Č. 1738.

Státní zaměstnanci (Slovensko): I. Ustanovení § 6 zák. ze dne 15. dubna 1920 č. 270 sb. z. a n. nevztahují se na pomocný personál kancelářský. — II. O přípustnosti výpovědi kancel. oficiantu (pomocníkovi) není nss povolán rozhodovati. — III. O právu stížnostním ve věcech, týkajících se provedení § 3 vl. nář. ze dne 17. prosince 1920 č. 650 sb. z. a n. (jmenování oficiantem).
(Nález ze dne 12. prosince 1922 č. 16255.)
Věc: Vilma C, bývalá diurnistka v Lučenci, proti předsednictvu sedrie v Báňské Bystřici a předsednictvu soudní abule v Bratislavě stran výpovědi a jmenování kancelářskou oficiantkou.
Výrok: Naříkaný výnos předsedy tabule v Bratislavě z —, pokud se týká jmenování stěžovatelky kancelářskou oficiantkou, se zrušuje pro vady řízení, v ostatních směrech se stížnost zamítá jako bezdůvodná.
Důvody: Výnosem ze dne 26. června 1921 č. — sdělil přednosta okresního soudu v Lučenci st-lce, diurnistce okresního soudu v L., že jí podle nařízení presidenta sedrie v Báňské Bystřici ze dne 23. června 1921 č. — vypovídá koncem září 1921 služební poměr, a současně jí oznámil, že by každé její podání, aby nařízení toto bylo odvoláno nebo změněno, bylo bezpředmětné.
Proti výpovědi této podala st-lka odvolání jednak přímo u ministerstva spravedlnosti, které je zaslalo presidiu tabule v Bratislavě k dalšímu řízení, jednak u okresního soudu v Lučenci, který je odmítl jako bezpředmětné, jednak u předsedy tabule v Bratislavě, který je rozhodnutím ze dme 12. července 1921 č. — jako nepřípustné odmítl.
Dne 1. července 1921 usnesla se soudní stolice v Bratislavě nejmenovati st-lku ani kancelářskou pomocnicí ani kancelářskou oficiantkou, poněvadž nezná slovensky a tedy po stránce jazykové nevyhovuje služební potřebě okresního soudu v L.
Proti usnesení tomuto podala st-lka stížnost přímo u ministerstva spravedlnosti, které ji výnosem ze dne 7. srpna 1921 č. — zaslalo presidiu soudní tabule v Bratislavě s poukazem, aby st-lce bylo vytknu; že svoje podání zasílá přímo ministerstvu spravedlnosti bez zachování cesty služební. Vedle toho podala st-lka proti usnesení tabule z 1. července 1921 o odepření jejího jmenování stížnost u okresního soudu v L., který ji usnesením ze dne 26. července 1921 č. — odmítl s poukazem na nařízeni presidia soudní tabule ze dne 12. července 1921 čj. —, ježto prý nemá proti »výpovědi« žádné stížnosti. Proti tomuto odmítnutí okresního soudu v L. podala st-lka dne 3. srpna 1921 u okresního soudu v L. rekurs, který byl předsedou tabule v Bratislavě dne 20. srpna 1921 založen ad acta. Stejně naloženo bylo předsedou tabule v Bratislavě dne 24. srpna 1921 s odvoláním proti vrácení stížnosti presidiem sedrie v Báňské Bystřici.
Výnosem předsedy tabule v Bratislavě ze dne 13. srpna 1921 č. — bylo nařízeno presidiu sedrie v Báňské Bystřici, aby st-lce sdělil, že všechny stížnosti a žádosti, které podává přímo ministerstvu spravedlnosti, aby docílila odvolání svého propuštění, nemohou se potkati s úspěchem a že na další stížnosti nedostane se jí již odpovědi.
Výnos tento sdělen byl st-lce intimátem presidia sedrie v Báňské Bystřici ze dne 18. srpna 1921 č. —.
Ve stížnosti k nss-u podané napadá st-lka: 1. nařízení předsedy sedrie v Báňské Bystřici ze dne 23. června 1921 č. —, kterým jí dána byla výpověď; 2. usnesení soudní tabule v Bratislavě ze dne 1. července 1921 č. —, kterým jí bylo odepřeno jmenování kancelářskou pomocnicí resp. oficiantkou; 3. rozhodnutí předsedy soudní tabule v Bratislavě ze dne 12. července 1921 č. —, kterým bylo zamítnuto odvolání proti výpovědi jako nepřípustné; 4. výnos předsedy sedrie v Báňské Bystřici ze! dne 18. srpna 1921 č. —, podle něhož všechny stížnosti jsou bezúspěšné a nebude na ně odpovídáno.
