I. Patří-li pozemek malým pachtýřem požadovaný k velkému majetku pozemkovému státem zabranému, netřeba zkoumati tvoří-li týž hospodářskou součást deskového statku.II. Takovouto součásti jest každý pozemek, jenž svým výnosem slouží potřebám statku a na němž by spolu bylo hospodařeno, kdyby nebyl propachtován. Požadavek, aby pozemek se statkem byl spoluobděláván neb by tvořil fysický celek se statkem neb byl jeho nezbytnou součástí, klásti nelze. Příspěvek k §u 1 zák. ze dne 27. května 1919 č. 318 sb. zák.H. požadoval na Z. jako malý pachtýř pozemek, který před lety prodal Z., avšak hned téhož roku jej dostal do pachtu a od té doby přes 20 let užíval. Z. jest majitel deskového statku. Po nabytí požadovaného pozemku lámal na něm po 14 dní kámen, pak činnost tu zastavil a od těch dob drží pozemek pachtýř. Požadovaný pozemek zůstal v pozemkové Knize obce Dolní K., nebyl nikdy přepsán do desk zemských.O. s. v H. přiznal H. nárok na požadovaný pozemek.Rekursní soud v P. tento nárok zamítl odkazuje k tomu, že pozemek musí tvořiti součást zemskodeskového statku, aby tu byl nárok podle § 1. odst. 2 zák. ze 27. května 1919 č. 318; po kupu přešel však zmíněný pozemek ihned v pacht bývalého majitele a nestal prý se tak pozemek ten součástí zemskodeskového statku.Nejvyšší soud dovolacímu rekursu vyhověl, rozhodnutí ob oni soudů zrušil a odkázal věc okresnímu soudu, by po doplnění řízení ve věci znova rozhodl.Důvody: Rekursní soud zamítl požadovací nárok pachtýřů z toho důvodu, že požadované pole bylo vlastníkem deskového statku hned po směně v r, 1899 dřívějšímu vlastníku propachtováno a že tudíž nebylo na něm nikdy s deskovým statkem hospodařeno. Než toto odůvodnění jednak nepřihlíží ke zjištění prvního soudu,, že tehdejší vlastník velkostatku po nějaký, byť i krátký čas pozemku toho. sám užíval k lámání kamene, jednali spočívá na šetření neúplném a nepostačuje k zamítnutí požadovací ho nároku.Zákon ze 27. května 1919 č. 318 sb. dopouští požadovací právo v první řadě na pozemky státem dle zákona ze 16. dubna 1919 č. 215 Sb. zabrané; podle § 1. a 2. zák. tohoto je státem zabrán — s. výminkami v § 3. uvedenými — veliký majetek pozemkový vůbec t. j. soubor nemovitostí téhož vlastníka ve výměře v § 2. uvedené. Požadovací právo podle § 1. cit, zákona č. 318 sb, není na tom závislo, zdali stát již použil práva, zabraný majetek podle § 5. zábor. zák. převzíti a přidělovati, nýbrž postačí, když pozemek do takového souboru nemovitostí téhož vlastníka náleží.V tom případě zůstává lhostejno, zdali pozemek ten je hospodářskou součástí deskového statku, záboru taktéž podléhajícího. Že statek deskový svou rozlohou je také velikým majetkem pozemkovým a podléhá záboru, je sice na snadě se domnívati, ale v nejistém připadle nutno podle § 17. cit. zákona tuto okolnost pro posouzení požadovacího práva důležitou vyšetřiti.Teprve po zjištění, že deskový statek s rustikálními pozemky netvoří velký majetek pozemkový státem zabraný, přichází v úvahu, má-li býti peditovaný pozemek za hospodářskou součást deskového statku pokládán.Zákon chtěl kromě pozemků státem zabraných požadovacímu právu podrobiti statky deskové bez ohledu na jejich výměru a také pozemky t. zv. rustikální, kteréž — nepatřily-H do velkého majetku pozemkového, podle původních návrhů zákona postiženy nebyly, a pozemky kostelní a obroční, ohledně kterýchž teprve zákon z 15. dubna 1920 č. 311 odstranil pochybnosti ze stylisace § 1. citov. zák. vzniklé.K povaze pozemku jako hosipodářské součásti statku deskového nebo církevního samozřejmě nelze vyžadovati, aby byl spolu s ním obděláván, neboť pak by pozemky propachtované hospodářskou součástí nebyly a požadovány býti nemohly. Rovněž nemůže »býti požadavkem, aby, pachtovaný pozemek tvořil se statkem fysický celek nebo jeho nezbytnou součást, neboť i kostelní nebo obrnění pozemek je ve smyslu zákona hospodářskou součástí kostela nebo fary a může býti požadován, byť i u kostela nebo fary ani hospodářských budov nebo ani jiných zemědělských pozemků nebylo.Dlužno tudíž za hospodářskou součást deskového statku pokládati každý pozemek, jenž svým výnosem slouží potřebám statku a na němž by spolu se statkem bylo hospodařeno, kdyby nebyl propachtován; naproti tomu pozemek, který hospodářsky náleží k jinému nedeskovému celku anebo, na němž by podle hospodářských zásad a zvyklostí nebylo s deskovým statkem hospodařeno, netvoří jeho hospodářskou součást a nemůže býti požadován, ačli nepatří do zabraného velkého majetku pozemkového.Provedené šetření však se nevztahuje na všechny okolnosti podle toho, co řečeno, pro posouzení požadovacího práva důležité a nemůže býti základem spolehlivého rozhodnutí, pročež usnesení obou soudů na skutečnostech neobjasněných založená byla zrušena a věc odkázána prvnímu soudu, aby dopne řízení ve směrech shora naznačených znova o požadovacím právu rozhodl.Rozhodnutí nejvyššího soudu v Brně ze 24. srpna 1920, čj. R-I 667 20/1.Dr. Josef Beutl.