Čís. 3414.

Veřejným úředníkem podle § 101 odst. 2 tr. zák. jest každá osoba, která na základě veřejného přílbu obstarává práce vlády; spadá sem i obecní zřízenec (provisorní obecní sluha), třebas nebyl vzat do přísahy.
Zločin zpronevěry podle § 11 tr. zák. jest spáchán nejen veřejným úředníkem, jenž věc z důvodů jeho veřejného úřadu mu svěřenou si zadrží a přivlastní, nýbrž každou osobu, která učiní tak ohledně věcí Svěřených jí z příkazu vrchnostenského nebo obecního.
(Rozh. ze dne 14. března 1929, Zm I 721/28.)
Nejvyšší soud jako soud zrušovací vyhověl po ústním líčení zmateční stížnosti státního zastupitelství do rozsudku krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 27. října 1928, jímž byl obžalovaný uznán vinným nikoli, jak žalováno, zločinem zpronevěry v úřadě podle § 181 tr. zák., nýbrž jen zločinem zpronevěry podle § 183 tr. zák., zrušil napadený rozsudek a věc vrátil soudu prvé stolice, by ji znovu projednal a rozhodl.
Důvody:
Obžalovaný byl stíhán pro zločin podle § 181 tr. zák., spáchaný tím, že jako provisorní obecní sluha v R., byv pověřen od obecního úřadu vybíráním léčebné taxy od letních hostů, ji v částce 3517 Kč zpronevěřil, a takto zadržel a si přivlastnil věci v ceně vyšší nežli 1000 Kč, svěřené mu z příčiny zvláštního obecního příkazu. Rozsudek uznává obžalovaného vinným jen zločinem podle § 183 tr. zák., nikoliv podle § 181 tr. zák., a bere za zjištěna, že obžalovaný zadržel a přivlastnil si vybranou dávku, kterou jako provisorní zaměstnanec obce R. vybíral od letních hostů, celkem 3517 Kč. Podle důvodů rozsudku nejde o zpronevěru v úřadě, nýbrž o zpronevěru podle § 183 tr. zák., »poněvadž obžalovaný byl jen provisorním zaměstnancem obce a nebyl vzat do přísahy«. Z odůvodnění toho je patrno, že nalézací soud jinak by posuzoval činnost obžalovaného, kdyby byl obecním zřízencem pod přísahou, ač podle ustanovení § 101 odst. 2 tr. zák. tato okolnost není rozhodnou pro povahu úředníka jako úředníka veřejného. Rozsudek vůbec nepřihlíží k doznání obžalovaného k četnictvu, že byl pověřen obecním úřadem v R. vybírati cizinecký poplatek od hostů a že vybranou takto částku za sebou zadržel a utratil, ač jde o skutečnost pro právní posouzení případu rozhodnou. Vždyť zločin zpronevěry podle § 181 tr. zák. jest spáchán nejen veřejným úředníkem, jenž věc z důvodů jeho veřejného úřadu mu svěřenou si zadrží a přivlastní, nýbrž každou osobou, která učiní tak ohledně věcí svěřených jí z příkazu vrchnostenského neb obecního. Veřejným úředníkem jest podle § 101 odst. 2 tr. zák. každá osoba, která na základě veřejného příkazu obstarává práce vlády. Rozsudek ponechává nepovšimnutou skutečnost, zda a kým byl obžalovaný zmocněn onu dávku vybírati, zda šlo o dávku sloužící k hrazení výdajů soukromé osoby nebo společnosti (okrašlovací spolek a pod.), či o dávku obecní, jejíž vybírání na základě platného obecního usnesení jest obstaráváním práce vlády. Právem proto zmateční stížnost uplatňuje důvod zmatečnosti podle § 281 čís. 9 a), správně čís. 10 tr. ř. Poněvadž rozsudek, jak dolíčeno, nezjišťuje zákonné známky skutkové podstaty žalovaného trestného činu, bylo odůvodněné zmateční stížnosti vyhověti, napadený rozsudek zrušiti a věc podle § 288 čís. 3 tr. ř. vrátiti soudu prvé stolice k novému projednání a rozhodnutí.

Citace:

č. 3414. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech trestních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství v Praze, 1930, svazek/ročník 11, s. 152-154.