Č. 1497.Úředníci obecní: * Státními úředníky rovnocenné kategorie ve smyslu zák. z 15. dubna 1920 č. 312 sb. z. a n. jest při srovnání s konceptními úředníky obecními po rozumu § 3, odst. 1 zák. z 23. července 1919 č. 443 sb. z. a n. rozuměti právnicko-administrativní úředníky státní, zařazené prováděcím nařízením ke služební pragmatice do skupiny A stát. úředníků, a to i tehdy, jde-li o srovnání s obecním úředníkem konceptním, jenž neabsolvoval studií právnických.Nález ze dne 15. září 1922 č. 9105.)Věc: Leopold K. ve V. (adv. Dr. V. Říha z Prahy) proti moravskému zemskému výboru v Brně( přís. Dr. J. Budínský) o drahotní přídavky.Výrok: Naříkané rozhodnutí se zrušuje pro nezákonnost.Důvody: Nař. rozhodnutím bylo zrušeno usnesení obecního zastupitelstva ve Vracově ze dne 19. září 1919, jež na žádost st-lovu, aby mu ve smyslu zákona ze dne 15. dubna 1920 č. 312 sb. z. a n. byly přiznány drahotní a nákupní přídavky ve stejné výši, jak je mají státní úředníci, přiznalo měsíční nouzovou výpomoc 400 Kč, a přiznány mu drahotní a nouzové přídavky ve výši zákonem stanovené s omezením podle zákona ze dne 15. dubna 1920 č. 312 sb. z. a n. Zároveň stanovena výše těchto přídavků pro dobu od 1. května 1920 na 599 K 50 h a pro dobu od 1. listopadu 1920 na 1159 K 50 h, a připojeno vysvětlení, že vzat byl za základ st-lův plat VIII. hodnostní třídy se 4 trienálkami, a celkový služební příjem takto vypočtený snížen podle svrchu zmíněného zákonného omezení na peníz odpovídající celkovému služebnímu příjmu státního úředníka skupiny »E« IX. hodn. třídy 2. stupnice, jakožto úředníka, jejž vzhledem na předběžné vzdělání st-lovo dlužno považovati za úředníka rovnocenné s ním kategorie a stejné služební doby. O stížnosti té uvážil nss toto:Z předložených spisů správních jest sice patrnc, že nař. rozhodnutí nebylo st-li sděleno úplně, že vynechán byl v intimujícím přípisu žal. úřadu výrok, že stížnosti bylo vyhověno, rozhodnutí obce V. zrušeno a st-li přiznány drahotní a nouzové přídavky ve výši zákonem stanovené. Nss však přes to neshledal, že by tu šlo o vadu podstatnou, neboť i bez tohoto výslovného výroku lze přece z ostatního obsahu nař. rozhodnutí bezpečně vyrozuměti, že žal. úřad uznal nouzovou výpomoc, první stolicí st-li přiznanou, za zákonu neodpovídající a na místo ní stanovil sám, jaký drahotní příspěvek a nouzová výpomoc st-li přísluší, vysvětliv zároveň, jak k výpočtu tomu dospěl. Nebyla tedy st-li ani znemožněna, ani nějak zvlášť stížená účinná obrana proti tomuto rozhodnutí, což ostatně plyne i z toho, že skutečně stížnost proti němu podal a námitky proti jednotlivým bodům jeho vznesl.Právě tak nedůvodnou jest i námitka st-lova, že žal. úřad nesrovnal jeho skutečný celkový služební příjem s celkovým příjmem služebním státního úředníka rovnocenné kategorie a stejné doby služební. Třeba že odůvodnění nař. rozhodnutí jest v tomto směru poněkud stručná a nevysvětluje dosti jasně, jak dospělo ke konečným číslicím přiznaného drahotního přídavku a nouzové vypomoci, přece z naprosto souhlasně číslice celkového služebního příjmu žal. úřadem st-li přiznaného s celkovým služebním příjmem státního úředníka, jehož jako rovnocenného žal. úřad ke srovnání použil, musil st-1 seznati, že žal. úřad ve smyslu zákona z 15. dubna 1920 č. 312 sb. z. a n. uznal, že přiznáním drahotních a nákupních přídavků ve stejné výši jako u státních úředníků převyšoval by celkový služební příjem st-lův obdobný celkový příjem služební státního úředníka rovnocenné kategorie a stejné služební doby, že tedy celkový jeho služební příjem na tuto mez snížil a odečtením služebních požitků st-lových od tohoto celkového příjmu dospěl k výši přídavků, jež st-li po zákonu přísluší.Naproti tomu shledal nss oprávněnou