O stížnosti této uvážil nss toto:
St-lka namítá především, že jí bez uspokojení nároku na zaopatření nemohla býti dána výpověď a to proto, že svého času složila slavnostní slib a úřední přísahu a proto se stala ve smyslu § 6 zák. ze dne 15. dubna 1920 č. 270 sb. z. a n. a § 3 vl. nař. ze dne 17. prosince 1920 č. 650 sb. z. a n. definitivně zaměstnanou »štátnou úradníčkou«. Ale ustanovení § 6 cit. zák. 270/1920 dovolává se st-lka neprávem, ježto ustanovení paragrafu tohoto se vztahují, jak z poukazu na §§ 4 a 5 a z doslovu § 2 cit. zák. plyne, toliko na »osoby stavu soudcovského«, pak na úředníky a sluhy, nikoli však na kancelářský personál pomocný, zejména pak nikoli na diurnisty a manipulanty podle předpisů uherských. St-lka nestala se úřednicí ve smyslu cit. zákona a nemůže se tedy z tohoto titulu dovolávati nevypověditelnosti svého služebního poměru.
Pakliže st-lka užívajíc výrazu »úradníčka« má na mysli kancelářskou oficiantku ve smyslu § 3 nařízení č. 650/1920 a domnívá-li se tedy, že jí jako kancelářské oficiantce nemohl služební poměr býti vypovězen, je na omylu, ježto podle min. nař. ze dne 25. ledna 1914 č. 21 ř. z. i poměr kancelářské oficiantky může býti vypovězen. O tom však, zda úřad na základě smluvního poměru oficiantského nebo smluvního poměru kancelářského pomocníka v daném případě mohl dáti st-lce ať již jako kancelářské oficiantce či jako kancelářské pomocnici výpověď, nemůže nss judikovati, ježto jak poměr kancelářského oficianta (oficiantky) tak poměr kancelářského pomocníka (pomocnice) jest poměrem soukromoprávním (srov. §§ 6, odst. 3 posl. věta a 72 nař. ze dne 25. ledna 1914 č. 21 ř. z.) a o nárocích z takového soukromoprávního poměru vzchá- zejících rozhodovati přísluší jedině řádným soudům. Výpověď úřadu není tu rozhodnutím neb opatřením úředním, jaké má na mysli § 2 zák. o ss, nýbrž jenom prohlášením smluvní strany.
Pokud pak stížnost brojí proti rozhodnutí předsedy tabule v Bratislavě ze dne 12. července 1921 č. —, kterým byla jako nepřípustná odmítnuta stížnost proti uvedenému výnosu předsedy sedrie v Báňské Bystřici ze dne 23. června 1921 č. —, resp. pokud st-lka brojí proti výnosu předsedy tabule ze dne 13. srpna 1921 č. — nebo proti jeho intimátu předsedou sedrie v Báňské Bystřici ze dne 18. srpna 1921, podle něhož všechny stížnosti a žádosti st-lky podávané přímo u ministerstva spravedlnosti, aby docílila odvolání jejího propuštění, nemohou se potkati s úspěchem a podle něhož na případné další stížnosti se jí nedostane již odpovědi, neshledal nss v těchto bodech, pokud jde o výpověď z poměru pomocnického, stížnost důvodnou na základě těchto úvah:
Není sporu o tom, že st-lka, podle spisů dne 4. října 1890 narozená, byla až do konce dubna 1920 diurnistkou u okresního soudu v L. Poměr diurnistu systému uherského upraven byl vl. nařízením ze dne 17. prosince 1920 č. 650 sb. z. a n. Podle § 2 t. nař. ustanovují se diurnistě do- sáhnuvší 17. roku věku, počínajíc dnem 1. května 1920 kancelářskými pomocníky ve smyslu min. nař. ze dne 25. ledna 1914 č. 21 ř. z. a ze dne 27. února 1920 č. 130 sb. z. a n. Sluší tedy dnem 1. května 1920 počínaje pokládati st-l ku ipso jure za kancelářskou pomocnici ve smyslu nařízení ze dne 25. ledna 1914 č. 21 ř. z. Její služební poměr byl ovšem dle § 12 cit. nařízení poměrem smluvním a mohl býti dle § 79 cit. nařízení vypovězen. Ježto, pak podle § 79 a contrario § 80 téhož nařízení opravný prostředek měl býti vyloučen a tudíž do rozhodnutí příslušného úřadu o výpovědi stížnost k vyšším instancím správním vůbec není přípustnou, nelze spatřovati porušení zákona ani v tom, že nař. výnosy předsedy tabule v Bratislavě byly veškery stížnosti proti dané výpovědi jako nepřípustné odmítnuty, ani v tom, že cit. intimátem předsedy sedrie v Báňské Bystřici ze dne 18. srpna 1920 bylo st-lce sděleno, že další podobné stížnosti proti výpovědi nemohou se potkati s úspěchem.
