Č. 1734.

Obecní statek: Rozdíl mezi obecním jměním a obecním statkem. K rozhodování, zda určitý majetek jest obětním statkem a práva k majetku tomu povahy veřejnoprávní, jsou povolány úřady samosprávné.
(Nález ze dne 9. prosince 1922 č. 18869.)
Věc: Josef a Božena A. a soudr. ve V. (adv. Dr. V. Wahl z Prahy) proti zemskému správnímu výboru v Praze (za stranu zúčastněnou adv. Dr. O. Sommer z Prahy) stran zániku užívacích práv starousedlých.
Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.
Důvody: Obecní zastupitelstvo ve V. usnesením ze dne 13. listopadu 1921 prohlásilo požívací práva starousedlíků k obecním lesům č. kat. — a — za zaniklá ve smyslu zákona ze dne 17. července 1919 č. 421 sb. z. a n., s výhradou práv § 4 cit. zákona, ježto starousedlíci obecního lesa užívali jako obecního statku ve smyslu § 70 obec. zříz., a zmocnilo obecní úřad, aby zakročil o výmaz těchto práv z pozemkových knih, poněvadž byla vtělena neprávem.
Odvolání do tohoto usnesení nebylo v pořadí samosprávných úřadů, posléze nař. rozhodnutím vyhověno, což stížnost naříká pro nezákonnost a vady řízení.
Stížnost namítá:
1. že práva užívací k pozemkům shora uvedeným pro st-le jako majitele původních selských usedlostí do knih pozemkových vložená jsou formálně právy soukromými — poněvadž jsou do knih vložena a práva veřejná nejsou předmětem zápisů do knih;
2. výslechem pamětníků nebyl podán důkaz, že jde o práva veřejná, důkaz ten měla vůči st-lům, kteří jsou knihovními držiteli práv užívacích, provésti obec, st-lé nejsou povinni, aby prokázali titul svého držení;
3. zákon o lesních služebnostech z r. 1853 neplatí na práva st-lů, poněvadž jejich práva jsou výhradná, ne pouze částečná — jaká zákon ten má na mysli,
4. nař. rozhodnutí odmítá řešení otázky vydržení knihovního, ač bylo povinno otázku tu rozluštit aspoň jako otázku prejudiciální;
5. pokud jde o význam protokolu z 20. července 1883, jest nař. rozhodnutí nezákonné, když jednání v protokolu tom obsažené odpírá povahu smíru.
Nss rozhoduje o této stížnosti řídil se těmito úvahami:
Nař. rozhodnutí založeno jest na podkladu, že lesy č. kat. — a — ve V. jsou vlastnictvím obce a že právo užívací k pozemkům těm příslušící určitému počtu občanů ve V. jest právem dle § 70 ob. zříz.
Že pozemky ty jsou ve vlastnictví obce, doznávají také st-lé, tvrdí však, že jejich právo užívací k těmto pozemkům jest služebností dle práva soukromého. Spor točí se tedy o otázku, zda toto užívací právo jest právně kvalifikováno jako soukromoprávně právo užívací k nemovitostem tvořícím předmět obecního jmění ve smyslu § 12 ob. zř., či zda jsou to práva požitková, v obor práva veřejného spadající, určité třídy občanstva ve V. k majetku obecnímu, který se tímto svým určením stává obecním statkem ve smyslu § 70 ob. zříz.
V nálezu svém ze dne 6. dubna 1921 č. 4849 (Boh. č. 800 adm.), k jehož důvodům se dle § 44 jedn. řádu poukazuje — vyslovil nss právní názor, že rozdíl mezi obecním jměním a obecním statkem, kteréž oba jsou vlastnicvím obce, hledati lze jediné v účelu, kterému ten který majetek obce slouží. Je-li používáno určitého kusu majetku obecního obcí k účelům výdělečným stejným způsobem, jak by mohl stejného, statku používati každý vlastník soukromý, pak jest tu obecní jmění, na kterém lze nabýti soukromých práv; je-li majetek tento věnován, aby sloužil k ukojení potřeb jednotlivců, jde o statek obecní, který, pak-li nositelem obecného užívání jest každý občan, stává se statkem veřejným.
