Proti výpovědi z bytu dané se souhlasem soudu lze podati námitky vyjímaje ony, jež příslušejí nájemci dle § 7. min. nař. ze 17. prosince 1918 č. 83 a § 5. min. nař. z 9. února 1919 č. 62 sb. z. a nař.

Soud první stolice odmítl námitky, jež vznesla vypovězená stranu proti výpovědi, k níž soud dal svolení, jelikož prý vedle § 4. odst. druhý naříz. min. ze dne 9. února 1919 č. 62 sb. z. a nař. nepřísluší v případě takovém nájemníku právo námitek.
Krajský jako rekursní soud zrušil usnesení to a nařídil okresnímu soudu, aby bez ohledu na své zamítací důvody námitky k soudu přijal a s nimi dle § 571. c. ř. s. naložil. Neboř zákon ze dne 9. února 1919 č. 62 sb. z. a nař. ustanovuje sice tak, jak shora uvedeno, avšak ustanovení to nelze pojímati tak, že by nájemník vůbeс nesměl podati proti výpovědí námitek. Právo jeho jest v tom směru jen omezeno, že nesmí podány býti námitky jen ohledně otázky, je-li důvod k výpovědi dle zákona ze dne 17. prosince 1918 č. 83 sb. z. a n. dán.
Vždyť ani výpověď není vyloučena je-li k ní dáno svolení (§ 1. cit. zák. »může dáti výpověď«). Je-li však výpověď přípustná, pak nutně musí býti připuštěny i námitky dle § 566. a násl. c. ř. s., pokud ovšem netýkají se otázky důvodu výpovědi.
V přítomném případě jde o námitku, že měla býti dána výpověď dle smlouvy čtvrtletní a nikoli osmidenní. To netýká se důvodu výpovědi a proto ovšem námitka ta metli vyloučena.
Že námitky nejsou vyloučeny, jde z toho, že by jinak výpověď ne musila míti ani náležitostí pro výpověď z nájmu v § 562. c. ř. s. předepsaných, což však ze zákona nelze nijak dovozovati. Ale musí-li míti výpověď náležitosti ty, pak se musí připustiti námitky uplatňující nedostatky náležitostí těch.
Jeví se proto rekurs odůvodněným, bylo mu vyhověno a nalezeno, jak uvedeno svrchu.
Nejvyšší soud v rozhodnutí ze dne 19. srpna 1919 R I 331/19 do vola čímu rekursu nevyhověl. Odůvodnění: Ministerským nařízením ze dne 9. února 1919 č. 62 sb. z. a nař. se podle jeho nadpisu pouze doplňuje i mění min. nařízení ze dne 17. prosince 1918 č. 83 sb. z. a n. o ochraně nájemcův, obě tato nařízení pak byla vydána dle úvodních vět svých na základě zákona ze dne 24. července 1917 č. 307 ř. z., jímž byla vláda toliko zmocněna, vydávati za příčinou mimořádných, válkou vyvolaných poměrů potřebná opatření v oboru hospodářském. Dle § 7. onoho nařízení, č. 83 může pronajímatel nájemní smlouvu vypověděti jen z důležitých důvodů tam uvedených a §em 5. nařízení č. 62 z roku 1919 částečně změněných i doplněných. Dle §§ 1. až 3. tohoto nařízení, č. 62 pronájemce může dáti výpověď jen se svolením soudu a to na základě vlastního návrhu, v němž uvésti jest důvod zamýšlené výpovědi: o návrhu tom sluší vyslechnout» odpůrce a předsevzít« potřebné šetření. Nařízeno není, že nájemce povinen jest, v řízení tomto uvésti všechny své námitky proti výpovědi i pokud neplynou z ustanovení § 7. nařízení č. 83 a § 5. nařízení č. 62. Z toho následuje, že soudním usnesením, vydaným dle § 3. tohoto nařízení, č. 62 o návrhu pronájemcovu, soud rozhoduje toliko o otázce, zdali pronájiemee má důležité příčiny k výpovědi dle § 7. nařízení č. 83 a § 5. nařízení č. 62, nebo zdali nájemce má dle těchto zákonných ustanovení právo námitek proti výpovědi, nikoli však, zdali výpověď jest či není oprávněna pro jiné námitky nájemcovy. Podle § 606. z. obč. nesmí zákon vykládán býti dle svého slovného znění, nýbrž dle zvláštního významu slov v jedné souvislosti a dle jasného úmyslu zákonodárcova. Ustanovení druhé věty §u 4. nařízení č. 62 z roku 1919, dle něhož nájemníku nepřísluší právo námitek, dal-li soud souhlas k výpovědi, lze tedy vztahovati toliko na námitky, jež příslušejí nájemci dle § 7. nařízení č. 83 a § 5. nařízení č. 62, nikoli však na jiné námitky, jež nájemce chce uplatňovat i proti výpovědi. O těchto námitkách jednati jest podle §§ 571. a násl. c. ř. s., jestliže byly včas vzneseny proti výpovědi dané pronájemcem.
Pronájemce v případě daném ani neuvedl ve své žádosti o svolení, proč chce dát i toliko osmidenní a nikoli čtvrtletní výpověď a v soudním řízení o žádosti oné zahájeném, nebylo o této otázce vůbec jednáno. To nadá zde taktéž velmi na váhu. Usnesení v odpor vzaté vyhovuje tudíž věci i zákonu a rekurs dovolací není oprávněn.

Citace:

Proti výpovědi z bytu dané se souhlasem soudu lze podati námitky. České právo. Časopis Spolku notářů československých. Praha: Spolek notářů československých, 1919, svazek/ročník 1, číslo/sešit 10, s. 120-120.