Čís. 3552.

Skutková podstata přestupku podle § 323 tr. zák. vyžaduje jednak pravoplatný nález o vyhoštění, jednak skutečně provedené vyhoštění a pak návrat vyhoštěné osoby do území tohoto státu. Nejde o onen přestupek, zůstal-li vyhoštěný přes doručení nálezu v místě, kde se posud zdržoval, ano jeho vyhoštění nebylo z jakéhokoliv důvodu uskutečněno.
(Rozh. ze dne 1. července 1929, Zm I 448/29.)
Nejvyšší soud jako soud zrušovací uznal po ústním líčení o zmateční stížnosti generální prokuratury na záštitu zákona právem: Rozsudkem okresního soudu na Zbraslavi ze dne 31. května 1929, jímž byl obžalovaný uznán vinným přestupkem podle § 323 tr. zák., jehož se prý dopustil tím, že se v dubnu 1929 zdržoval v M. přes nález policejního ředitelství v Praze ze dne 12. září 1927, jímž byl vyhoštěn z území Československé republiky, byl porušen zákon v ustanovení § 323 tr. zák., rozsudek se v celém obsahu zrušuje a věc se odkazuje okresnímu soudu na Zbraslavi k novému projednání a rozhodnutí.
Důvody:
Obviněný polský příslušník, byl oznámen pro zakázaný návrat do Československé republiky, jelikož byl nálezem policejního ředitelství v Praze ze dne 12. září 1927 vyhoštěn z území Československé republiky. Po konaném šetření byl rozsudkem ze dne 31. května 1929 uznán vinným přestupkem podle § 323 tr. zák., jehož se dopustil tím, že se v dubnu 1929 zdržoval v M. přes onen vyhošťovací nález policejního ředitelství v Praze. Podle důvodů rozsudku hájil se obviněný tím, že mu vyhošťovací nález nebyl doručen, a že mu tedy nebylo známo, že jeho pobyt na území tohoto státu jest protizákonný. Než soud zjistil, že zaměstnavatel obviněného položil dopis, jenž od okresního úřadu pro obviněného došel, na stůl k talíři obviněného, by si jej mohl odebrati, a má z toho, že dopis ten po obědě na místě, kde obviněný seděl, již neležel, za to, že si obviněný dopis vzal a přečetl. Rozsudek vešel v moc práva, nebyv napaden.
Oním rozsudkem byl porušen zákon v ustanovení § 323 tr. zák. Skutková podstata přestupku podle § 323 tr. zák. vyžaduje jednak právoplatný nález o vyhoštění, jednak skutečně provedené vyhoštění a pak návrat vyhoštěné osoby do území tohoto státu. Soud nezjišťuje žádnou z těchto podstatných náležitostí skutkové podstaty; není zjištěno, zda vyhošťovací nález byl obviněnému řádně doručen, což jest prvním předpokladem pravoplatnosti nálezu; nezjišťuje dále, zda vyhoštění bylo skutečně provedeno, což jest nutným předpokladem pro to, by bylo lze mluviti o návratu vyhoštěného. Omylem má rozsudek za to, že ke skutkové povaze stačí, zdržuje-li se obviněný, třebas mu byl vyhošťovací nález doručen, v území, na něž se vyhošťovací nález vztahuje. Jestliže přes doručení nálezu obviněný zůstal v místě, kde se posud zdržoval, a vyhoštění jeho nebylo z jakéhokoli důvodu uskutečněno, nelze mluviti o jeho návratu, a není tu tedy v takovém případě skutkové podstaty přestupku podle § 323 tr. zák. Bylo proto zmateční stížnosti podle § 33 tr. ř. na záštitu zákona podle § 292 tr. ř. vyhověti, a uznati, jak se stalo.

Citace:

č. 3552. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech trestních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství v Praze, 1930, svazek/ročník 11, s. 426-427.