České právo. Časopis Spolku notářů československých, 1 (1919). Praha: Spolek notářů československých, bez průběžného číslování stran
Authors:

Rozhodnutí nejvyššího soudu.


Poznámka zamýšleného zcizení nevуlučuje účinnost poznámkу hypotekární žaloby.
Na žádost nového knihovního vlastníka povolil knihovní soud dle §u 57. kn. z. výmaz poznámky žaloby, jež zapsána byla po provedené poznámce zamýšleného zcizení. Ku stížnosti hypotekární věřitelky rekursní soud usnesení knihovního soudu změnil a návrh nového vlastníka nemovitosti na výmaz zmíněné poznámky žaloby hypotekární zamítl. Odůvodnění: Poznámka zamyšleného zcizení nemovitosti čp. 215 v X stala se dne 3. srpna 1918, poznámka stěžovatelčina, že na usedlosti té pro ni pod č. ř. С 11 zjištěnou pohledávku 37000 K žalobou vymáhá, stalo se 14. srpna 1918, kdežto vlastnické právo na usedlost zmíněnou pro nového vlastníka vtěleno bylo 30. srpna 1918. Poznámka hypotekární žaloby povolena byla tedy ovšem až po dojití žádosti o poznámku pořadí. Avšak ustanovení §u 57. kn. z. není neobmezené, nýbrž vztahuje se jen na zápisy, které obsahují v sobě nějaké nové obtížení nemovitosti, které se týkají, čemuž při poznámce žaloby tak není, poněvadž jí činí se jen zřejmým uplatňování zástavního práva, jímž nemovitost před poznámkou pořadí byla již zatížena.
Nejvyšší soud v rozhodnutí svém ze dne 25. února 1919 č. R 1 77/19 dovolacímu rekursu nevyhověl, a sice ze správných důvodů soudu rekursního, k nimž vzhledem k vývodům dovolatelovým dodal ještě toto:
§ 57. kn. z. nelze vykládati v tom smyslu, že výmazu v něm stanovenému podléhají bez rozdílu všechny knihovní zápisy. Předpis tento má na mysli jen tukové zápisy, které se dotýkají podstaty věci a jeví účinek na nemovitost samu. Poznámka žaloby vztahuje se však na pohledávku, která na nemovitosti již vázne a které se má dostati jen vykonatelnosti, takže na knihovním stavu nenastává nijaká změna.
Stanovisko stěžovatelem hájené mělo by v zápětí, že uplatňování hypotekárních práv by byla kladena překážka, zvláště když by hypotekární dlužník měl možnost, vyhnouti se hypotekární žalobě tím, že by si vymohl poznámku prodeje nemovitosti. Takový stav příčil by se zásadám práva knihovního. Musí proto nabyvatel nemovitosti počítati s knihovními pohledávkami jeho poznámce předcházejícími a i s tím, že hypotekárnímu věřiteli je volno, zožalovati svou pohledávku v mezidobí v §u 55. kn. z. zmíněném.
Důsledkem toho nemohou ty zápisy, které mají základ v knihovní položce na nemovitosti již váznoucí, podléhati vlivu poznámky prodeje. Náleželo proto dovolací rekurs jako neodůvodněny zamítnouti.
Citace:
Poznámka zamýšleného zcizení nevylučuje účinnost poznámky. České právo. Časopis Spolku notářů československých. Praha: Spolek notářů československých, 1919, svazek/ročník 1, číslo/sešit 3, s. 38-38.