V řízení ve věcech nepatrných není přípustna stížnostani proti usnesení druhé stolice, jímž stížnost, označenánesprávně jako odvolání, byla odmítnuta (§§ 517 posl. odst. a 84. 2. odst. poslední věta c. ř. s.)Ve sporu o zaplacení 168 K obmezil žalobce žalobní nárokna 68 K s přísl., načež procesní soud odmítl žalobu pro překážku zahájené rozepře a vydal toto své rozhodnutí proti předpisu§ 261 c. ř. s. ve formě rozsudku.Žalobce podal do rozsudku odvolání, jež zemský soudv P. označiv se ve shodě se spisem odvolacím jako soud odvolací, odmítl usnesením jako nepřípustné z těchto důvodů:Proti usnesení, jímž okresní soud odmítl žalobu žalujícístrany z důvodu zahájené rozepře a to podle § 233/1 c. ř. s. z úřední povinnosti, podala žalující strana odvolání, v němž činí odvolací návrh, aby byl rozsudek okresního soudu ve smyslu§ů 471 č. 6 a 475 c. ř. s. zrušen, aby věc byla vrácena procesnímu soudu s nařízením, aby pominuv svoji pochybnost ve příčině rozepře již zahájené, nyní ve věci samé rozhodl a při tom zřetel vzal na útraty řízení odvolacího. Nemůže býti tedy nijaké pochybnosti o tom, že žalujícístrana béře usnesení soudu 1. stolice v odpor opravným prostředkem odvolání, tedy nikoli rekursem, a proto také nemohlo býti použito předpisu § 84 odst. posl. věta c. ř. s., poněvadž návrh odvolací jest jasně a zřetelně vysloven.Ježto podle § 514 c. ř. s. mohou býti usnesení, byť i omylně byla vydána ve formě rozsudku, brána v odpor pouze rekursem,jeví se odvolání dle § 471 č. 2 c. ř. s. po zákonu nepřípustným,pročež slušelo je dle § 474/2 c. ř. s. odmítnouti.Dovolací stížnost byla nejvyšším soudem odmítnuta s tímto odůvodněním.Jak z usnesení prvého soudu plyne, bylo po obmezení žaloby na 68 K jednáno a rozhodnuto dle předpisů platných prořízení ve věcech nepatrných (§ 453 c. ř. s.). Dle § 517 c. ř. s. není přípustna stížnost proti usnesením odvolacího soudu ve věcech nepatrných. Úmysl zákona směřuje k tomu, aby bylo ve věcech nepatrných druhou stolicí rozhodnuto konečně. Není tedy přípustna stížnost ani proti usnesení soudu rekursního.Z toho jde, že v daném případě není stížnost žádným způsobem přípustna. Bylo ji tedy odmítnouti.Rozhodnutí nejvyššího soudu ze dne29. července 1919 čj. RI. 298/19-1.R. z. s. Dr. J. Říha.