Slouží-li však obecní statek k tomu, aby výrobky jeho kryty byly potřeby domácností nebo statků určité řady oprávněnců, kteří titul tohoto svého práva čerpají ze svého veřejnoprávního vztahu k obci, pak tu jde o obecní statek zvláštní po rozumu § 70 ob. zříz.
Kde se naskytuje zjev, že roku 1864 bylo vyhrazeno užívání určitého majetku obce jisté řadě subjektů určených svým veřejnoprávním vztahem k obci, nutno seznati poměr spadající pod předpis § 70 ob. zříz. Opak musí býti dokázán. K důkazu tomu nestačí, že práva uživatelů byla vložena do pozemkové knihy. Na tomto právním názoru trvá nejvyšší správní soud i v tomto případě. Z toho jde, že pouze obecní majetek nemovitý zatížený užívacím právem na základě veřejného práva jest obecním statkem — že proto již z povahy pozemků shora uvedených jako obecního statku jde, že práva užívací k nim nejsou než právy dle § 70 ob, zříz.
Platný výrok, že určité pozemky jsou obecním statkem a práva užívací k nim právy podle ustanovení obecního zřízení, samozřejmě vylučuje další spor o vlastnosti těchže práv jako práv so.ukromoprávných, neboť totéž právo nemůže býti nabyto dle veřejného práva a dle soukromého práva.
K rozhodování, zda majetek určitý jest obecním statkem a práva k majetku tomu povahy veřejnoprávně, jsou příslušný samosprávné úřady, neboť tyto jsou dle obec. zřízení výhradně povolány, aby přiváděly k platnosti předpisy obecního zřízení, zvláště, aby pečovaly o zachování a řádnou správu obecního majetku, jakož i o upravení účasti na užitcích obecního majetku podle předpisů obecního řádu.
Zbývá tedy pouze zkoumati, zda úřady, vyřknuvše, že jde o obecní statek a práva veřejná, po rozumu § 70 obec. zříz., výrok ten založily na dostatečně a řádně vyšetřené skutkové povaze a zda ji správně posoudily ...
Nař. rozhodnutí dovolává se výpovědí pamětníků sepsaných v protokolech ze dne 4. září 1917, 23. prosince 1917, 29. prosince 1917 a 23. květnai 1919, jakož i písemného sdělení pamětníka Antonína N„ vesměs o zevrubném vyšetření poměrů týkajících se užívání obecního lesa před platností obecního zřízení z roku 1864. Z výpovědí těchto pamětníků vychází, že před účinností obecního zřízení byl poměr družitelů dotyčných usedlostí k obecnímu lesu ten, že ho užívali pro své usedlosti z toho důvodu, že usedlosti ty byly usedlostmi rustikálními a že také nesli určité obecní povinnosti.
K tomu přistupuje ještě okolnost, že při zakládání kněh pozemkových st-lé sami doznali o pozemcích shora uvedených, že jde o obecní statek a že práva užívací mají základ v obecním zřízení.
Když na tomto skutkovém podkladě, získaném šetřením provedeným za účasti st-lů, žal. úřad dospěl k závěru, že jde o užívací práva spadající v obor práva veřejného dle § 70 obec. zříz., nelze seznati, že nález ten je založen na skutkovém podkladu nedostatečně vyšetřeném, nebo že byla věc nesprávně posouzena; musela proto býti stížnost zamítnuta jako bezdůvodná,, aniž bylo třeba zabývati se dalšími námitkami týkajícími se významu smíru mezi obcí a držiteli oprávněných usedlostí, zápisu práv oněch do knihy pozemkové a předpisů patentu ze dne 5. července 1853 č. 130 ř. z.

Citace:

č. 1734. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1924, svazek/ročník 4/2, s. 564-566.