České právo. Časopis Spolku notářů československých, 1 (1919). Praha: Spolek notářů československých, bez průběžného číslování stran
Authors:

Ustanovení nař. ze 17. prosince 1918 č. 83 s b. z. a nař. nevztahují se na poměry pachtovní.
Pokud je dle § 3. odst. 2. nař. z 9. února 1919 č. 62 sb. z. а n. dovolací rekurs neřípustný.


A dal B-ovi soudní výpověď z hostince i koncese výčepnické, kterou. okresní soud ve F. vyřídil dle § 562. с. ř. s. В vznesl včas námitky, ale mimo to i rekurs proti výpovědi. Krajský soud v L. jako soud rekursní usnesení soudu prvního výpověď obsahující zrušili a nařídil jednat i o podání A-ově po rozumu nař. ze dne 9. února 1919 č. 62 sb. z. a n. nesporně.
Na stížnost A-ovu zrušil Nejvyšší soud rozhodnutím z 13. května 1919 R I 184/19 usnesení stolice druhé a uložil této, aby nepřihlížejíc k zrušovacímu důvodu jí užitému, o rekursu B-ově nově rozhodla.
Odůvodnění: Především jest zodpověděti otázku, zdali je v daném případě dovolací rekurs s ohledem na ustanovení § 3. odst. druhý nař. ze dne 9. února 1919 č. 62 sb. z. a nař. po případě § 527. odst. druhý c. ř. s. přípustným.
Otázku tuto dlužno zodpověděti kladně. Neboť ani první, ani druhé zákonné ustanovení nemá zde místa.
Prvního předpisu (§ 3. odst. 2. cit. nař.) proto zde užíti nelze, poněvadž na přítomnou výpověď z poměru pachtovního předpisy nařízení ministerského ze dne 17. prosince 1918 č. 83 sb. z. a nař. vydané jen k ochraně nájemců se nevztahují a proto také první soudce, řídě se udáním výpovědi (žaloby), že hostinec i s koncesí výčepnickou, tudíž celá živnost hostinská i s místnostmi dána byla do pachtu a tento pachtovní poměr výpovědí zrušiti třeba, kteréž udání žalobní dle § 41. j. n. jeví se pro přezkoumání příslušnosti a tudíž i přípustnosti sporného řízení směrodatným, nezahájil o podání řízení nesporné, v nařízení ministerském ze dne 9. února 1919 č. 62 sb. z. a nař. předepsané, nýbrž vyřídil je jako řádnou výpověď soudní vedle předpisu třetího oddílu částky šesté civ. řádu soudního.
Nedal tedy první soudce svolení k výpovědi dle § 2. cit. nařízení, nýbrž vydal výpověď soudní dle § 562. c. ř. s. Není-li tu ale usnesení soudního, vydaného po rozumu nař. ze dne 9. února 1919 č. 62 sb. z. a n., pak o rozhodnutí soudu rekursního nemůže platiti předpis § 3., odst. 2. cit. nař., že další opravní prostředek se nepřipouští, poněvadž předpis ten právě předpokládá, že rozhodnuto bylo věcně o přípustnosti nebo nepřípustnosti výpovědi v řízení nesporném.
Avšak ani předpisu § 527. odst. 2. c. ř. s. nelze tu použíti. Ten platí nepřihlížeje k jiným zákonným ustanovením, jež zde v úvahu nepřicházejí, toliko tehdy, když soudem rekursním nařízeno bylo vyslechnutí stran a nové rozhodnutí dle zásad řízení sporného. Tomu ale v daném případě tak není. Zde zrušuje se usnesení a ukládá se soudu prvnímu, aby jednal se stranami a rozhodl dle předpisu § 3. nař. z 9. února 1919 č. 62 sb. z. a nař., jež stanoví pro jednání o výpovědích smluv nájemních dočasně řízení nesporné.
Proto naříkané usnesení opravnému prostředku dle všeobecného ustanovení § 514. c. ř. s. podléhá, poněvadž tento není zvláštním ustanovením vyloučen.
Jak v předu uvedeno, jedná se dle udání výpovědi, která zastupuje žalobu a jejíž obsah je tedy dle § 41. j. n. pro posouzení příslušnosti soudu i řízení směrodatným, o zrušení smlouvy pachtovní, jelikož budova i s koncesí hostinskou dána byla do užívání, takže předmětu smlouvy jen s vynaložením píle a námahy používati lze (§ 1091 obč. z.). Na smlouvy pachtovní nevztahuje se ale nařízení ze dne 17. prosince 1918 č. 83 sb. z. a nař., jelikož, jak z nadpisu jeho i z ustanovení § 1. zřejmě plyne, vydáno jest jen ku ochraně nájemců.
Nařídí-li tedy rekursní soud, zrušuje vydanou soudní výpověď, jednání o ní dle předpisů nařízení ze dne 9. února 1919 č. 62 sb. z. a nař., tedy dle zásad řízení nesporného, zahajuje tím záležitost, která není předmětem dobrovolného soudnictví, v řízení nesporném v důsledku čehož jeví se řízení rekursní a usnesení naříkané zmatečným i slušelo je dle § 42. posl. odst. j. n. zrušiti a nové rozhodnutí soudu rekursnímu uložiti.
Citace:
Ustanovení nař. ze dne 17. prosince 1918 č. 83 sb. z. a nař.. České právo. Časopis Spolku notářů československých. Praha: Spolek notářů československých, 1919, svazek/ročník 1, číslo/sešit 5, s. 60-61.