Č. 1507.

Pensijní pojišťování: Řídící osoba v oddělení nasouvačů v mechanické tkalcovně podléhá pensijnímu pojištění. Okolnost, že osoba ta koná některé kvalifikované práce pouze v zastoupení a za kontroly a odpovědnosti třetí osoby, nemění ničeho na jejich podstatě.
(Nález ze dne 18. září 1922 č. 12.649.)
Věc: Firma N. L. v N. L. proti ministerstvu sociální péče o pojistnou povinnost pensijní Viléma B.
Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.
Důvody: Rozhodnutím zemské politické správy v Brně nebylo vyhověno odvolám firmy N. L. z výměru zemské úřadovny I. všeobecného pensijního ústavu pro zaměstnance v Brně ze dne —, jímž byl Vilém B. prohlášen za povinného pensijním pojištěním, poněvadž B. jest činným jako správce cddělem nasouvaců, rozděluje přízi nasouvačům, přijímá od nich navinuté cívky, jest zodpovědným za případné chyby a zanáší vydávanou přízi za účelem vypočítání mzdy do mzdových knížek, takže vzhledem na vylíčenou činnost podléhá dle § 1 zák. ze dne 5. února 1920 č. 89 sb. z. a n. pojistné povinnosti pensijní.
Odvolání firmy N. L. nevyhovělo ministerstvo sociální péče z důvodů v rozhodnutí v odpor vzatém obsažených.
O stížnosti uvážil nss toto:
Úřad položil svému rozhodnutí za základ onu skutkovou podstatu, která obsažena jest ve výslechu Viléma B., k němuž zaujal stanovisko i zástupce firmy Mořic M. Při tomto výslechu označil se Vilém B. výslovně jako řídící oddělení nasouvačů v mechanické tkalcovně stěžující si firmy a nepopřel uvedený zástupce firmy v podstatě ani toto označení ani ostatní údaje B., jenž prohlásil, že nevykonává jako nasouvači práce manuelní u pracovních strojů, nýbrž že dostává přízi ve stavu nenavinutém, že ji přiděluje jednotlivým nasouvačům, přijímá od nich pak navinuté cívky a jest zodpovědným za jejich práci. Toto líčení vzal jmenovaný zástupce firmy nejenom na vědomí, nýbrž označil je výslovně za správné. V tom, že zástupce firmy ono vylíčení služebních výkonu Viléma B. bez výhrady uznal, aniž na jednotlivé stránky tohoto výkonu reagoval, nutno spatřovati úplný souhlas jeho s tím, že tato činnost představuje činnost osoby, za jakou se B. sám označil, totiž jako řídícího oddělení nasouvačů. Tento souhlas zástupce firmy vztahoval se proto i na to, že činnost Viléma B. se podstatně liší od mechanické práce nasouvaců, že B. naopak za způsob, jakými nasouvači vykonávají svoji práci, jest zodpovědným, což znamená, že se od něho žádá, aby práci co do konání mechanického procesu navinování zkoumal a za způsob dobrého navinování ručil.
V takové činnosti nutno však spatřovati nejenom činnost převážně duševní, nýbrž zejména činnost osoby, která k pracím jiných osob pravidelně dozírá, tudíž činnost mistra, jenž ovládá sám dotčený pracovní proces, vytýká a zlepšuje nesprávný výkon pracovní a umožňuje správné dohotovení zboží. Avšak Vilém B. udal ještě, že zanáší přízi, již odevzdává jednotlivému nasouvači, do jeho knížky a že pak provádí každého téhodne spočítání mzdy a její výplatu. Skutečný výkon této činnosti Viléma B. zástupce firmy přiznal, dodal však v tomto směru, že vypočítávání mzdy Vilém B. obstarává prozatím 3 až 4 neděle, že se to děje na jeho, t. j. M-ovu zodpovědnost a že B. v této služební vlastnosti jest pouze jeho zástupcem. Děje-li se však služební výkon v zastoupení Mořice M., pak jest tento výkon totožný s prací zastoupeného a rovná se kvalitě výkonu jeho. Zjištění konečné mzdy jednotlivého nasouvače a výplata mzdy však znamená výkon duševní, při čemž není rozhodujícím, že výsledek činnosti podléhá ještě další kontrole a že třetí osoba za kvalitu činnosti vykonávající osoby ručí. Z toho jde, že i co do podstaty této další činnosti Viléma B. nutno vyjádření zástupce firmy pokládati za úplný souhlas jeho, poněvadž výhradu zástupcem firmy učiněnou podle zákona nelze pokládati za rozhodující. Jestliže za tohoto stavu věci dospěl žal. úřad na základě bezvadně zjištěné skutkové podstaty k závěru, že Vilém B. vzhledem na svoji činnost podléhá dle § 1 zákona z 5. února 1920 č. 89 sb. z. a n. pojistné povinnosti pensijní, nemohl v tom nss shledati nezákonnost. Dovolává-li se firma ve své stížnosti vyjádření živnostenského inspektorátu ze dne —, stačí podotknouti, že úřady, jimž přísluší rozhodovati o povinnosti pensijní, nejsou na projev mínění živnostenského inspektorátu vázány.

Citace:

č. 1507. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1924, svazek/ročník 4/2, s. 38-39.