Č. 1774.

Státní zaměstnanci: Byly-li u kancelářského oficianta (pomocníka) splněny v den 1. května 1920 podmínky zákona č. 89/1919 sb. z. a n., nastaly u něho důsledky cit. zákona ex lege a nemůže účinek ten býti zmařen výpovědí danou mu po 1. květnu 1920. Proti výpovědi takové mohl se zaměstnanec dotčený dovolati rozhodnutí vyšších stolic správních, v poslední stolici ministerstva spravedlnosti.
(Nález ze dne 21. prosince 1922 č. 19503.)
Věc: Helena B. v L. proti předsednictvu soudní takule v Bratislavě stran odmítnutí stížnosti.
Výrok: Naříkané rozhodnutí zrušuje se pro vady řízení.
Důvody: Výnosem z 26. června 1921 č. — sdělil vedoucí okresního
soudu v Lučenci st-lce, diurnistce okresního soudu v Lučenci, že jí podle
nařízení presidenta sedrie v Báňské Bystřici ze dne 23. června* 1921 č. —
vypovídá koncem září 1921 služební poměr a současně jí oznámil, že by každé její podání, aby toto nařízení bylo odvoláno nebo změněno, bylo
bezpředmětné.
Z výpovědi této podala st-lka odvolání jednak k předsedovi tabule v Bratislavě, který je rozhodnutím ze dne 12. července 1921 č. — jako nepřípustné odmítl, jednak přímo k ministerstvu spravedlnosti, které je zaslalo presidiu soudní tabule v Bratislavě k dalšímu opatření, načež toto výnosem z 21. července 1921 č. — odvolání vrátilo st-lce s poukazem na vyřízení z 12. července 1921 č. —.
Dne 1. července 1921 usnesla se soudní tabule v Bratislavě pod č. —, nejmenovatii st-lku ani kancelářskou pomocnicí ani kancelářskou oficiantkou, ani ji nepostaviti na roven kancelářským úředníkům do hodnostní třídy zařaděnými ve smyslu zákona ze dne 18. února 1919 č. 89 sb. z. a n., poněvadž nezná slovensky a tedy po stránce jazykové nevyhovuje služební potřebě okresního soudu v Lučenci.
Proti usnesení tomuto podala st-lka jednak stížnost u okresního soudu v Lučenci, který ji usnesením ze dne 26. července 1921 č. — zamítl, ježto prý proti výpovědi vůbec žádná stížnost není přípustná — další rekurs pak presidium soudní tabule založilo; kromě toho podala st-lka dne 1. srpna 1921 po,d č. — do cit. usnesení stížnost k min. spravedlnosti, které ji výnosem ze 7. srpna 1921 č. — současně se stížností de pres. 2. srpna 1921 proti usnesení soudní tabule ze dne 12. července 1921 č. — ve příčině výpovědi z poměru služebního zaslalo předsednictvu soudní tabule v Bratislavě k dalšímu řízení s poukazem, aby st-lce bylo vytknuto, že svá podání předkládá nešetříc služební cesty, předseda soudní tabule v Bratislavě pak výnosem ze dne 13. srpna 1921 č. — nařídil předsedovi sedrie v Báňské Bystřici, aby sdělil st-lce, že všechny stížnosti a žádosti podávané přímo ministerstvu spravedlnosti, aby docílila odvolání jeho propuštění, nemohou se potkati s úspěchem a že na další stížnosti nebude odpovídáno, Tomu vyhověno bylo výnosem presidia sedrie v Báňské Bystřici ze dne 18. srpna 1921 č. — na přednostu okresního soudu v Lučenci.
Stížnost k nss-u podaná béře v odpor:
1. nařízení předsedy sedrie v Báňské Bystřici ze dne 23. června 1921 č. —, kterým se služební poměr st-lce vypověděl se sdělením, že další podání nebo odvolání jsou bezpředmětná;
2. rozhodnutí presidia soudní tabule v Bratislavě ze dne 1. července 1921 č. — o nejmenování st-lky kancelářskou pomocnicí anebo oficiantkou;
3. rozhodnutí předsedy soudní tabule v Bratislavě ze dne 12. července 1921 č. —, kterým byla odmítnuta stížnost proti výpovědi;
4. rozhodnutí předsedy sedrie v Báňské Bystřici ze dne 18. srpna 1921 č. —, dle kterého sděleno bylo st-lce podle výnosu předsedy soudní tabule ze dne 13. srpna 1921, že stížnosti a žádosti st-lčiny budou bezúspěšné.
O stížnosti této uvažoval nss takto:
Stížnost béře sice v odpor i výroky svrchu sub 1., 2. a 3. uvedené, materielně však směřuje především proti výměru předsedy soudní tabule v Bratislavě ze dne 13. srpna 1921 č. —, intimovanému výnosem presidia sedrie v Báňské Bystřici ze dne 18. srpna 1921 č. —, neboť o stížnosti proti nařízení presidenta sedrie v Báňské Bystřici ze dne 23. června 1921 č. — rozhodováno bylo, jak svrchu řečeno, v postupu instančním rozhodnutím předsedy soudní tabule v Bratislavě ze dne 12. července 1921 č. —, a také proti usnesení soudní tabule ze dne 1. července 1921 č. _ podány byly opravné prostředky, které však byly buďto odmítnuty jako nepřípustné (usnesení okresního, soudu v Lučenci ze dne 26. července 1921 č. —) nebo presidiem soudní tabule založeny »ad acta«. Stížnosti pak, které proti usnesení soudní tabule ze dne 1. července 1921 č. — a ze dne 12. července 1921 č. — byly podány přímo u ministerstva spravedlnosti, nedošly rovněž meritorního vyřízení. Jeví se tedy výměr předsedy soudní tabule ze dne 13. srpna 1921 č. — v podstatě oním úředním rozhodnutím, které znemožňuje st-lce dovolati se rozhodnutí vyšší stolice o všech jí tvrzených nárocích, jak svrchu byly uvedeny a jak i z dalších úvah vyplývá a nss zabýval se tedy toliko tímto výměrem jako naříkaným.
St-lka spatřuje nezákonnost v tom, že jí bylo odepřeno provedení § 3 cit. nař. 650/1920 a že jí bylo odepřeno jmenovati ji kancelářskou úřednicí. Proti odepření nároku na jmenování (ustanovení) kancelářskou oficiantkou, jakož i proti odepření provésti zákon ze dne 18. února 1919 č. 89 sb. z. a n. jest podle všeobecných zásad přípustný pořad instanční až k nejvyšší instanci nadřízené úřadu v I. stolici rozhodujícímu. St-lka podala sice proti usnesení soudní tabule v Bratislavě ze dne 1. července 1921 č. —, jak svrchu uvedeno, opravné prostředky, na které se jí však nedostalo meritorního vyřízení. Z toho jde, že záležitost neprovedení předpisu § 3 nař. 650/1920 a neprovedení zákona ze dne 18. února 1919 č. 89 sb. z. a n. administrativní cestou dosud projednána není.
Použití zákona ze dne 18. února 1919 č. 89 sb. z. a n. není podmíněno nějakým jmenováním se strany správních úřadů, naopak jmenování takové nastává ex lege, a to bez jakýchkoliv jiných náležitostí kromě existence služebního poměru pomocnického nebo oficiantského v den 1. května 1920 a dovršení předepsané služební doby před 26. únorem 1919. Tento zákonný účinek nemohl by pak býti vyloučen výpovědí, danou po 1. květnu 1920. Byly-li tedy u st-lky v den 1. května 1920 splněny předpoklady cit. zák. 89/1919, pak mohla se i proti dané jí výpovědi dovolati rozhodnutí vyšších instancí správních a v poslední stolici ministerstva spravedlnosti.
Žal. úřadu náleželo, buď aby učinil opatření, aby opravné prostředky, st-lkou vznesené, byly předloženy vyšší instanci k rozhodování o nich příslušné, aneb měl-li za to, že jest oprávněn opravné prostředky ty odmítnouti, aby poskytl straně možnost proti takovému formálnímu výroku, straně právo další stížnosti odepírajícímu, vyšší instance se dovolati.
Ježto však st-lka ze znění intimátu presidia sedrie v Báňské Bystřici ze dne 18. srpna 1921 č. — mohla míti důvodně za to, že se jí odnímá možnost dovolati se rozhodnutí ministerstva spravedlnosti o jejích opravných prostředcích proti rozhodnutím sub 1, 2, 3 uvedeným, sluší ve výměru předsedy tabule v Bratislavě ze dne 13. srpna 1921 č. — spatřovati mylné poučení o opravných prostředcích a bylo tedy výměr ten zrušiti pro, vadnost řízení.
Proto se nemohl nss zabývati věcně stížností, pokud směřuje proti rozhodnutím shora sub 1, 2 a 3 uvedeným.

Citace:

č. 1774. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1924, svazek/ročník 4/2, s. 653-655.