Suspense jednatele společnosti s r. o. dozorčí radou má povahu provisorní a není proto předmětem zápisu do rejstříku, stejně jako jím nejsou opatření dozorčí radou zařízená z toho důvodu dle §u 32., odst. 4. zákona o společnostech s ruč. obmezeným.
Dozorčí rada společnosti s obmezeným ručením, vyslovivši suspensi jednatele společnosti, jemuž jako členu společnosti příslušelo podle smlouvy tolik hlasů, že ostatní společníci nemohli docíliti 3/4 nové většiny, potřebné dle smlouvy k odvolání jednatele, učinila svým předsedou u rejstříkového soudu návrh, aby
1. suspense Ba z funkce jednatelské v obchodním rejstříku byla poznamenána a aby při firmě společnosti bylo zapsáno, že В byl usnesením dozorčí rady ze dne II. ledna 1919 jednatelství zbaven, aby dále
2. zapsáno bylo, že k zastupování společnosti jsou prozatím oprávněni kteříkoli dva z ostatních čtyř jednatelů, že se děje. znamenání firmy kolektivně tak, že pod znění firmy připojí své podpisy společně dva z jednatelů a že odporující tomu zápisy se vymazují a konečně, aby
3. z moci úřadu zakročeno bylo o zrušení §§ů 13., 17., 20., 23. atd. smlouvy společenské a to z toho důvodu, že bez hlasu suspendovaného. Ba nelze docíliti platného usnesení.
Obchodní soud návrhu sub č. 1 a 2 vyhověl, žádané zápisy povolil, návrh ad 3 zamítl.
Vrchní zemský soud jako soud rekursní ku stížnosti Bové návrhy ad 1 a 2, změniv usneseni první stolice, zamítl, kdežto stížnosti předsedy rady dozorčí do zamítnutí jeho návrhu ad 3 nevyhověl.
Odůvodnění. Dozorčí rada firmy X, společnosti s ruč. obm. usnesla se ve své schůzi dne 28. listopadu 1918, že suspenduje Ba z funkce jednatele a ředitele a že svolá bez pro dlení mimořádnou valnou hromadu, na jejíž programu byla též zpráva o této suspensi a o odvoláni Ba z úřadu jednatelského. V této valné hromadě, konané dne 13. prosince 1918, nebyla, tato zpráva, a návrh na odvolání Ba z úřadu jednatelského schválena většinou předepsanou ustanovením §u 13. společenské smlouvy. Na to usnesla se dozorčí rada ve své schůzi dne 11. ledna 1919 na tom, že se В zbavuje jednatelství a funkce ředitelství závodu a že příčinou dalšího vedení obchodu oprávněni jsou k zastupování společnosti ostatní čtyři jednatelé. Tento postup neodpovídá však ustanovením §§ů 16. a 32. zák. ze dne 6. března 1906 č. 58 ř. z. a §u 22. společenské smlouvy.
Dle §u 32., odst. 4. cit. zákona jest dozorčí rada oprávněna zbaviti jednatele jednatelství, musí však bez prodlení svolati dle odstavce 5. téhož §u valnou hromadu společníků, kteréž jedině dle §u 16. cit. zákona a §§ů 3. a 22. spol. smlouvy přísluší právo většinou nejméně 3/4 odevzdaných hlasů o odvolání jednatele z jeho úřadu se usnésti. Z toho plyne, že opatření dozorčí rady týkající se zbavení (suspense) jednatele z funkce jednatelské, jest jen provisorní a že usnesení definitivní o tom, má-li jednatel být i odvolán, přísluší valné hromadě společníků. .
Je-li tedy usnesení dozorčí rady ze dne 11. ledna 1919 o zbavení Ba funkce jednatelské opatřením ve smyslu odstavce 4. §u 32. zák. o spol. s r. ob., jest bezúčinným jednak proto, že týž návrh dozorčí rady již valnou hromadou společníků ze dne 13. prosince 1918 kvalifikovanou většinou nebyl schválen, jednak proto, že o tomto novém usnesení nebyla dle předpisu odstavce 5. §u 32. cit. zák. svolána bez průtahu valná hromada společníků.
Znamená-li ale toto nové usnesení ze dne II. ledna 1919 odvolání Ba z úřadu jednatelského dle §u 16. cit. zák., jak také usnesením v odpor vzatým do rejstříku bylo zapsáno, jest ono usnesení dozorčí rady neplatným, poněvadž dle citovaných již ustanovení zákona o společnostech s ruč. obm. a společenské smlouvy o odvolání jednatelů usnášet i se může pouze valná hromada společníků. Následkem toho není návrh dozorčí rady ad 1 odůvodněn, pročež slušelo v tomto směru stížnosti jednatele Ba vyhověti a usnesení v odpor vzaté změniti v tom smyslu, že se návrh zamítá.
Další část usnesení rejstříkového soudu, jímž vyhověno bylo návrhu dozorčí rady ad 2 na zápis změny, týkající se prozatímního opatření k zastupování společnosti ostatními čtyřmi jednateli, nebyla sice vzata výslovně v odpor, avšak zápis tento pozbývá platnosti sám sebou, následkem toho, že návrh na zápis odvolání Ba z funkce jednatelské byl zamítnut, takže důsledkem toho původní zápis o zastupování společnosti musí býti obnoven.
Byla proto tato část usnesení v odpor vzatého z úřední moci zrušena a obnovení vymazaného zápisu nařízeno.
