Čís. 3689.

Aby vyhověl předpisu § 260 čís. 2 a § 270 čís. 5 tř. ř. (V doslovu zákona čís. 1/1920) Jest nalézací sond pod následky zmatečnosti podle § 281 čís. 5 tr. ř. povinen v rozsudku stručně avšak (určitě uvésti, které skutečnosti a z Jakých důvodů považoval za dokázané nebo za nedokázané; při deliktech verbálních pak do oboru této skutkové zjišťovací činnosti vyhrazené soudům nalézacími spadá především zjištění doslovu (znění, textu) souzeného projevu a dále i výklad projevu, určení, jaký byl smysl, význam, dosah, směr, účel a předmět projevu.
(Rozh. ze dne 30. listopadu 1929, Zm I 795/29.)
Nejvyšší soud jako soud zrušovací vyhověl v neveřejném zasedání zmateční stížnosti obžalovaného do rozsudku krajského soudu v Chebu ze dne 13. září 1929, jímž byl stěžovatel uznán vinným přečinem rušení obecného míru podle § 14 čís. 1 zákona čís. 50/23, zrušil napadený rozsudek jako zmatečný, věc vrátil témuž soudu prvé stolice, by ji znovu projednal a rozhodl.
Důvody:
Aby vyhověl předpisu § 260 čís. 2 a § 270 čís. 5 tr. ř. (v doslovu zákona čís. 1/20) jest nalézací soud pod následky zmatečnosti podle § 281 čís, 5 tr. ř. povinen V rozsudku stručně avšak určitě uvésti, které skutečnosti a z jakých důvodů soud považoval za dokázané nebo za nedokázané, při deliktech verbálních pak do oboru této skutkově zjišťovací činnosti vyhražené soudům nalézacími spadá především zjištění doslovu (znění, textu) souzeného projevu a dále i výklad projevu, určení, jaký byl smysl, význam, dosah, směr, účel a předmět projevu. Jsou to vesměs složky skutkového podkladu, který jest podle § 288 čís. 3 tr. ř. závazným pro hmotněprávní přezkoumání rozsudku. Pouhý údaj napadeného rozsudku, že bere za prokázáno, že obžalovaný ve své řeči pronesl výroky v oznámení uvedené (až na jednu větu rozsudkem citovanou) oněm předpisům nevyhovuje, neboť z vyhotovení rozsudku není vidno, co vlastně obžalovaný řekl. Takový kusý, ba povrchně vypracovaný rozsudek nelze přezkoumati vůbec, — ani stěžovateli, ani zrušovacímu soudu. Tento nedostatek zatěžuje rozsudek zmatečnosti podle § 281 čís. 5 tr. ř. (»neúplnost o rozhodných skutečnostech«, »žádné důvody«), což zmateční stížnost právem vytýká. Bylo jí proto podle § 5 novely čís. 3/78 při neveřejné poradě za souhlasu generální prokuratury ihned vyhověno a uznáno, jak se stalo, ježto se nelze vyhnouti nařízení nového hlavního přelíčení.

Citace:

č. 3689. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech trestních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství v Praze, 1930, svazek/ročník 11, s. 697-698.