Zbývá tedy ještě zabývati se stížností, pokud směřuje proti usnesení soudní tabule v Bratislavě ze dne 1. července 1921 č. —, jímž st-lka nebyla jmenována kancelářskou oficiantkou. St-lka má za to, že složivši slavnostní slib a služební přísahu stala se ve smyslu § 6 zák. ze dne 15. dubna 1920 č. 270 sb. z. a n. definitivně zaměstnanou státní úřednicí, která podle § 3 vl. nař. ze dne 17. prosince 1920 č. 650 sb. z. a n. jako diurnistka s dokonanou 31etou službou měla býti jmenována kancelářskou úřednicí a spatřuje v odepření tohoto jmenování nezákonnost. V tomto bodě jde tedy o stížnost do neprovedení předpisů § 3 nař. ze dne 17. prosince 1920 č. 650 sb. z. a n., který stanoví, že kancelářští pomocníci dle § 3 ustanovení, kteří již dovrší po, svém 17. roce věku 3 léta diurnistické nebo jim na roven postavené služby a jimž uděleno bylo upovědomění dle § 1 a 3 zák. čl. XXIV. z r. 1897, mají býti dnem 1. května 1920 jmenováni kancelářskými oficianty, jsou-li splněny i ostatní předepsané náležitosti odst. 1 § 1 nař. ze dne 27. února 1920 č. 130 sb. z. a n. Jde tedy v podstatě o, odepření jmenování (ustanovení) st-lky oficiantkou na zá- kladě tvrzeného jí nároku (argument: »buďtež jmenováni kancelářskými oficianty« v § 3 nařízení 650/1920), ve kteréžto příčině podle všeobecných zásad v postupu instančním administrativní stížnost k vyšší stolici jest přípustná.
St-lka podala sice proti usnesení soudní tabule v Bratislavě ze dne 1. července 1921 č. — jednak stížnost de pres. 2. srpna 1921 přímo u ministerstva spravedlnosti, které ji zaslalo, presidiu soudní tabule v Bratislavě, toto však stížnost založilo ad acta. Vedle toho podala st-lka stížnost k ministerstvu spravedlnosti ti okresního soudu v Lučenci, který ji výrokem ze dne 26. července 1921 č. — odmítl s poukazem na nařízeni presidia soudní tabule ze dne 12. července 1921 č. —, ježto prý nemá proti výpovědi žádné stížnosti. Proti tomuto odmítnutí okresního soudu v L. podala st-lka rekurs, který byl předsedou tabule v Bratislavě založen.
Z toho jde na jevo, že záležitost neprovedení předpisu § 3 nařízení 650/1920 administrativní cestou dosud projednána není, ježto o nieritorním vyřízení v poslední instanci opravných prostředků proti usnesení soudní tabule v Bratislavě z 1. července 1921 č. — se st-lce dosud nedostalo, žádného vyrozumění.
Ježto však st-lka ze znění intimátu presidia sedrie v Báňské Bystřici ze dne 18. srpna 1921 č. — mohla důvodně míti za to, že se jí odnímá možnost dovolal se rozhodnutí min. spravedlnosti i o její stížnosti do odepření jmenovati ji kancelářskou oficiantkou ve smyslu § 3 nařízení 650/1920, sluší ve výnosu předsedy tabule v Bratislavě ze dne 13. srpna 1921 č. —, intimovaném výnosem předsedy sedrie v Báňské Bystřici ze dne 18. srpna 1921 č. — spatřovati mylné poučení o opravných prostředcích ve věci jmenování st-lky kancelářskou oficiantkou a bylo proto v této části nař. výnos předsedy tabule v Bratislavě ze dne 13. srpna 1921 č. — zrušiti pro vadnost řízení.

Citace:

č. 1738. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1924, svazek/ročník 4/2, s. 572-575.