Č. 1656.

Vyučování: Kdy lze mluviti o substituci ve smyslu § 1 bodu 1. substitučního normálu z 3. července 1839, sb. prov. zák. sv. 64 str. 96.
(Nález ze dne 14. listopadu 1922 č. 16919.)
Věc: Engelbert R. v R. (adv. Dr. B. Mautner z Prahy) proti ministerstvu školství a národní osvěty o substituční plat.
Výrok: Naříkané rozhodnutí se zrušuje pro nezákonnost.
Důvody: Výměrem ze dne 26. července 1916 č. — jmenovala okresní školní rada v Rýmařově se schválením zemské školní rady ze dne 20. července 1916 č. — st-le prozatímním učitelem a správcem jednotřídní školy obecné ve Vojnovicích, vyzvala jej, aby se dostavil k připomenutí přísahy a službu ve Vojnovicích nastoupil 1. zářím 1916, kterýmžto dnem se sprošťuje služby v Janusově.
Podáním ze dne 1. září 1917 žádal st-1 za poukaz 75% funkčního přídavku per 150 K, za náhradu skutečných výloh na jízdném per 96 K 20 h a za přiznání větších vydání per 221 K 20 h vzniklých vedením dvojí domácnosti jako substitučního platu po případě ve způsobu peněžité výpomoci.
K dotazu zemské školní rady sdělila okresní školní rada zprávou ze dne 9. října 1917 č. —, že st-l byl — jelikož učitel S. V. ve Vojnovicích dnem 31. srpna 1916 odešel na trvalý odpočinek — ze služebních ohledů do Vojnovic přeložen, kdež pravděpodobně zůstane dotud, až po návratu normálních poměrů bude učitelské místo ve Vojnovicích definitivně obsazeno.
Rozhodnutím ze dne 15. listopadu 1917 č. — povolila zemská školní rada st-li za správu školy ve Vojnovicích v době od 16. září 1916 do 15. září 1917 plný funkční přídavek 200 Kč a schválila, aby st-1 podržel příbytečné pro Rýmařov; naproti tomu nevyhověla zemská školní rada žádosti st-lově za náhradu větších vydání vzniklých ze služebního přikázání na školu ve Vojnovicích.
Proti tomu podal st-l 24. prosince 1917 rozklad, ve kterém tvrdil, že jeho služba ve Vojnovicích jest substitucí a že mu přísluší proto substituční plat podle substitučního normálu z roku 1839.
Zemská školní rada rozhodnutím z 30. prosince 1917 č. — tomuto rozkladu nebo žádosti za substituční plat nevyhověla, poněvadž st-1 byl výnosem okresní školní rady v Rýmařově ze dne 26. července 1916 č. — za příčinou pensionování dosavadního definitivního správce školy V. ustanoven prozatímním správcem obecné školy ve Vojnovicích a v této vlastnosti má nárok toliko na 75% ní přídavek funkční za prozatímní správu a vzhledem k tomu, že mu nemohl být dán kompetenční užívatelný byt naturální, na zákonné bytné 400 K, nikterak však na plat substituční za vyučování. K tomu podotčeno, že st-li výnosem ze dne 15. listopadu 1917 č. — byl beztak výjimečně poukázán plný funkční přídavek a ponecháno bytné pro Rýmařov, které jest o 80 K vyšší než bytné pro Vojnovice.
Odvolání, ve kterém st-1 dovozoval, že v jeho případě jde o substituci, poněvadž mu jeho místo v Rýmařově bylo vyhrazeno, a že mu tedy přísluší nárok na 60%ní substituční plat podle normálu z roku 1839, bylo nař. rozhodnutím zamítnuto z důvodů rozhodnutí zemské školní rady.
O stížnosti uvážil nss toto:
Obsazení místa učitelského může se podle §§ 49 a 50 zákona ze dne 14. května 1869 č. 62 ř. z. státi buďto definitivně nebo provisorně (§ 25 bod 7 zákona ze dne 12. ledna 1870 č. 3 z. z.), a to podle zákona ze dne 24. ledna 1870 č. 18 z. z. buďto jmenováním (§§ 1 až 15) anebo přeložením (§ 16).
Výměrem okresní školní rady byl sice st-l výslovně jmenován prozatímním učitelem a správcem školy ve Vojnovicích. Ale z toho, že st-l byl již učitelem v Rýmařově, že místo tamnější po něm nebylo obsazeno a ze zprávy okresní školní rady ze dne 9. října 1917 č. —, podle které st-l byl — jelikož učitel S. V. ve Vojnovicích dnem 31. srpna 1916 odešel na trvalý odpočinek — ze služebních ohledů do Vojnovic přeložen, kdež pravděpodobně zůstane dotud až po návratu normálních poměrů bude učitelské místo ve Vojnovicích definitivně obsazeno, dále z toho, že výnos zemské školní rady ze dne 15. listopadu 1917 č. — mluví o služebním přikázání, plyne, že třebas výměr okresní školní rady ze dne 26. července 1916 mluví o »jmenování«, v tomto případě přec nešlo ani o jmenování ve vlastním smyslu ani o přesazení, nýbrž toliko o výpomocné přikázání st-le na školu ve Vojnovicích k zastupování učitele a správce školy na dobu potřeby vzniklé odchodem dřívějšího řídícího učitele a nemožností opětného definitivního obsazení tohoto místa po čas mimořádných poměrů způsobených válkou.
Že jde jenom o výpomocné přikázání a to nejen pro správu školy podle § 6, posl. odst. zákona ze dne 15. července 1914 č. 48 z. z., ale také pro udílení vyučování, plyne ostatně také z toho, že zemská školní rada st-li ponechala příbytečné pro Rýmařov.
Jde tudíž o případ substituce ve smyslu § 1, bod 1 substitučního normálu z 3. července 1839 sb. prov. zák. svazek 64 str. 96 (jehož platnost pro Moravu není dotčena § 77 zákona o školách národních z r. 1869) a jest opačný názor žal. úřadu mylný.
Proto bylo nař. rozhodnutí zrušiti podle § 7 zák. o ss, aniž mohl se nss zaměstnávati dále otázkou výše substitučního platu, která z toho důvodu, že nař. rozhodnutí popřelo vůbec existenci substituce, nebyla předmětem rozhodování žal. úřadu.

Citace:

č. 1656. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1924, svazek/ročník 4/2, s. 390-391.