Nedodržení předpisu § 50. ex. ř. zаkládá zmatečnost řízení přes ustanovení § 104. v novém znění j. n.

O žalobě opposiční, podané u krajského soudu jako obchodního senátu v Ch., jenž exekuci podle platebních rozkazů směnečních byl povolil, nařídil a prováděl jmenovaný obchodní senát ústní sporné jednání s přibráním soudce laika a takto obsazeným senátem také rozepři rozhodl.
K odvolání strany žalované vrchní zemský soud z moci úřední rozsudek první stolice i řízení jemu předcházející, pokud se provádělo před senátem takto sestaveným, zrušil.
Nejvyšší soud rozhodnutím ze dne 27. května 1919 R I 197/19 dovolací stížnosti nevyhověl. Důvody:
Z rozvláčných vývodů stížnosti jest jen tolik správno, že otázka, o kterou se jedná, netýká se příslušnosti soudu. Žaloba byla správně podána u soudu, jenž exekuci povolil, totiž u krajského soudu jako obchodního senátu a proto dovolání se předpisu §u 51. ex. ř. zde místa nemá.
V případě přítomném jedná se jen o otázku, byl-li rozhodovací soud náležitě obsazen a zdali zběhlá vada má v zápětí zmatečnost rozsudku a jemu předcházejícího řízení, pokud toto před vadně obsazeným soudem se odbývalo.
Mylně má dovolatel za to, že když dle nového ustanovení §u 104 j. n. mohou strany platně smluviti, aby rozepře spadající pod obecnou pravomoc vznesena byla na soud obchodní, nemůže býti vadou, když předmětná rozepře, která dle § 50. ex. ř. měla rozhodována býti výhradně jen soudci zkoušenými, byla projednána a rozhodnuta senátem za přibrání soudce odborného z kruhů obchodních, ana žádná strana proti tomu výtky nečinila.
Sestavení senátu vymyká se dohodě stran, tu platí bezvýminečně předpis zákona a proto i ustanovení § 50. ex. ř. má ráz práva donucovacího. Nelze zde proto užiti analogie posledního odstavce § 104. j. n. a to tím méně, ano se jedná o vykonávání moci soudní v řízení exekučním, v němž jakákoli dohoda mezi stranami jest neúčinná.
Mylně také za to má dovolatel, že zběhlá vada nezakládá zmatečnost, poněvadž § 50. ex. ř. takové sankce nestanovil.
Exekuční řád předpisuje v § 78., že pokud v něm není nic zvláštního ustanoveno, platí všeobecné předpisy c. ř. s. Prohlašuje-li tedy předpis § 477. č. 2 c. ř. s. za zmatek, pro který dlužno zrušiti rozsudek i vadné řízení, když rozhodovací soud nebyl řádně obsazen, platí předpis ten i zde ve sporu přítomném, třeba to § 50. ex. ř. zvláště nestanovil, poněvadž citované zákonné místo určuje jen, jak oproti §u 7. j. n. sluší v rozepřích, k nimž exekuční řízení dalo podnět a jež se před kausálním soudem projednávati mají rozhodovací soud obsaditi.
Nebyl-li tento předpis zachován, jak se stalo právě zde, zběhl se zmatek, který má za následek, co určuje § 477. úvodní věta c. ř. s. a co také odvolací soud vyslovil.
Dovolacímu rekursu neslušelo proto přiznati úspěchu.

Citace:

Nedodržení předpisu § 50 ex. ř. zakládá zmatečnost řízení. České právo. Časopis Spolku notářů československých. Praha: Spolek notářů československých, 1919, svazek/ročník 1, číslo/sešit 5, s. 61-61.