Čís. 3682.

Kromě výjimečného případu § 81 odst. 2 tr. ř., jest podati provedení zmateční stížnosti u soudu, který vynesl rozsudek; nestačí, že bylo ve lhůtě podáno přímo u nejvyššího soudu.
(Rozh. ze dne 28. listopadu 1929, Zm I 366/29.)
Nejvyšší soud jako soud zrušovací zamítl v neveřejném zasedání zmateční stížnost obžalovaného do rozsudku krajského soudu v Chebu ze dne 4. ledna 1929, jímž byl stěžovatel uznán vinným zločinem podvodu podle § 197, 200 tr. zák.
Důvody:
Zmateční stížnost jest podle § 284 tr. ř. opověděti do tří dnů po vyhlášení rozsudku u sborového soudu prvé stolice, který vynesl rozsudek. Podle § 285 tr. ř. jest provedení zmateční stížnosti podati u téhož soudu, byl-li, jakž se stalo v souzeném případě, opis rozsudku vyžádán, do osmi dnů od doručení tohoto rozsudku. Jen výjimečně lze podle § 81 tr. ř. provedení zmateční stížnosti podati u okresního soudu, jenž doručil opis rozsudku obžalovanému. Podle § 6 tr. ř. a zák. čís. 142/12 ř. zák. nevčítá se do této lhůty doba, co provedení bylo dopravováno poštou, a byla-li posledním dnem lhůty neděle nebo svátek, končí lhůta následujícím všedním dnem. Nebyla-li ona lhůta dodržena, nelze k opožděnému provedení zmateční stížnosti přihlížeti. Obhájce obžalovaného, jemuž byl opis rozsudku doručen dne 12. dubna 1929, zaslal provedení zmateční stížností dne 19. dubna 1929 přímo nejvyššímu soudu, tedy soudu k přijetí provedení nepříslušnému. Ježto provedení zmateční stížnosti k nejvyššímu soudu dne 21. dubna 1929 došlé, tímto dnem 22. dubna 1929 krajskému soudu v Chebu zaslané, došlo ke krajskému soudu v Chebu teprve dne 23. dubna 1929, nelze k provedení tomu jako k opožděnému přihlížeti. Poněvadž stěžovatel, ohlašuje zmateční stížnost, neuvedl ani výslovně, jasně a určitě, ani zřejmým poukazem žádný ze zmatečních důvodů v § 281 čís. 1—11 tr. ř. výčetmo uvedených, ani okolnost, která by některý ze zmatků těch mohla zakládati, bylo podle § 1 čís. 2 a § 4 čís. 1 zákona ze dne 31. prosince 1877, čís. 3 ř. zák. pro rok 1878 zmateční stížnost zamítnouti ihned v zasedání neveřejném, jak již měl učiniti soud prvé stolice.

Citace:

č. 3682. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech trestních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství v Praze, 1930, svazek/ročník 11, s. 680-681.