Čís. 3604.

Předmětem podílnictví na krádeží jest věc z krádeže; nezáleží na tom, kdo a kdy věc ukradl, ani na tom, převedl-li pachatel odcizenou věc na sebe přímo od zloděje či od osoby třetí.
Po stránce subjektivní stačí, že pachatel věděl, že věc, kterou na sebe převádí, pochází z krádeže.
(Rozh. ze dne 1. října 1929, Zm II 47/29.)
Nejvyšší soud jako soud zrušovací zavrhl po ústním líčení zmateční stížnost obžalované do rozsudku zemského trestního soudu v Brně ze dne 7. listopadu 1928, pokud jím byla stěžovatelka uznána vinnou zločinem podílnictví na krádeží podle § 185, 186 a), b) tr. zák., zločinem krádeže podle §§ 171, 173, 174 II a), c), 176 II c) tr. zák. a zločinem spoluviny na podvodu podle §§ 197, 200 tr. zák., mimo jiné z těchto
důvodů:
Proti odsouzení pro zločin podílnictvi na krádeži podle §§ 185, 186 a), b) tr. zák., spáchaný mimo jiné tím, že obžalovaná na sebe převedla a opatřila odbyt stroje na řezání uzenin odcizeného vetešníku A. S-ovi, namítá stěžovatelka, že zjištění soudu, že stroj byl ukraden, nestačí k odsouzení obžalované, pokud není přesně zjištěno, kdo a kdy jej ukradl, zda jí jej předal pachatel či osoba třetí a, zda věděla, že stroj byl ukraden. Důvody, jež soud uvádí pro své přesvědčení, že obžalovaná vědomě na sebe převedla stroj kradený, jsou prý pouhé domněnky (výtka nedostatku důvodů čís. 5 § 281 tr. ř.). Přesvědčující důvody bylo prý třeba uvésti tím spíše, že obhajoba obžalované, že koupila stroj od H-ého, nebyla vyvrácena. Než zmateční stížnost není odůvodněna. Poněvadž předmětem: podílnictví na krádeži jest prostě věc, pocházející z krádeže; poněvadž tohoto trestního činu se dopouští každý, kdo, jsa rozdílným od pachatele krádeže, takovou věc ukrývá, na sebe převádí nebo zašantročuje, stačí ke skutkové podstatě deliktu ve směru objektivním, že obžalovaná na sebe převedla stroj na řezání uzenin, pocházející z krádeže, což rozsudek formálně bezvadně zjišťuje; nezáleží na tom, kdo a kdy věc ukradl, ani na tom, převedla-li pachatelka odcizenou věc na sebe přímo od zloděje či od osoby třetí; nečiní proto nedostatek zjištění rozsudku v tomto směru rozsudek zmatečným podle čís. 9 a) § 281 tr. ř. Po stránce subjektivní stačí, což rozsudek rovněž zjišťuje, že pachatelka věděla, že věc, kterou na sebe převádí, pochází z krádeže. Poněvadž soud dotyčné zjištění odůvodňuje úvahami opřenými o výsledky provedeného řízení, z nichž se příslušný závěr soudu logicky podává, není odůvodněna ani výtka nedostatku (logických) důvodů.

Citace:

č. 3604. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech trestních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství v Praze, 1930, svazek/ročník 11, s. 521-522.