Zápis cizozemského šlechtictví do rejstříku obch. jestpřípustný.Tajný komerční rada Gustav rytíř P., žádal podáním kr. s.,jakožto soud firemní, aby uznáno bylo bavorské šlechtictví jednatele veřejné spol. s r. o., mající sídlo v Ústí n. L. Soud 1. stolice návrh tento zamítl a se všemi přílohamivrátil, jelikož zák. ze dne 10. prosince 1918 č. 61. z. a nař. v republice československé šlechtictví více není uznáváno a pod. tituly nemohou více připuštěny býti, takže navrhovaný zápisšlechtického predikátu do obch. rejstř. v tuzemsku vedených,nemůže se uskutečniti.Vr. z. s. stížnosti jednatelů shora jmenované spol. nevyhověl, ježto naříkané usnesení soudu 1. stol. plně odpovídá zák.Stěžujícím cizincům nemůže přirozeně bráněno býti, aby v obvodu československé republiky svého šlechtického predikátu neužívali. V tuzemsku jest odůvodněno, aby zápis do obchod. rejstř. takových osobních poměrů, které zde nejsou uznány, byl zamítnut.Nejvyšší s. dohledací stížnosti vyhověl, usnesení nižšíchsoudů zrušil, a nařídil soudu 1. aby rozhodl o návrhu jednatelů,nepřihlížeje k důvodům o zamítnutí návrhu uvedeným, a toz těchto důvodů.Při společnosti s ob. r. dlužno ohlásiti a zapsati do rejstříku jména jednatelů. Znamenání firmy děje se pak tím způsobem, že jednatelé připojí firmě svůj podpis a jest znamenánífirmy ohlásiti k zápisu do rejstříku (§ 9, 11, 12, 18 zák. o spol. s ob. r.). Zápisy ty musí odpovídati skutečnosti, a spočívati nazásadě pravdy. Pokud tedy jednatelé společnosti s ob. r. nabylišlechtictví v cizozemsku, nelze s tohoto hlediska brániti tomu,aby okolnosti té dán byl přiměřený výraz i při rejstř. zápisechshora dotčených.Zákon z 10. prosince 1918 č. 61 sb. z. a nař., jímž bylyzrušeny šlechtictví, řády a tituly, tomu nemůže býti na překážku, poněvadž jeho působnost obmezuje se na oblast republiky československé a nedotýká se šlechtictví, pokud bylo nabyto cizinci v cizozemsku.Rozhodnutí nejvyššího soudu ze dne27. dubna 1920 č. RI 210/20.R. z. s. Dr. Heinitz.