námitku stížnosti, že žal. úřad neprávem prohlásil státního úředníka skupiny »E« za státního úředníka rovnocenné kategorie se st-lem a že pak celkový služební příjem onoho státního úředníka uznal za zákonnou mez pro vypočtení celkového příjmu, resp. přídavků st-li příslušejících.Při tom řídil se nss těmito úvahami:Význam výrazu »státní úředník rovnocenné kategorie« řešiti jest na podkladě služební pragmatiky z 25. ledna 1914 č. 15 ř. z. Zákon ten v posledním odstavci § 52 praví, že zařazení jednotlivých úřednických kategorií rozličných služebních odvětví a odborů do skupin rozvrhu o časovém postupu stane se nařízením, což pak skutečně také provedeno nařízením veškerého ministerstva z 1. února 1914 č. 34 ř. z.Z toho je patrno, že pojem úřednické kategorie nekryje se s pojmem skupiny ve smyslu § 52 služ. prag. V tyto skupiny rozvrženo úřednictvo podle toho, jaké předchozí vzdělání pro ustanovení v příslušném odvětví je zásadně předepsáno. V úřednické kategorii jest pak rozvrženo úřednictvo jednotlivých odvětví a odborů podle toho, jakého druhu služební výkony jsou mu přikázány a rozeznává shora uvedené prov. nařízení v tom směru úředníky právnicko-administrativní, zdravotní, technické, účetní, pokladní, archivní, kancelářské, ekcnomátní atd.Jest tudíž uvážiti, kterou z těchto státních úřednických kategorií dlužno ve smyslu zákona z 15. dubna 1920 č. 312 sb. z. a n. označiti za rovnocennou s úřednickou kategorií, v jejíž rámec spadá st-l.Zákon z 23. července 1919 č. 443 sb. z. a n. rozeznává v § 3 různé obory úřednické služby obecní, a to obor služby konceptní, účetní, pokladniční, manipulační a jiné služby odborné. Také zde vzat jest za podklad rozlišování druh služebních výkonů, jaký jest tomu kterému oboru přikázán. Z tohoto stejného roztřiďování podkladu i z podobných, ba často i stejných označení jest patrno, že onu rovnocennost, kterouž má na mysli cit. zákon č. 312/20, dlužno vyvoditi ze srovnání oboru úřednické služby obecní dle § 3 cit. zákona č. 443/19 s úřednickými kategoriemi, jak je uvádí prováděcí nařízení ke služební pragmatice.St-1 byl hned při svém nastoupení do služeb obecních jmenován obecním tajemníkem, tedy úředníkem pro obor služby konceptní ve smyslu § 3, odst. 1. zákona cit. č. 443/19, což obec výslovně uznala tím, že mu usnesením z 19. září 1919 přiznala základní služné VIII. hodnostní třídy 1. stupně, tedy základní služné vedoucích konceptních úředníků s absolvovanými studiemi právnickými a předběžnou pětiletou praxí konceptní. Jest tudíž rozhodnouti, kterou z úřednických kategorií vypočtených v cit. prov. nařízení ke služební pragmatice jest označiti za rovnocennou s oborem konceptní služby obecní.V tom směru uznal nss, že touto rovnocennou kategorií může býti jedině úřednictvo právnicko-administrativní, a to proto, že oběma těmto kategoriím přiznány jsou služební úkony zcela obdobné, totiž vypracovávati (koncipovati) rozhodnutí, usnesení i jinaká opatření úřadů, pověřených veřejnou správou, že pro obě tyto kategorie předepsáno jest v zásadě stejné vzdělání předběžné a že i pro právnicko-administrativní úřednictvo státní jest běžným název úřednictva konceptního.Měl tudíž za základ pro vypočtení zákonné hranice celkového příjmu st-lova býti vzat obdobný celkový příjem služební právnicko-administrativního úředníka státního, jenž prováděcím nařízením k služební pragmatice zařazen byl do skupiny »A« státních úředníků, při čemž nesměle býti hleděno k individuálním nedostatkům předběžného vzdělání st-lova, jež mu byly § 6, odst. 2 cit. zákona č. 443/19 prominuty. Ježto žal. úřad vzal v tom: směru za základ celkový služební příjem státního úředníka skupiny »E«, jeví se rozhodnutí jeho nezákonným i bylo je podle § 7 zák. o ss zrušiti.