdvihla se země z účinné lítosti, ač tak ještě učiniti mohla, a že tuto účinnou lítost nevylučuje ani její obava, že by ji D-ová byla uviděla sbírati kabelku se země.
Právně mylným je s hlediska těchto skutkových zjištění rozsudkových již závěr, podle něhož jde v souzeném případě o krádež dokonanou. Vyžadujeť se k dokonané krádeži podle § 171 tr. zák. odnětí věci cizí držby, jíž se vyrozumívá ve smyslu trestněprávním faktický poměr k věci, záležející v tom, že někdo má věc ve své moci tak, že s ní může podle libosti nakládati a vyloučiti z takového nakládání s věcí osoby třetí. Předpokladem dokonané krádeže je tudíž, by věc přešla z moci dosavadního majitele v moc zlodějovu, by z obou momentů, zahrnutých ve zlodějském úmyslu, odnětí a přivlastnění si věci, byl uskutečněn aspoň moment prvý, odnětí věci. Jeho uskutečnění však nenastalo v souzeném případě, v němž rozsudek zjišťuje, že se D-ová, zpozorovavši, že jí někdo sáhl do nákupní kabely a pohřešivši ihned dámskou kabelku, otočila a tím vyrazila obžalované kabelku z ruky. Opravňovaloť toto zjištění soud prvé stolice k závěru, že se obžalované nepodařilo dosíci moci nad kabelkou přes to, že ji před tím. vytáhla D-ové z nákupní kabely v úmyslu zlodějském, že tedy zůstalo při pokusu krádeže, při čemž je s hlediska ustanovení § 8 tr. zák. o pokusu zřejmě nerozhodno, zda kabelka byla obžalované vyražena z ruky náhodou, jak se praví a patrně i zdůrazňuje v rozsudkových důvodech, či zda tím, když se D-ová otočila a při, tom vyrazila obžalované kabelku z ruky, byla by snad došla vnějšího výrazu a zároveň i úspěchu její vůle, znemožnili pachatelce krádeže její dokonání, ve kterémžto případě bylo by šlo o překážku odjinud v to přišlou ve smyslu § 8 tr. zák. Rozhodným je dále jen, že obžalovaná nenabyla ještě moci nad kabelkou a jejím obsahem, nesejde tudíž na tom, že ani D-ová neměla snad potom přechodně možnost disponovali s ní způsobem, odpovídajícím pojmu »držení« ve smyslu § 171 tr. zák. vzhledem k tomu, že, jak vychází na jevo již z dotčených zjištění rozsudkových, určitěji pak ze svědecké výpovědi D-ové, pronásledovala vzdalující se obžalovanou, poněvadž se domnívala, že obžalovariá má kabelku ještě u sebe, nepostřehla totiž, že kabelka, byvši jí obžalované z ruky vyražena, spadla na zem. Písemná zmateční stížnost nenapadá sice rozsudkový závěr, podle něhož krádež byla obžalovanou dokonána, nýbrž napadá jen výrok o účinné lítosti. Než tuto otázku netřeba v souzeném případě řešiti, poněvadž v napadeném rozsudku zjištěny jsou veškeré zákonné známky nedokonané, nikoli, jak za to mylně má soud prvé stolice, dokonané krádeže. Při nedokonané krádeži jest však účinná lítost jako důvod beztrestnosti podle § 187 tr. zák. zásadně vyloučena, neboť zákonného předpisu o účinné lítosti nelze použíti při pouhém pokusu krádeže (srov. na př. rozh. čís. 186, 980, 2642 a j. sb. n. s.). Jelikož pak v kabelce, kterou chtěla obžalovaná D-ové odciziti, bylo 243 Kč, a kabelka s tímto penízem nepřevyšuje 500 Kč, jde s ohledem na § 1 odst. 1 zákona ze dne 21. března 1929, čís. 31 sb. z. a n. a §§ 8, 460 tr. zák. jen o přestupek, nikoli o zločin nedokonané krádeže.

Citace:

č. 3555. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech trestních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství v Praze, 1930, svazek/ročník 11, s. 430-432.