Čís. 3476.

I zločin podle § 81 tr. zák. může býti spáchán z pohnutky nízké a nečestné.
Podmíněné odsouzení lze povoliti, je-li patrno, že trestný čin nekoření v povaze nebo v názorech pachatelových, nýbrž znamená jen okolnostmi přivoděné vybočení z mezí řádného života.
(Rozh. ze dne 10. května 1929, Zm I 658/28.)
Nejvyšší soud jako soud zrušovací zamítl v neveřejném zasedání zmateční stížnost obžalovaného do rozsudku krajského soudu v Plzni ze dne 18. září 1928, pokud jím byl stěžovatel uznán vinným zločinem veřejného násilí podle § 81 tr. zák. a přestupkem § 312 tr. zák., a nevyhověl odvolání obžalovaného, tomuto z těchto
důvodů:
Odvolání obžalovaného napadá výrok o ztrátě práva volebního a výrok o nepovolení podmíněného odkladu výkonu trestu. Je v tom i onom směru bezdůvodno. Odvolatel se mýlí, maje za to, že zločin veřejného násilí podle § 81 tr. zák. nemůže býti spáchán z pohnutky nízké a nečestné, právě tak, jako pokládá-li za pohnutku takovou jen zištnost, při čemž cituje nesprávně rozhodnutí, jehož se dovolává. Vývody odvolání nemůže tedy býti výrok rozsudkový podvrácen.
Měřítkem rozhodným pro povolení podmíněného odkladu výkonu trestu je míra důvodné naděje, že se vinník i bez výkonu trestu polepší; lze tak očekávati v případech, ve kterých je patrno, že trestný čin nekoření v povaze nebo v názorech pachatelových, nýbrž znamená jen okolnostmi přivoděné vybočení z mezí řádného života. Takovým vybočením není ovšem čin, zapadající do programatického poměru pachatelova k platnému veřejnému pořádku. Právem tedy — bez ohledu na vše ostatní — soud nalézací obžalovanému nepovolil odsouzení podmíněné.

Citace:

Čís. 3476.. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech trestních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství v Praze, 1930, svazek/ročník 11, s. 292-293.