Stěžovatel předseda dozorčí rady domáhá se jménem této zrněny různých ustanovení společenské smlouvy z moci úřední. Veškerá tato ustanovení společenské smlouvy neodporují zákonu, jsou s ním v souhlasu a mohou býti proto změněna dle §u 49. zák. o spol. s r. o. jen usnesením společníků a musí změny takové býti dle §u 51. téhož zákona k obchodnímu rejstříku ohlášeny všemi jednateli. Dozorčí rada není tedy oprávněna k provedení a ohlášení takových změn. Okolnost, že dle nynějšího rozvrhu kapitálu kmenového bez hlasu Ba žádné platné usnesení státi se nemůže, jest nerozhodná, nebyla zajisté ostatním společníkům při nedávném zřízení společenské smlouvy neznáma a byla do ni pojata patrně proto, aby se Bovi, jako bývalému majiteli firmy a největšímu vkladateli zajistil ve společnosti patřičný vliv.
Vykonávání práv minoritních stanovených v §u 45. a násl. zák. o spol. s r. o. tím nikterak dotčeno není. Z toho jediného důvodu, že k usnášení se společníků potřebí jest dle smlouvy společenské většiny 3/4 odevzdaných hlasů, nelze shora uvedená ustanovení smlouvy pokládati za neplatná a nezákonná.
Nejvyšší soud dovolací stížnosti dozorčí rady nevyhověl, rozhodnutí své ze dne 1. dubna 1919 R 1 117/19 takto odůvodniv:
Dle §u 32. zák. ze 6. března 1906 č. 58 ř. z. má dozorčí rada právo i zbaviti jednatele společnosti s r. ob. povinností jejich a opatřiti čeho třeba k prozatímnímu dalšímu vedení obchodu.
Takové opatření dozorčí rady jest pouze prozatímní a proto musí dozorčí rada bez prodlení svolati valnou hromadu, kteréž dle §u 16. cit. zák. výhradně přísluší odvolati ustanovení jednatelů.
Zákon neukládá dozorčí radě povinnost, aby takové prozatímní opatření přihlásila k zápisu do obchodního rejstříku a poněvadž nemá téhož významu, jako odvolání zřízení jednatele, nedá se vykládati jako změna poměrů, jež by zapsáni dle § 17. cit. zák. (odst. 2.) a čl. 45. obch. z. podléhala. Z uvedeného práva opatření, nutných k dalšímu provozování obchodů, neplyne oprávnění dozorčí rady měniti ustanovení smlouvy společenské o tom, kdo a jak má podpisovati firmu. Právem tedy byl zamítnut návrh na poznamenání opatření dle §u 32. cit. z. v rejstříku obchodním. Jednatel В nebyl jako pouhý zmocněnec povolán ku řízení závodu jako ředitel, nýbrž jest v §u 13. smlouvy společenské ustanoven jednatelem a v této vlastnosti jemu svěřeno řízení. Není tedy možno odlučovati jeho funkci řiditelskou, pokládati ji za zvláštní zmocněni a vykládati § 13. společenské smlouvy tak, že vyžaduje odvolání jednatele Ba jako takového většinu 3/4 hlasů ve valné hromadě odevzdaných, nikoliv ale odvolání jeho z působnosti řiditelské. Stalo-li se usnesení, o jehož zápis bylo žádáno, formálně platně čili nic, musí posuzovati soud rejstříkový a vytýká tedy dovolací rekurs neprávem, že nepřísluší soudu tomu přihlížeti k meritorní otázce. Meritorní otázku, zdali opatření dozorčí rady bylo chováním jednatelovým odůvodněno, usneseni v odpor brané neřeší.
Rovněž bez důvodu vytýká dovolací rekurs, že soud rekursní rozhodl o předmětu, o němž rozhodovati nemůže, poněvadž jednatel odvolaný může prý se svého práva domáhati pouze u valné hromady společnosti. O právech však nebylo rozhodováno, nýbrž o tom, zdali žádaný zápis do rejstříku povolen býti má а k tomu soud obchodní jest bez odporu povolán.
Neplatným usnesení dozorčí rady ovšem není, třeba by valná hromada nebyla prozatímní odvolání jednatele schválila a tak je učinila konečným a třeba by bylo opomenuto po opětovném usnesení dozorčí rady svolati valnou hromadu, jak § 32. zák. o spol. s r. ob. předpisuje. K zápisu do rejstříku se však nehodí a tím jest odůvodněno nařízení výmazu zápisů povolených v první stolici a obnovení dřívějšího stavu.
Pokud dovolací rekurs odpírá jednateli právo k rekursu, stačí odkázat i k §u 9. cís. pat. z 9. srpna 1857 č. 208 ř. z.
Tvrzení, že §§ 13., 17., 20. atd. smlouvy společenské, jichž zrušení z moci úřední dozorčí rada žádá, odporují předpisům zákona o společnostech s r. ob. proto, že jednatelství Bovo bez jeho souhlasu jest neodvolatelným, jest nesprávno. Tento výsledek nastává jen proto, poněvadž mu náleží tolik hlasu, že ostatní členové společnosti nemohou docíliti většiny 3/4. Počet hlasů upravila smlouva ve shodě s §em 39. zák. Ustanovení smlouvy byla hned při zápisu firmy prozkoumána a zápis jest právoplatným. Objeví-li se dodatečně úprava poměrů společenských nevhodnou, ačkoli jednotlivá ustanovení neodporují zákonu, není příčiny, aby soud z moci úřední nějaké opatření činil a zasahoval do soukromých práv společníků.
Pokud tedy soud rekursní nevyhověl rekursu dozorčí rady proti zamítnutí návrhu, aby z moci úřední zakročeno bylo o zrušení uvedených ustanovení smlouvy společenské, nejsou dány podmínky §u 16. cís. pat. z 9. srpna 1854 č. 208 ř. z. pro změnu souhlasných usnesení prvé i druhé stolice.
Dovolacímu rekursu nebylo tedy vyhověno.